Ludvík Aškenazy

První svazek vybraných spisů klasika české literatury zahrnuje výbory z následujících próz: Psí život (1959), Májové hvězdy (1960), Indiánské léto (1956), Gabore, Gabore… (1963), Dětské etudy (1955), Milenci z bedny (1959), Vajíčko (1963) a Černá bedýnka (1960).

V 1948 godu u prazhskogo zhurnalista po familii Ashkenazi rodilsja syn. A sem let spustja tam zhe, v Prage, vyshla kniga «Detskie etjudy», i eto tozhe bylo rozhdeniem - v cheshskuju literaturu voshel pisatel Ljudvik Ashkenazi. «Detskie etjudy» - ne prosto

Pokud se nebojíte svých snů a jejich dobrodružství - dokážete si představit, jak letíte na fotbalovém míči do vesmíru anebo úplně jasně vidíte latinskoamerickou kapelu, která vyleze ze známky na váš vlastní stůl a zahraje skvělý armádní marš - tak v tom případě jste nádherně praštěné děti a naše Praštěné pohádky jsou přesně pro vás! Příběhy vás provedou Michal Malátný, Tomáš Petřík a Jana Ondrušková. A nejenže provedou, ale také prozpívají! S citem a fantazií - tedy praštěně! Sláva všem praštěným pohádkám a praštěným lidem! A třikrát sláva všem dětem, pro které Ludvík Aškenazy svoje pohádky napsal!

Drobné povídky, v nichž autor reflektuje odlišný pohled dětí a dospělých na svět. Když v roce 1955 vyšla útlá knížka Dětské etudy, jako by do tehdejší české literární nabídky vpadlo něco nečekaného čistého, co vůbec nesplňovalo požadavky kladené na socialistickou tvorbu. Ludvík Aškenazy vystoupil do hájemství prózy tím, že se jako novopečený otec svěřil čtenářům s pocity, jaké mu přineslo soužití s malým potomkem. Bylo to psaní nepolitické, něžné, humorné, melancholické a navýsost básnické. Je s podivem, jak se mohl autor, který nabyl vzdělání na polských školách a do vlasti se vrátil až jako voják Svobodovy armády, s takovou virtuozitou zmocnit češtiny. Zastihlo mě to jako studenta Vysoké školy pedagogické. Okouzleni knížkou, pozvali jsme autora na besedu. Přišel malý kulatý pán ještě nepoznamenaný spisovatelskou slávou, poseděl s námi a vyslechl i naše literární pokusy. Že mě Český rozhlas požádal, abych Dětské etudy přečetl, bylo pro mě ctí a potěšením. Zdeněk Svěrák Poslouchám Dětské etudy a děkuju Zdeňku Svěrákovi, že svým neokázalým, civilním čtením jako by se chytil za ruku Ludvíka Aškenazyho a jeho syna – „človíčka“. Je jim spolu dobře na procházce parkem, doma nebo třeba cestou do vesmíru. Je jim spolu dobře na světě. Ať je tedy i vám. Robert Tamchyna BONUS: vzpomínka Zdeňka Svěráka na Ludvíka Aškenazyho 2 CD Celkový čas 124 minut

Bylo to na váš účet je nahrávka jedné z nejvýznamnějších českých rozhlasových her Aškenazyho a Horčičky. Na ploše jedné celovečerní inscenace jsou doslova nakupeny veškeré inscenační a herecké postupy "zlatých šedesátých" v tom nejkladnějším slova smyslu. Jako první česká rozhlasová hra získala 1. cenu italského rozhlasu a televize na Prix Italia 1965. Byla inscenována i v zahraničí v letech 1965 a 1967. Nyní se vám tato vynikající a propracovaná rozhlasová hra dostává v prvotřídní zvukové verzi. Je to vyrovnání dluhu české rozhlasové škole šedesátých let.

V 1948 godu u prazhskogo zhurnalista po familii Ashkenazi rodilsja syn. A sem let spustja tam zhe, v Prage, vyshla kniga «Detskie etjudy», i eto tozhe bylo rozhdeniem - v cheshskuju literaturu voshel pisatel Ljudvik Ashkenazi. «Detskie etjudy» - ne prosto

Knížka plná poezie, vtipu a dobrodružství vypráví o dlouhém putování trpaslíka Pitrýska, který se vydal do světa hledat spřízněnou duši. Spřátelil se s taxikářem Srdcem, stal se hercem v divadle pro děti, zamiloval se do princezny Pipiny, kraloval v africké říši Bambuti, byl čápem přenesený do Dánska a rozmlouval s pohádkářem Andersenem, prošel říší trpaslíků a nakonec zmizel po šťastném shledání s princeznou někde u Boubína.

Audiokniha Malá vánoční, kterou napsal Ludvík Aškenazy. Jakubovo magické putování štědrovečerní Prahou začíná u kádě s kapry na Václavském náměstí, kde se chlapec ztrácí tatínkovi, vede na Malou Stranu, kde se Jakub setká s lampářem a děvčátkem se zápalkami, s poštovským koněm, který je ve skutečnosti kobyla Karlička, a s poštovním zřízencem Klementem. Končí na policejní stanici, odkud už vede přímá cesta domů k rodičům.

Tragikomický příběh Ludvíka Aškenazyho sledující osudy tří mužů a poníka, putujících po demobilizaci s kolotočem po protektorátních Čechách. Osoby a obsazení: vypravěč (Petr Pelzer), Kubala (Jan Skopeček), Kosina (Lubomír Lipský), Hirsch (Ivan Trojan), hostinský (Antonín Molčík), úředník (Steva Maršálek) a vojáci (Svatopluk Skopal, Jan Vlasák).