Avraham Jehošua

Milenec (Ha-meahev, 1977) je jedním z nejslavnějších románů světově proslulého izraelského prozaika Avrahama B. Jehošuy. Příběh Adama, který pátrá po milenci své ženy Asji, ztraceném ve víru jomkipurové války, a jejich čtrnáctileté dcery Dafi, jež se zamiluje do jednoho z arabských dělníků pracujících pro jejího otce, přibližuje na pozadí osudů jednotlivých hrdinů také složité a napjaté poměry v izraelské společnosti, včetně válečných hrůz, mezigeneračních střetů či židovsko-arabského konfliktu. Vyprávění je podáno střídavě očima šestice hlavních postav, jejichž vnitřní monology, vzpomínky, sny či útržkovité záznamy vědomí utvářejí strukturu tohoto strhujícího a psychologicky působivého románu, přeloženého již do dvanácti jazyků.

Román Molcho předního izraelského spisovatele A. B. Jehošuy byl roku 2007 v anketě literárních kritiků vybrán mezi deset nejvýznamnějších knih moderní hebrejské literatury, a to pro hluboký psychologický vhled i pozo-ruhodné zobrazení různých fazet izraelské společnosti, od aškenázských rodin tragicky postižených holocaustem přes přistěhovalce ze Sovětského svazu až po zapomenuté komunity orientálních Židů. Molchovi, čerstvému padesátníkovi a otci tří téměř dospělých dětí, jednoho podzimního rána umírá po dlouhém boji s rakovinou žena a před ním se otvírá nepoznaná, těžko uchopitelná svoboda. Rok v životě osamělého vdovce je odměřován střídáním ročních období. Molchův příběh provádí čtenáře tragikomickými a zoufale marnými pokusy navázat nový vztah, ale také nejrůznějšími místy v Izraeli a v Evropě, což z knihy současně činí originální cestopis: Molcho navštíví v průběhu roku několikrát Jeruzalém či zapadlé končiny v severní Galileji, cestuje do Paříže, do Vídně a především do Berlína rozděleného dosud zdí na východní a západní zónu. Introspekce do Molchova navenek nenápadného a obyčejného, přesto čímsi bytostně bohatého a důvěrně blízkého vnitřního života nepostrádá situační humor a současně rozehrává základní drama lidské existence: co znamená ztratit svého nejbližšího a ocitnout se ve vakuu samoty.

Příběh se odehrává v roce 999, kdy se marocký židovský obchodník Ben Atar ožení s druhou manželkou. Tento krok, přirozený v prostředí východoafrické sefardské kultury, je zcela odmítnut jeho obchodním společníkem, synovcem žijícím v Paříži. A tak Ben Atar podnikne krok, jehož neočekávané důsledky zcela změní osud jeho rodiny, vztahy s ostatními lidmi, obchodní zájmy a celý život. Aby zabránil hrozícímu konfliktu, vezme na svou každoroční obchodní cestu do Evropy obě své ženy ve snaze přesvědčit aškenázské příbuzné svého společníka o přirozenosti a výhodách mnohoženství. K vlastnímu překvapení se jeho přesvědčení setkává pouze s nepochopením, a tak se tato cesta stává počátkem hlubokého lidského dramatu, na jehož počátku stojí konflikt věrnosti a touhy, překvapivě rezonující s podobnými dilematy objevujícími se i v dnešní době. Jehošua brilantně načrtává kulisu středověkého světa s jeho morálkou a sensualitou a uvnitř střetu dvou odlišných židovských kultur odkrývá nejhlubší otázky týkající se původu mravního cítění, charakteru, lidských stereotypů a jejich konfliktů s láskou a vášní. Avraham B. Jehošua (1936) patří k nejvýraznějším izraelským spisovatelům současnosti. Je autorem deseti románů a řady povídkových sbírek, dramat a esejů, přeložených do desítek jazyků. Světový věhlas si získal už svým prvním románem Milenec (česky 2008), později vzbudily pozornost zejména romány Pan Mani (česky 2010), Molcho (česky 2012), Cesta na konec tisíciletí (1997) aj Všechna jeho díla vynikají psychologickou hloubkou postav i schopností zachytit složitou a rozporuplnou izraelskou společnost v jejích aktuálních projevech i historických kořenech. A. B. Jehošua je nositelem řady domácích i zahraničních literárních cen. Za svůj román Pan Mani získal mimo jiné Izraelskou státní cenu či National Jewish Book Award. Žije a působí v Haifě.

Americký deník The Boston Review nazval knihu Pan Mani "strojem času, jenž čtenáře provede historií Jeruzaléma, židovského národa i dějinami samotného sionismu". Román je jakousi rodinnou ságou, podává v pěti dílech líčení osudových momentů života pěti generací rodiny Mani, jejíž muži vynikají svým charizmatem, zároveň však trpí podivínstvím a vesměs jsou poznamenáni jakýmsi neviditelným prokletím. Kniha má zvláštní formu - každý z dílů je "rozhovorem" odehrávajícím se v jiném místě a čase, přičemž autor postupuje směrem do minulosti. Tím jako by postupně odkrýval jednotlivé vrstvy "velkých dějin" židovského národa moderní doby i "malých dějin" rodiny Mani.

Příběh se odehrává v roce 999, kdy se marocký židovský obchodník Ben Atar ožení s druhou manželkou. Tento krok, přirozený v prostředí východoafrické sefardské kultury, je zcela odmítnut jeho obchodním společníkem, synovcem žijícím v Paříži. A tak Ben Atar podnikne krok, jehož neočekávané důsledky zcela změní osud jeho rodiny, vztahy s ostatními lidmi, obchodní zájmy a celý život. Aby zabránil hrozícímu konfliktu, vezme na svou každoroční obchodní cestu do Evropy obě své ženy ve snaze přesvědčit aškenázské příbuzné svého společníka o přirozenosti a výhodách mnohoženství. K vlastnímu překvapení se jeho přesvědčení setkává pouze s nepochopením, a tak se tato cesta stává počátkem hlubokého lidského dramatu, na jehož počátku stojí konflikt věrnosti a touhy, překvapivě rezonující s podobnými dilematy objevujícími se i v dnešní době. Jehošua brilantně načrtává kulisu středověkého světa s jeho morálkou a sensualitou a uvnitř střetu dvou odlišných židovských kultur odkrývá nejhlubší otázky týkající se původu mravního cítění, charakteru, lidských stereotypů a jejich konfliktů s láskou a vášní. Avraham B. Jehošua (1936) patří k nejvýraznějším izraelským spisovatelům současnosti. Je autorem deseti románů a řady povídkových sbírek, dramat a esejů, přeložených do desítek jazyků. Světový věhlas si získal už svým prvním románem Milenec (česky 2008), později vzbudily pozornost zejména romány Pan Mani (česky 2010), Molcho (česky 2012), Cesta na konec tisíciletí (1997) aj Všechna jeho díla vynikají psychologickou hloubkou postav i schopností zachytit složitou a rozporuplnou izraelskou společnost v jejích aktuálních projevech i historických kořenech. A. B. Jehošua je nositelem řady domácích i zahraničních literárních cen. Za svůj román Pan Mani získal mimo jiné Izraelskou státní cenu či National Jewish Book Award. Žije a působí v Haifě.

Román Molcho předního izraelského spisovatele A. B. Jehošuy byl roku 2007 v anketě literárních kritiků vybrán mezi deset nejvýznamnějších knih moderní hebrejské literatury, a to pro hluboký psychologický vhled i pozo-ruhodné zobrazení různých fazet izraelské společnosti, od aškenázských rodin tragicky postižených holocaustem přes přistěhovalce ze Sovětského svazu až po zapomenuté komunity orientálních Židů. Molchovi, čerstvému padesátníkovi a otci tří téměř dospělých dětí, jednoho podzimního rána umírá po dlouhém boji s rakovinou žena a před ním se otvírá nepoznaná, těžko uchopitelná svoboda. Rok v životě osamělého vdovce je odměřován střídáním ročních období. Molchův příběh provádí čtenáře tragikomickými a zoufale marnými pokusy navázat nový vztah, ale také nejrůznějšími místy v Izraeli a v Evropě, což z knihy současně činí originální cestopis: Molcho navštíví v průběhu roku několikrát Jeruzalém či zapadlé končiny v severní Galileji, cestuje do Paříže, do Vídně a především do Berlína rozděleného dosud zdí na východní a západní zónu. Introspekce do Molchova navenek nenápadného a obyčejného, přesto čímsi bytostně bohatého a důvěrně blízkého vnitřního života nepostrádá situační humor a současně rozehrává základní drama lidské existence: co znamená ztratit svého nejbližšího a ocitnout se ve vakuu samoty.

Milenec (Ha-meahev, 1977) je jedním z nejslavnějších románů světově proslulého izraelského prozaika Avrahama B. Jehošuy. Příběh Adama, který pátrá po milenci své ženy Asji, ztraceném ve víru jomkipurové války, a jejich čtrnáctileté dcery Dafi, jež se zamiluje do jednoho z arabských dělníků pracujících pro jejího otce, přibližuje na pozadí osudů jednotlivých hrdinů také složité a napjaté poměry v izraelské společnosti, včetně válečných hrůz, mezigeneračních střetů či židovsko-arabského konfliktu. Vyprávění je podáno střídavě očima šestice hlavních postav, jejichž vnitřní monology, vzpomínky, sny či útržkovité záznamy vědomí utvářejí strukturu tohoto strhujícího a psychologicky působivého románu, přeloženého již do dvanácti jazyků.

Americký deník The Boston Review nazval knihu Pan Mani "strojem času, jenž čtenáře provede historií Jeruzaléma, židovského národa i dějinami samotného sionismu". Román je jakousi rodinnou ságou, podává v pěti dílech líčení osudových momentů života pěti generací rodiny Mani, jejíž muži vynikají svým charizmatem, zároveň však trpí podivínstvím a vesměs jsou poznamenáni jakýmsi neviditelným prokletím. Kniha má zvláštní formu - každý z dílů je "rozhovorem" odehrávajícím se v jiném místě a čase, přičemž autor postupuje směrem do minulosti. Tím jako by postupně odkrýval jednotlivé vrstvy "velkých dějin" židovského národa moderní doby i "malých dějin" rodiny Mani.