Joanna Batorová

Po nezdařeném útěku z Valbřichu, který skončil dopravní nehodou, se devatenáctiletá Dominika Chmurová probouzí v mnichovské nemocnici. Po dlouhých měsících rehabilitace se jí navrací zdraví, ale klidná mysl ne. Místo aby se vrátila domů na Pískový vrch, který čtenáři poznali v prvním česky vydaném románu Joanny Batorové, cestuje po celém světě, střídá země i zaměstnání. Čím víc se vzdaluje domovu, tím víc se přibližuje Chmurdálii, krajině, která splňuje Dominičiny představy o ideální společnosti. Dominičiny osudy se prolínají s osudy mnoha žen, například se Sarou Jacksonovou, přímým potomkem takzvané Hotentotské Venuše, kterou v 19. století vystavovali jako kuriozitu v Londýně a Paříži. Příběhy žen se spojují v jednom předmětu putujícím z ruky do ruky — Napoleonově nočníku.

Malá Jadwiga vyrůstá bez otce, který padl ve válce jako hrdina nebo to alespoň tvrdí její matka Zofia, i když ve skutečnosti to celé bylo jinak. Když pak Jadwiga v 70. letech přijede ze vsi do slezského Wabrzychu, hned na nádraží uklouzne na schod ech a spadne přímo do náruče svého budoucího manžela Stefana. Po svatbě se novomanželé stěhují na sídliště Pískový vrch a Jadwiga porodí dceru Dominiku, která se kupodivu nijak nepodobá matce ani otci, zato babička Zofia ji zbožňuje, jako by byla její vlastní... Přední polská prozaička sleduje ve své rodinné sáze sny, trápení a naděje tří generací polských žen, úzce spojených s dějinami uplynulého století od války přes éru budování socialismu až ke kapitalistickému Polsku. Široký epický záběr, vynalézavý jazyk, sarkasmus a strhující tok příběhu již přinesly knize na domácí scéně výrazný ohlas u kritiky i volné pokračování.

Po nezdařeném útěku z Valbřichu, který skončil dopravní nehodou, se devatenáctiletá Dominika Chmurová probouzí v mnichovské nemocnici. Po dlouhých měsících rehabilitace se jí navrací zdraví, ale klidná mysl ne. Místo aby se vrátila domů na Pískový vrch, který čtenáři již poznali ve stejnojmenném románu Joanny Batorové, cestuje po celém světě, střídá země i zaměstnání. Čím víc se vzdaluje domovu, tím víc se přibližuje Chmurdálii, krajině, která splňuje Dominičiny představy o ideální společnosti. Dominičiny osudy se prolínají s osudy mnoha žen, například se Sarou Jacksonovou, přímým potomkem takzvané Hotentotské Venuše, kterou v 19. století vystavovali jako kuriozitu v Londýně a Paříži. Jejich příběhy se spojují v jednom předmětu putujícímu z ruky do ruky - Napoleonově nočníku.