Jan Bičovský

Vademecum starými indoevropskými jazyky poskytuje přehled vývoje indoevropské jazykové rodiny, k níž patří většina moderních jazyků Evropy včetně češtiny, od rekonstruovaného prajazyka z doby před 6000 lety až k jazykům raného středověku, a to jak dobře známých a doložených - latina, řečtina, sanskrt, stará irština, chetitština, staroslověnština - tak jazyků prakticky neznámých - jako maloasijská palajština, keltská lepontština, jazyk sicilských Sikulů, venetšina - celkem přes sto jazyků. Hesla od jedné do čtyř stran uvádějí jak informace historického rázu, čili kde a kdy se jazykem mluvilo a jakého rázu jsou jeho památky a jakým písmem se zapisoval, tak především jazykový vývoj ve srovnání s předchozím obdobím i s vývojem blíže příbuzných jazyků. Úvodní heslo "praindoevropština" podává ucelený výklad fonologie a gramatiky rekonstruovaného prajazyka, vedle toho je v hesláři ještě řada dílčích prajazyků, jako je pragermánština, prakeltština a další. Kniha je tedy primárně určena studentům filologie, je nicméně přístupná i laikům.

Stručná mluvnice praindoevropštiny shrnuje současný stav poznání rekonstruovaného prajazyka indoevropské jazykové rodiny a jeho vývoj do dceřiných jazyků (se zřetelem k češtině a slovanským jazykům a dále klasickým jazykům: latině, řečtině a sanskrtu a k moderním germánským jazykům - angličtině a němčině.) Součástí je výklad o laryngální teorii, kentum satemové izoglose, hláskových zákonech, ablautu, derivaci, nominálních a verbálních kmenech a jejich funkci, systému času a aspektu a syntaxi prajazyka, a to i s četnými odkazy k češtině. K mluvnici je přičleněn etymologický slovníček praindoevropských kořenů v češtině s více jak sedmi sty hesly a vybraná, vesměs zahraniční literatura.