Ivan Blecha

Populární učební pomůcka pro studenty SŠ a VŠ uvádějící vývoj filosofie z hlediska tematického a historického. Vnější podoba textů je podřízena hledisku tematickému (filosofie bytí, poznání a člověka). Pro celkový přehled o pojednávaných problémech a pro snazší pochopení jsou jednotlivá témata zpracována historicky. Práce může být i vodítkem k vlastnímu filosofickému uvažování čtenářů, protože obsahuje i „problémové“ odstavce vyjadřující se k předchozím názorům a dosavadním řešením. Publikace uvádí některé ukázky filosofických textů (v příloze Malá čítanka filosofických textů) týkající se přímo probíraného problému a názorně přibližuje styl uvažování daného filosofa.

Tato knížka představuje výsledek těch aktivit v rámci výzkumného projektu, které byly zaměřeny více badatelsky. Je rozvržena do tří částí. V první z nich předkládám studii o přímých kontaktech Edmunda Husserla s českými filosofy a mysliteli. Sleduje osobní rovinu těchto kontaktů a klade si otázku, co Husserl mohl, ale i chtěl znát z českých duchovních tradic a kulturní současnosti a jaké vazby na místo svého původu hledal. V druhé části práce je publikován překlad Husserlových dopisů Patočkovi s poznámkami, které mají objasnit některé méně známé souvislosti, na něž je v textech dopisů poukazováno. Ve třetí části jsem se pokusil o souhrnný přehled ohlasu fenomenologie v české filosofii. Protože jde, pokud se nemýlím, v tomto rozsahu o první podnik toho druhu (čímž se nechci domáhat průkopnických zásluh, jen poukázat na obtíže výchozí pozice), nekladu si ještě za cíl předložit systematický a kritický dokument. Práce se niéně pokouší sloučit historické hledisko se systematickým a tam, kde je to podle mého názoru možné, třídí výklad do tématických okruhů, aby se alespoň v hrubých obrysech a jako námět k dalším analýzám ukázalo, co si česká filosofie z fenomenologie dokázala vzít a jaké konkrétní problémy s její pomocí řešila. Koncepce přehledu je dána i mým zájmem všimnout si především fenomenologicky uvažujících myslitelů, a jen okrajově těch, kteří - sami na jiných pozicích - se o fenomenologii pouze zmiňují. Uznávám, že na některých místech je výklad strohý a rovná se jen doku mentárnímu záznamu vývoje či stavu myšlení sledovaného autora. Hlubší analýzy a kritická práce musí být nutně dalším cílem.

Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího. Sborníček vznikl na laskavý popud vydavatele, jehož si velmi vážím. Obsahuje texty, které už byly publikovány (podrobnější údaje nalezne čtenář v ediční poznámce). Protože však šlo o publikace v německém jazyce nebo v méně dostupných edicích, bude snad mít jejich nové sebrání pro čtenáře přece nějaký další užitek.

Martin Heidegger je jedním z nejvýznamnějších filosofů, vzbuzuje však vášnivé spory: jedni jeho dílo vynášejí do nebes, jiní je zatracují. Vyvážený pohled ztěžuje navíc to, že Heidegger psal velmi obtížným, až nesrozumitelným jazykem, a potom také to, že se aktivně angažoval v nacistickém hnutí. Monografie se snaží najít v Heideggerově díle inspirativní myšlenky, které, zasazeny do širších kontextů, mohou mít pro současnou filosofii svůj význam, třebaže je s nimi často zapotřebí pracovat kriticky. Text monografie se člení do tří tematických okruhů, které vyznačují názvy FYSIS, OIKOS a POLIS. Nejprve se na interpretaci řeckého filosofa Hérakleita ukazuje, jak Heidegger chápal základní motiv předsokratovské filosofie vzcházení bytí do otevřeného pole jevení. Heideggerovým průvodcem ale i oponentem je tu Eugen Fink. Následně se otevře otázka, jak konkrétně se v tomto poli jevení, tedy ve světě, naskýtá člověk, čímž se připomene problém bydlení. Toto téma vede k širší exkurzi po soudobé architektuře a po reflexi Heideg­gera v některých jejích teoretických koncepcích. K mnohým aspektům Heideggerovy filosofie se v této souvislosti dobře hodí kritické analýzy Emmanuela Lévinase a pohled na Heideggerovo pojetí řeckého dramatu Antigoné. Ukáže se přitom, že to, co Heideggerovi v otázce bydlení zjevně chybí, je sociální pohled. A to míří nakonec k otázce, jak lze bydlet na světě s druhými lidmi, jak se tedy tvoří sociální rozměr naší existence. Tady pomůže Jan Patočka, protože tuto existenci chápe ihned (podobně jako Hannah Arendtová) jako problém politický. Člověk je ZÓON POLITIKON už ve svém prvním vsunutí do světa a mezi lidi, přičemž klíčový je způsob, jak nakládá s faktem své vlastní konečnosti. Připojena je rozsáhlá kapitola, zkoumající důvody Heideggerova příklonu k nacistické ideologii, a to v protikladu k Patočkovu statečnému boji proti totalitě.

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, které nebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Populární učební pomůcka pro studenty SŠ a VŠ uvádějící vývoj filosofie z hlediska tematického a historického. Vnější podoba textů je podřízena hledisku tematickému (filosofie bytí, poznání a člověka). Pro celkový přehled o pojednávaných problémech a pro snazší pochopení jsou jednotlivá témata zpracována historicky. Práce může být i vodítkem k vlastnímu filosofickému uvažování čtenářů, protože obsahuje i „problémové“ odstavce vyjadřující se k předchozím názorům a dosavadním řešením. Publikace uvádí některé ukázky filosofických textů (v příloze Malá čítanka filosofických textů) týkající se přímo probíraného problému a názorně přibližuje styl uvažování daného filosofa.