Petr Bílek

Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu anglo-amerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně osvětlovány a domýšleny na ilustrativních konkrétních textech. Autoři reflektují soudobý stav uvažování o literatuře, v němž se vytratila víra ve sjednocující systémy a hodnotové hierarchie. Hlásí se k inspiraci pragmatickým uvažováním, jež je vlastní hlavnímu proudu uvažování o literatuře v anglofonních oblastech, stejně jako k potřebě spojit akademické uvažování s pedagogickým zřetelem, tedy s otázkou použitelnosti jednotlivých konceptů a termínů, které soudobá literární a kulturní teorie nabízí. Byť je jádrem jejich uvažování materiál literární, položené otázky i navrhované odpovědi zohledňují i způsoby našeho myšlení a mluvení i o výtvarném umění, popkultuře či masových médiích. Kniha nemá nabízet nové ucelené pojmové systémy, jež by měly nahradit systémy dosavadní; jejím cílem je spíše problematizovat setrvačně přejímané přístupy a vytvářet si řeč o literatuře, která poskytne prostor pro tázání spíše než pro systematizaci správných a exaktních odpovědí.

Sborník k šedesátým narozeninám Vladimíra Papouška přináší texty jeho bývalých i současných kolegů, spolupracovníků a někdejších studentů. Je uspořádán tematicky a nabízí eseje ze třech hlavních oblastí, jimž se tento významný literární vědec během své dosavadní profesní dráhy věnoval: období literárního modernismu a literatuře první poloviny dvacátého století, tématu exilové literatury a v neposlední řadě i literární teorie. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem ze sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutu-jících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě ke své knize píše: "Před osmi léty jsem v návalu autorské ješitnosti dal dohromady první soubor své časopisecké publicistiky. Kniha Mikešova aféra a jiné případy nesla podtitul Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Nynější ‚pokračování' by mohlo nést podtitul Glosy o zanikání kulturního prostoru. Nedávám jej nicméně do názvu nejen proto, že by mohl zavánět lacinou elegičností, ale taky proto, že nechci laskavému čtenáři vnucovat pocit, že vskutku žijeme v době, v níž můžeme být svědky tak zásadních zániků. Což mi nijak nebrání, abych sám tento pocit v sobě nosil a živil."

Monografie Pohyb řeči a místa nespojitosti: Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofického uvažování 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury. Jednotlivé kapitoly ohledávají teorii řečových aktů (J. R. Searle, M. L. Prattová, J. H. Miller), termíny jako radikální překlad (W. V. O. Quine), radikální interpretace (D. Davidson), zdrojová metafora (S. C. Pepper), koncový slovník či normální a abnormální diskurz (R. Rorty), pojetí významu u R. Ingardena a J. Mukařovského nebo reflexi Derridovy dekonstrukce z pozic postanalytických a neopragmatických. Cílem publikace je prozkoumat možnosti, které tyto teorie, koncepty a pojmy otevírají myšlení o literatuře, a také ověřit potenciál jejich využití při analýze literárněvědného diskurzu. Jednotlivé kapitoly se z této perspektivy zaměřují na spory F. X. Šaldy a K. Čapka, poválečné studie J. Mukařovského, proměny slovníku S. K. Neumanna, K. Teigeho a V. Černého či na eseje a překlady románů M. Kundery.