Peter Blaho

Překlad učebnice práva východořímského císaře Iustiniana z počátku 6. století n. l. Učebnice, která byla používána až do 18. století, se věnuje především římskému soukromému právu, obsahuje také informace o trestním právu i obecné právní principy a seznamuje s myšlenkovým bohatstvím odkazu římské právní vědy. Myšlenkové bohatství římského práva ovlivnilo již nesčetné množství generací právníků. Poskytovalo poučení a inspiraci soudcům, advokátům i tvůrcům zákonů. Již tradičně také zprostředkovává studentům právnických fakult první intimnější kontakt s právem. Právě systematika a propracovanost právního řádu starověkého Říma umožňuje budoucím juristům proniknout do zákoutí právní vědy, pochopit fungování práva v jeho celistvosti a především se naučit právnicky myslet. Informace o římském právu, které jsou studentům, a nejen jim, předkládány, jsou přitom trestí ze zákoníků, odborných spisů římských právníků či pramenů literární povahy. Tyto prameny a ještě mnohé další, jako například epigrafické památky či papyrologické nebo numismatické artefakty, obsahují relevantní informace vztahující se k tomuto právnímu řádu. Jen výjimečně však máme možnost studovat římskoprávní text dochovaný v úplnosti a bez mezer. Jedním z nich jsou právě Institutiones seu Elementa, jak zní úplný název učebnice východořímského císaře Iustiniana I. z roku 533 n. l., jejichž překlad je tímto laskavému čtenáři předkládán. Můžeme se tedy, stejně jako studenti práv na sklonku antiky, postupně seznamovat s jednotlivými oblastmi římského soukromého práva, obdivovat provázanost jeho institutů i formulační schopnosti autorů. Přestože byly justiniánské Instituce napsány teprve na začátku 6. století n. l., byly od samotného počátku zamýšleny jako učebnice práva, a proto obsahují celou řadu údajů vztahujících se k předchozím dobám. Proto je také můžeme číst jako průvodce po životě antického Říma, který nám zprostředkovává autentický obraz každodenního života obyvatel tohoto starověkého státu.

Digesta jsou nejrozsáhlejším právnickým dílem, které vzešlo z legislativní dílny císaře Justiniána. Jedná se o sbírku excerpt z odborné právnické literatury převážně klasického období, která spolu Institucemi (český překlad Karolinum 2010) a Justiniánovým kodexem tvořila monumentální svod římského práva známý jako Corpus Iuris Civilis. Český překlad reprezentativního výboru z tohoto díla je výsledkem úzké spolupráce našich a slovenských romanistů, kteří se mohli při jeho přípravě částečně opřít o již existující výbor slovenský. Kniha vychází jako součást ediční řady Fontes Iuris Romani.

Digesta jsou nejrozsáhlejším právnickým dílem, které vzešlo z legislativní dílny císaře Justiniána. Jedná se o sbírku excerpt z odborné právnické literatury převážně klasického období, která spolu s Institucemi (český překlad Karolinum 2010) a Justiniánovým kodexem tvořila monumentální svod římského práva známý jako Corpus Iuris Civilis. Český překlad reprezentativního výboru z tohoto díla je výsledkem úzké spolupráce našich a slovenských romanistů, kteří se mohli při jeho přípravě částečně opřít o již existující výbor slovenský. Kniha vychází jako součást ediční řady Fontes Iuris Romani.

V štúdiách i vo vedeckých článkoch profesora Petra Blaha je ukryté bohatstvo poznatkov rímskeho práva, zároveň je v nich však prítomná aj neustále zdôrazňovaná téza významu rímskeho práva pre utváranie európskej kontinentálnej právnej kultúry, ako i pre formovanie a podobu európskej civilizačnej identity: „Tri mohutné ideové prúdy antiky zásadným spôsobom ovplyvnili európsku kultúru: grécka filozofia, katolícke náboženstvo a rímske právo.“ A práve táto téza Blahovho diela, hoci je kľúčová, zostáva akosi v úzadí. Cieľom publikácie Rímsko-právny gén európskej identity je upriamiť pozornosť slovenskej právnickej verejnosti práve na ňu. Predstavovať profesora Petra Blaha (1939 – 2018) slovenskej právnickej verejnosti by predstavovalo „nosenie dreva do lesa“. Jeho pedagogické pôsobenie a rozsiahla spisba rozprestierajúce sa v období od šesťdesiatych rokov 20. storočia do záveru dvadsiatych rokov 21. storočia, jeho akademické angažmán po roku 1989 na právnických fakultách v Bratislave a neskôr v Trnave nemohlo obísť nikoho, kto v týchto rokoch vyrastal, formoval sa a pôsobil v právnickom povolaní. Knižná publikácia Rímsko-právny gén európskej identity šestnásť štúdií rozčlenených podľa zamerania do troch oblastí: právnici a právnický stav; pojmy, princípy, kategórie – ich zrod a formovanie a na záver rímske právo dnes, vytvára obsahovo konzistentný monografický celok. Všetkými kapitolami knihy sa vinie myšlienka prelínania sa pojmov, ideí rímskeho práva európskymi dejinami, a to až do súčasnosti. Opakovane vyúsťuje nielen do spomínanej Európu identifikujúcej tézy, ale aj do naliehavého odporúčania oprieť harmonizáciu európskeho práva o odkaz rímsko-právnej vzdelanosti. Publikácia Rímsko-právny gén európskej identity vychádza pod editorskou taktovkou Pavla Holländera v zavedenej edícii Exempla Iuris vydavateľstva Kalligram.