Jiří Bílek

Domácnost je místem, kde trávíme většinu svého času, přitom právě doma na nás čeká spousta nástrah či nepříjemností: přesolíme nebo připálíme oběd, moučník nechce kynout, nedopatřením vzniklá skvrna nejde odstranit, kousek prádla obarví celou náplň pračky, oblíbená květina začíná vadnout... Proto vznikla tato příručka, která je výsledkem více než čtvrtstoletí dlouhého shromažďování rad a zkušeností i jejich ověřování v praxi – aby vám poradila, co v těchto situacích dělat.

Čtvrtý díl je věnován počátku 20. století a především první světové válce. Dozvíme se o dilematech české politiky včetně Švihovy aféry, českých stopách v atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, průběhu válečných operací a zejména o situaci v českých zemích a československém zahraničním odboji včetně jeho protagonistů – T. G. Masaryka, E. Beneše či J. Dűrycha. Nemalá pozornost je věnována také vzniku a činnosti našich legií v Rusku, Francii a Itálii. Na závěr se dozvíme, proč byl československý stát vyhlášen 28. října 1918 hned třikrát.

Je počátek listopadu roku 1035 a na knížecím dvorci v Lysé je zavražděn kníže Jaromír, který tam odešel dožít svůj život poté, co na stolec posadil svého synovce Břetislava. Měl těžký život – jeden bratr ho nechal v mládí vykastrovat, druhý už jako starce zbavil zraku a vrah byl neméně krutý, když nevidomého starce „proklál ostrým oštěpem až dovnitř zadku“ ve chvíli, kdy seděl na záchodě, jak napsal kronikář. Kníže Břetislav pověřuje mnicha Remigia, který býval sekretářem pražských biskupů a k němuž má velkou důvěru, aby pachatele vraždy vypátral. Remigius, který je před podobný úkol postaven poprvé a nechce důvěru knížete zklamat, naráží od počátku na různé podivnosti a především velký strach, když záhadnou smrtí zemře také několik lidí, od nichž si sliboval pomoc...

Karel IV., římský císař a český král, od jehož narození uplyne v květnu 700 let, byl jedním z největších panovníků evropského středověku. Za svého života i po smrti získal řadu přídomků: Otčím říše, Otec vlasti či Král kupec. A nedávno i Největší Čech. Jaký ale byl ve skutečnosti? Vytoužený syn, z kterého měl jeho otec takový strach, že ho poslal do daleké Paříže, kde vyrůstal a byl vychováván bez lásky rodičů, kralevic „skvrnící lože počestných žen“ a bojující jako kondotiér v Itálii a také moravský markrabě usilující o rozkvět českého království, snažící se omezit otcův pobyt v Praze a současně naplňující jeho sen o získání římského trůnu pro lucemburský rod. Český král, milovník rytířských turnajů, manžel čtyř žen a otec několika synů a dcer, představujících v prvé řadě „sňatkový kapitál“ pro jeho politické cíle, římský císař, zakladatel pražské univerzity, Nového Města, Karlštejna, Kamenného mostu i dalších staveb, milovník umění, sběratel svatých ostatků, autor vlastního životopisu. Ale také ješitný panovník přesvědčený o své vyvolenosti a jedinečnosti, objednavatel kronik líčících ho v těch nejzářivějších barvách, který neuměl vychovat svého nástupce a bohaté České království využil především jako základnu pro své mocenské ambice, aby si na sklonku života zamiloval Braniborsko. Věřil, že vše a každého lze koupit a nejednou sáhl i k podvodu, současně byl až bigotním katolíkem s dlaní dokořán otevřenou církvi. Svému nástupci zanechával nejen jedno z nejmocnějších evropských království, ale také zemi s řadou problémů, které byly důsledkem jeho vlády.

Že na nejvyšší vrchol světa Mount Everest vystoupili jako první Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay, je všeobecně známé. Pamatuje si však někdo, že první „angličáky“ se začaly vyrábět v roce 1947 a vymyslel je britský návrhář Jack Odel? A že slavná značka Matchbox dostala svůj název podle toho, že měly malá kovová autíčka vejít do krabičky od zápalek vyráběných v Sušici? Všechno má svůj začátek, všechno se jednou stalo poprvé a stejně tak všechny věci, které nás obklopovaly, obklopují a budou obklopovat, musel někdo vymyslet, zkonstruovat a zhotovit. U některých už navždy zůstanou jejich autoři neznámými stejně jako ona chvíle, kdy měly svou „premiéru“. Slavné i zapomenuté premiéry nabízí abecedně seřazený přehled, kdy se poprvé objevily věci, s nimiž se mnohdy setkáváme každý den – ať už jde o tak zásadní objevy, jakými byly parní stroj, spalovací motor či televize, nebo docela obyčejné věci, jež běžně používáme a většinou nás ani nenapadne, že i je musel někdo někdy vymyslet.

Císařovna Marie Terezie… To jméno zná jistě každý, vždyť byla jedinou ženou, která vládla habsburské monarchii a jako jediná česká královna, ne pouhá manželka krále, usedla i na český trůn, ačkoliv právě české země a Čechy neměla nikdy ráda. Prohrála Slezsko ve válkách s Pruskem, uskutečnila řadu zásadních reforem a přivedla na svět šestnáct dětí, s nimiž rozehrála velkolepou sňatkovou partii. Bývá však také představována jako mimořádně eroticky náruživá žena. Její osobnost a životní osudy ale byly mnohem složitější a v řadě ohledů jiné, než se i dnes často traduje. Knížka, kterou právě držíte v ruce, se snaží představit Marii Terezii nejen jako panovnici spoluutvářející tehdejší Evropu a reformující zaostalou habsburskou monarchii, právem přirovnávanou ke „kolosu na hliněných nohou“, ale také jako dceru, manželku, matku, babičku, tchyni a především ženu, která milovala a byla milována a snad ještě víc nenáviděna těmi, kteří se nedokázali smířit s tím, že na trůn obrovské říše usedla „ženská“ a dokázala ji nejen ubránit, ale i přivést k novému rozkvětu a síle.

Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války. Legionáři svým vlastenectvím, odhodláním, statečností a odvahou udivovali i zkušené generály a důstojníky dohodových armád. Knížka, kterou právě držíte v ruce, vás provede nejen po nejslavnějších místech bojů našich legií, ale i po těch méně známých. Přibližuje také průběh první světové války, situaci v českých zemích a úsilí našeho zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem nejen o vytvoření mohutného československého zahraničního vojska, ale také o uznání práva českého a slovenského národa na samostatný stát. Právě v tomto nesnadném politickém a diplomatickém zápase sehrály naše legie jednu z klíčových úloh. Výrazně napomohly také k rychlé kapitulaci Německa a Rakousko-Uherska, když ovládly sibiřskou magistrálu a znemožnily přesun statisíců německých a rakouskouherských zajatců z Ruska na západní frontu. Zaslouží si proto naši úctu a symbolické poděkování – a nejen v roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky a konce první světové války.

Naše vlast patří nejen k nejkrásnějším místům na světě, ale díky své dlouhé a bohaté historii také k nejpodivnějším, nejtajemnějším a nejzáhadnějším. V průběhu věků se událo mnohé, co podle záhadologů a psychotroniků zanechalo svůj pozitivní či negativní otisk. Nejde jen o lidové pověsti a báje, často připomínající pohádky, které však přesto mohou mít kdesi v pozadí „zrnko pravdy“, ale rovněž o prokázané historické události, po nichž tu „cosi“ zůstalo. Můžete se o tom přesvědčit sami, protože u všech míst, která jsou řazena abecedně, je uvedeno i jejich zeměpisné umístění v Čechách, na Moravě či ve Slezsku.

Král Václav IV. seděl na českém trůnu 41 let, římským králem byl 34 let. V délce vlády překonal svého slavného otce Karla IV. a českou korunu nosil nejdéle ze všech našich panovníků středověku i novověku - padesát šest let, protože mu ji nasadili už jako dvouletému chlapci. Nemohl proto být „neschopným a líným“ králem, jak ho označili kurfiřti při Václavově sesazení z římského trůnu či pouhým „žráčem a opilcem“, jak ho pomlouvali jeho nepřátelé, vždyť podle jiných současníků byl „výborným společníkem, moudrým a zdvořilým knížetem“. Vládl v opravdu těžkých časech, jaké západní křesťanský svět do té doby nezažil - papežské schizma jej obrátilo vzhůru nohama a většina jistot, na nichž stál, přestala platit. Václavovy nezdary byly do značné míry důsledkem až přílišné otcovské lásky a špatné výchovy a co nezkazil Karel IV., o to se postarali žijící Lucemburkové, v nichž Václav nenašel oporu, ale většinou mu jen házeli klacky pod nohy, stejně jako česká i říšská vysoká šlechta a arcibiskupové. Patrně neměl žádného skutečného přítele a ani jeho manželství nebyla šťastná. Žil ve stálém strachu a své splíny léčil vínem, až se rozpadla jeho osobnost. V srpnu roku 2019 je tomu 600 let, co zemřel na Novém hradu u Kunratic a jeho smrt otevřela stavidla husitské revoluce. Knížka vám prozradí, jaký Václav IV. skutečně byl i proč ho můžeme nazvat „nešťastným králem“.

O bermudském trojúhelníku četl nebo slyšel asi každý. Prostor Atlantiku vymezený Floridou, Portorikem a Bermudami měl být - a dokonce ještě je - místem záhadných mizení lodí, letadel i lidí, po nichž se nikdy nenašla žádná stopa. Co je toho příčinou, nad tím si marně lámou hlavy nejen publicisté a milovníci záhad, ale i věhlasní odborníci z různých oborů. Kniha přináší popis více než 160 případů zmizení, k nimž v prostoru bermudského trojúhelníku opravdu došlo, i událostí, které jsou jen tradovanou legendou. Přibližuje také další oblasti oceánů a moří známé větším počtem lodních neštěstí a seznamuje s hypotézami snažícími se tajemství "trojúhelníku smrti" objasnit. Publikace vznikla nejen na základě studia bohaté literatury, ale rovněž údajů poskytnutých správami přístavů, letišti a lodních, leteckých, pojišťovacích a dalších společností.

Zikmund Lucemburský byl druhorozený syn císaře Karla IV., římský král a císař, jehož skráně zdobily také uherská a česká královská koruna. Téměř půlstoletí patřil k největším a nejúspěšnějším vládcům pozdního středověku a především vNěmecku aMaďarsku jej považují za jednoho z nejvýznamnějších panovníků. Vyřešil dlouhé papežské schizma, usiloval o reformu církve, prováděl skutečně evropskou politiku, posílil postavení římské říše i jejího vládce a nakonec dosáhl i usmíření katolické církve s husitskou. V Čechách se naopak vždy těšil pověsti „lišky ryšavé“, která mnohokrát oklamala a podvedla svého bratra Václava IV., vylákala do Kostnice a nechala upálit Jana Husa a vedla proti husitům dlouhé a kruté války, které zcela zdevastovaly zemi. Ani poté, co skutečně usedl v roce 1436 na český královský trůn, neprojevil se jako panovník, jemuž skutečně leží na srdci blaho a prospěch jeho země. Už současníci charakterizovali Zikmunda Lucemburského jako „muže dvou tváří“, který vždy sledoval především vlastní prospěch a neváhal lhát i podvádět, ale byl také schopný kompromisu a po svém otci mistrem diplomacie. Stal se tak v mnoha směrech jeho důstojným pokračovatelem a jako první přišel s ideou vytvoření „podunajské monarchie“ z českých, rakouských a uherských zemí, která se stane účinnou hrází proti osmanským výbojům i proti odstředivým tendencím v německých oblastech. V mnohém tak předběhl svou dobu – možná právě proto byl a je stejně nekriticky obdivován a veleben jako odsuzován a pomlouván…

Menhiry jsou uměle vztyčené kameny a jeden z projevů tzv. megalitické kultury. Někteří badatelé v nich vidí kultovní místa, jiní pravěké astronomické observatoře a kalendář, další místa koncentrace mimořádně silné „zemské energie“, nechybějí ani názory, že jde o nepřímý doklad dávných styků s mimozemskými civilizacemi. Patrně každý zná anglické Stonehenge, ale vztyčené kameny – ať již izolované, ve skupinách či jako součást megalitických staveb – najdeme na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Nejznámější i méně známé lokality z Evropy, Ameriky, Afriky, Asie i Oceánie jsou představeny v první části knihy. Také na území Čech se vyskytuje řada vztyčených kamenů, které jsou některými badateli označovány za pravěké menhiry. Kniha zavede čtenáře na 115 lokalit v Čechách, kde se tyto záhadné kameny, kamenné řady a kruhy a kamenné stoly nacházejí, na dalších 11 lokalit, kde již kameny nelze vidět, protože zmizely, a na 20 míst s kameny a kruhy vztyčenými v posledních desetiletích většinou stoupenci novodruidismu a psychotroniky. Vše doplňuje přes 280 fotografií, mapek, plánků, kreseb a dalších ilustrací a publikace může sloužit také jako turistická příručka k návštěvě jednotlivých lokalit. Přestože se autor podílel i na závěrečných přípravách knihy k vydání, jejího uvedení na knižní trh se již bohužel nedožil.

Menhiry jsou uměle vztyčené kameny a jeden z projevů tzv. megalitické kultury. O jejich účelu, poslání i době vztyčení koluje vedle pověstí a legend také řada odborných i laických teorií. Někteří badatelé v nich vidí kultovní místa, jiní pravěké astronomické observatoře a kalendář, další místa koncentrace mimořádně silné „zemské energie“ či označení průběhu „dračích žil“, nechybějí ani názory, že jde o nepřímý doklad dávných styků s mimozemskými civilizacemi. Patrně každý zná anglické Stonehenge nebo bretaňský Carnac, ale vztyčené kameny – ať již izolované, ve skupinách či jako součást megalitických staveb – najdeme na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Nejznámější i méně známé lokality z Evropy, Ameriky, Afriky, Asie i Oceánie navštíví čtenář v první části knihy. Také na území Čech se vyskytuje řada vztyčených kamenů, které jsou některými badateli označovány za pravěké menhiry, s čímž jiní nesouhlasí. Knížka zavede čtenáře na 115 lokalit v Čechách, kde se tyto záhadné kameny, kamenné řady a kruhy a kamenné stoly nacházejí, na dalších 11 lokalit, kde již kameny nelze vidět, protože zmizely, a na 20 míst s kameny a kruhy vztyčenými v posledních desetiletích většinou stoupenci novodruidismu a psychotroniky. Text doplňuje přes 280 fotografií, mapek, plánků, kreseb a dalších ilustrací a knížka může sloužit také jako turistická příručka k návštěvě jednotlivých lokalit.

Čtvrtý díl je věnován počátku 20. století a především první světové válce. Dozvíme se o dilematech české politiky včetně Švihovy aféry, českých stopách v atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, průběhu válečných operací a zejména o situaci v českých zemích a československém zahraničním odboji včetně jeho protagonistů – T. G. Masaryka, E. Beneše či J. Dűrycha. Nemalá pozornost je věnována také vzniku a činnosti našich legií v Rusku, Francii a Itálii. Na závěr se dozvíme, proč byl československý stát vyhlášen 28. října 1918 hned třikrát.

O bermudském trojúhelníku četl nebo slyšel asi každý. Prostor Atlantiku vymezený Floridou, Portorikem a Bermudami měl být - a dokonce ještě je - místem záhadných mizení lodí, letadel i lidí, po nichž se nikdy nenašla žádná stopa. Co je toho příčinou, nad tím si marně lámou hlavy nejen publicisté a milovníci záhad, ale i věhlasní odborníci z různých oborů. Kniha přináší popis více než 160 případů zmizení, k nimž v prostoru bermudského trojúhelníku opravdu došlo, i událostí, které jsou jen tradovanou legendou. Přibližuje také další oblasti oceánů a moří známé větším počtem lodních neštěstí a seznamuje s hypotézami snažícími se tajemství "trojúhelníku smrti" objasnit. Publikace vznikla nejen na základě studia bohaté literatury, ale rovněž údajů poskytnutých správami přístavů, letišti a lodních, leteckých, pojišťovacích a dalších společností.

Biografický román o historicky prvním českém knížeti Bořivoji I. (853 – 889) z dynastie Přemyslovců. Po čase bezvládí a zmatků usedá Bořivoj na knížecí stolec na Levém Hradci. V kmeni Čechů mají rozhodující slovo stařešinové jednotlivých rodů a on musí bojovat s protivníky nejen vně, ale i uvnitř kmene. Navazuje styky s moravským knížetem Svatoplukem, který ho činí svým hlavním spojencem v Čechách. Důsledkem spojenectví je i trestná výprava z francké říše, proti níž se společně postaví česká knížata. Jedině lucký kněžic Vlastislav nabídne Bořivojovi pomoc, ale ten ji odmítne a navíc Vlastislavovi odloudí nevěstu, dceru pšovského knížete Ludmilu...