Marek Bankowicz
autor
Co je politika a jak ji zkoumat?
Giovanni Sartori (19242017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty. Bez jeho díla si nelze představit výzkum demokracie, diktatury, politických institucí, stran a stranických systémů, demokratických režimů apod. Sartori znal politiku jako málokdo. Politika byla jeho vášní, zkoumal ji náruživě, ale také s odstupem. Nikdy se jí totiž přímo neúčastnil, neváhal však vstupovat do vyhrocených politických debat. Kritizoval, hádal se, polemizoval, ale zároveň svým myšlením proti tvořil. Tato kniha analyzuje Sartoriho celoživotní vědecké dílo s důrazem na tolik v něm přítomnou polemičnost, která však vždy vyústila v něco nového. Představuje všechny Sartoriho hlavní teorie a koncepty, které byly velmi často výsledkem jeho nespokojenosti s existujícím stavem poznání a vzešly z úsilí o nalezení nápravy stavu věcí. Týká se to nejen příslušných tematických okruhů, které jsou tradiční a důležitou součástí výzkumu politologie či šířeji společenských a humanitních věd, ale rovněž politické vědy jako takové, jako celé vědecké disciplíny
Masarykova teorie demokracie
Tomáš G. Masaryk se ve svých činech a dílech vytrvale a poctivě snažil o to, aby společnost byla prodchnuta zásadami humanismu, demokracie a tolerance. Demokracie byla pro něj údělem lidstva. Pokud bychom chtěli Masarykovo politické dědictví shrnout co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji, museli bychom o něm říci, že byl filosofem demokracie, mluvčím a vyznavačem demokracie univerzalistické, protože měla obsáhnout nejen politiku, ale celou společenskou skutečnost a v ideové rovině se měla stát druhem jakéhosi nového světového názoru.
Tato práce je vůbec první knižní publikací, která přináší ucelenou analýzu Masarykovy teorie demokracie. Obsahuje Masarykovo pojetí demokracie jako humanity, zkoumá jeho pojetí nepolitické politiky. Všímá si také titanismu, tedy Masarykově pronikavé analýze a kritice nepřátel demokracie. Masaryk byl nejen teoretikem, ale také praktikem demokracie, proto je věnována pozornost masarykismu Masarykovy republiky, tj. otázce, nakolik demokracie Československé republiky odpovídala Masarykovým teoretickým východiskům.
dostupné aj ako:
Masarykova teorie demokracie
Tomáš G. Masaryk se ve svých činech a dílech vytrvale a poctivě snažil o to, aby společnost byla prodchnuta zásadami humanismu, demokracie a tolerance. Demokracie byla pro něj údělem lidstva. Pokud bychom chtěli Masarykovo politické dědictví shrnout co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji, museli bychom o něm říci, že byl filosofem demokracie, mluvčím a vyznavačem demokracie univerzalistické, protože měla obsáhnout nejen politiku, ale celou společenskou skutečnost a v ideové rovině se měla stát druhem jakéhosi nového světového názoru.
Tato práce je vůbec první knižní publikací, která přináší ucelenou analýzu Masarykovy teorie demokracie. Obsahuje Masarykovo pojetí demokracie jako humanity, zkoumá jeho pojetí nepolitické politiky. Všímá si také „titanismu“, tedy Masarykově pronikavé analýze a kritice nepřátel demokracie. Masaryk byl nejen teoretikem, ale také praktikem demokracie, proto je věnována pozornost „masarykismu“ Masarykovy republiky, tj. otázce, nakolik demokracie Československé republiky odpovídala Masarykovým teoretickým východiskům.
Na stiahnutie
5,00 €
dostupné aj ako:
Státní převrat
Autor ve své publikaci analyzuje v politické praxi sice častý, avšak v politické teorii téměř nezpracovaný fenomén státního převratu jakožto specifického prostředku získávání státní moci. Nejprve rozebírá samotný pojem "státní převrat" a jeho konotace. Dále porovnává státní převrat s jinými cestami k uzurpaci státní moci jako jsou revoluce, rebelie, občanská válka a guerilla. Věnuje se rovněž technologii státního převratu. Publikace je doplněna přehledem dokonaných státních převratů ve 20. století a současnosti a také seznamem současných politických vůdců, kteří se touto cestou dostali k moci.
Vypredané
10,05 €
10,58 €
Kritikové marxismu
Z čeho obviňovali marxismus jeho kritikové? Je marxismus vědou o zákonitostech společenského vývoje, nebo ahistorickou utopií? Proč se marxismus stal opiem intelektuálů a politickým náboženstvím? Marxismus: prométheovský záměr osvobození lidstva, který se v praxi nepovedl, nebo ponurá vize totalitního režimu? Leninismus: rozvinutí, nebo popření marxismu? Marxismus měl mnoho přesvědčených obdivovatelů, ale také kritiků. Zájem o něj byl a stále je obrovský. Vyvolává nesrovnatelně větší emoce než jakákoli jiná politická ideologie. Není se čemu divit, uvědomíme-li si, že marxismus po mnoho let neobyčejně silně ovlivňoval politiku a tím reálný život mnohamilionových společností. Knížka je pokusem o výběrový a současně souhrnný panoramatický výklad problematiky marxismu, a to z pohledu jeho kritiků. Zkoumá čtrnáct obsahově velice cenných a intelektuálně nesmírně vzrušujících polemik s marxismem. Marek Bankowicz (1960) je profesorem politologie působícím na Institutu politické vědy a mezinárodních vztahů Jagellonské univerzity v Krakově. Je vedoucím tamní Katedry soudobých politických systémů. Zabývá se demokratickými a nedemokratickými režimy. Věnuje se také politickým ideologiím, a to zejména takovým, které stanovují základ totalitních režimů. Je autorem mnoha knih. Dvě jeho práce vyšly v českém překladu: Demokraté a diktátoři (Praha 2002) a Státní převrat (Praha 2010).
