Bohumír Chalupa

Tvořivost je významným činitelem vývoje lidské společnosti. Produktivní myšlení, originální nápady, objevy a vynálezy jsou základem rozšiřování poznání, pokroku vědy, rozvoje umění, technologií, výroby a úspěchu v praktické činnosti. Téma tvořivosti je však také obklopeno řadou záhad a vykazuje překvapivě málo nosných vědeckých zjištění. K významným aplikacím psychologie došlo až ve druhé polovině 20. století při identifikaci tvořivých schopností u skupin spisovatelů, vědců, architektů, umělců či managerů. Studie Bohumíra Chalupy se opírá o rozsáhlou literaturu i výsledky vlastních podrobných šetření pomocí psychologických metod u několika vybraných skupin výzkumných pracovníků, z nichž jednu sledoval autor pomocí stejných metod více jak 12 let. Publikace je určena především odborníkům v oblasti psychologie a příbuzných oborů, zejména vzdělávání, managementu či personalistiky, a také vysokoškolským studentům a širší zainteresované veřejnosti.

Psychologie se stává součástí všeobecného vzdělání a má četné praktické výstupy a aplikace v mnoha oblastech a oborech společnosti. Autor se pokusil zmapovat některé nejdůležitější úseky psychologie a orientovat čtenáře v otázkách přeměn, které proběhly hlavně v posledních desítiletích 20. století a stále pokračují. Nezbytnou pomůckou je stručný psychologický slovník, obsahující výklad 60 hlavních tématických okruhů a další desítky drobnějších hesel (celkem více než 300 hesel). Psychologie může přinést velmi zajímavé výsledky v otázce poznávacích procesů, myšlení a řešení problémů, organizace dlouhodobé paměti, porozumění jazyku a lidské tvořivosti. Prakticky významná jsou témata motivace člověka, lidské emocionality, skladby osobnosti a její individuální struktury. Doc. PhDr. Bohumír Chalupa, DrSc. působil původně ve zdravotnictví, od roku 1964 na katedře psychologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde přednášel obecnou a experimentální psychologii a psychologii práce. Je autorem čtyř monografií, řady vysokoškolských učebnic a skript, většího počtu původních vědeckých studií i popularizujících článků. Jeho bibliografie zabírá 400 položek, 27 prací bylo publikováno ve světových jazycích. Zúčastnil se aktivně řady mezinárodních kongresů a studijně navštívil přední psychologická pracoviště v evropských zemích. Nyní se věnuje vědecké a publikační činnosti.

Praktické poznávání lidí nahradila moderní věda psychodiagnostikou, která se nazývá též individuální psychologií. Zkoumá nejen duševní výbavu jedinců a strukturu osobnosti, ale i různé způsoby jednání a činnosti a jejich výsledky. Nejstarší aplikace se týkají psychologického výběru a poradenství ve školách, v průmyslu a v dopravě,v armádách, pro vedoucí a řídící funkce. Psychologické posudky jsou vyžadovány v kriminalistice a u soudů. Ve zdravotnictví nejdéle trvá spolupráce v psychiatrii a neur ologii, v posledních desítiletích se rozvinula i v mnoha dalších oborech. V předložené publikaci shromáždil autor výsledky dlouholetého studia a výzkumu dvou rozdílných témat: lidské tvořivosti, tvořivého myšlení v oblasti vědy i techniky a psychologického zjišťování změn CNS při působení různých průmyslových nervových jed ů a škodlivého záření. Doc.PhDr.Bohumír Chalupa, DrSc. působil původně ve zdravotnictví, od roku 1964 na katedře psychologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde přednášel obecnou a experimentální psychologii a psychologii práce. Je autorem čtyř monografií , řady vysokoškolských učebnic a skript, většího počtu původních vědeckých studií i popularizujících článků.

V publikaci je podán stručný kritický pohled na vývoj problematiky kognitivní psychologie a jsou prezentovány některé výsledky původních výzkumů.

Poznávání povah lidí přináší s sebou řadu problémů a záhad, které se pokouší řešit též věda.Psychologie osobnosti stojí před třemi hlavními otázkami již od doby svého vzniku.Prvá se týká popisu a výkladu obecné skladby, funkcí a vývoje osobnosti člověka, která byla dlouho neznámou pevninou, podobně jako jeho původ.Druhá otázka spočívá v pojmovém vyjádření a třídění různých schopností a vlastností jednotlivých osob, které tvoří vnitřní předpoklady jejich aktivity, jednání a chování v různých situacích.Třetí otázka směřuje k nalezení co nejdokonalejších psychodiagnostických metod pro zjišťování zvláštností a řešení není snadné a rychlé, vykazuje řadu etap podle stavu vývoje vědy i praktických potřeb společnosti.

Lidé komunikují navzájem především pomocí slov a obrazů, které si předávají a vyměňují. Čteme-li nějaký náročnější text, můžeme pozorovat, že některá slova nám připadají obtížnější, než ostatní a musíme déle uvažovat, co vlastně znamenají. Jaké jsou procesy, které nám umožňují poznat významy slov a jejich spojení ve větách? Tyto otázky řeší teorie poznání slov a organizace slovní paměti. Praktické aplikace výzkumu se týkají obecně výuky a vzdělávacích programů, postupů při používání a řízení komunikačních prostředků a médií, každodenního používání řeči a jazykových prostředků ve styku mezi lidmi.

Studie řeší otázku, zda je možno popsat vlastnosti osobnosti lidí pomocí měření jednoduchých obecných vlastností, které mají stejnou kvalitu u všech lidí (Guilford, 1936) nebo je třeba vycházet také z konfigurací a kombinací vlastností individuální osoby, které tvoří jedinečnou strukturu.

Veškerý život organismů probíhá v dimenzi času. Bez orientace v čase a prostoru jsme ztraceni. Psychlogové proto studují podrobně parametry času při poznávání a různých činnostech z různých praktických důvodů při výuce, v dopravě, ve sportu, v medicíně, v průmyslu aj. Autor knihy referuje o nové metodě měření trvání poznání u lidí na základě posuzovoací škály, kterou přinesli původně Avamt a Theiman. Velkou předností metody je odlišení konkrét a abstrakt, jejich kognitivní struktury. Proces poznávání slov a názorného materiálu probíhá v milisekundách a měření pomocí škály je vysoce spolehlivé. Je umožněn kontolními systémy lidské činnosti. O praktické aplikace projevují zájem odborníci z různých oborů.

Kognitivní psychologie se zabývá převážně experimentálním zkoumáním poznávacích procesů a jejich činitelů. V publikaci autor referuje o výzkumech zrakových pátracích činností, které mají mimořádný význam na příklad v dopravě, o tématu mentálního slovníku, identifikací písmen, slov a obrazců pomocí nové metody mentální chronometrie a informuje o nových poznatcích v oblasti řešení problémů a tvořivého myšlení. Studie byly prezentovány i na mezinárodním fóru.

Praktické poznávání lidí nahradila moderní věda psychodiagnostikou, která se nazývá též individuální psychologií. Zkoumá nejen duševní výbavu jedinců a strukturu osobnosti, ale i různé způsoby jednání a činnosti a jejich výsledky. Nejstarší aplikace se týkají psychologického výběru a poradenství ve školách, v průmyslu a v dopravě,v armádách, pro vedoucí a řídící funkce. Psychologické posudky jsou vyžadovány v kriminalistice a u soudů. Ve zdravotnictví nejdéle trvá spolupráce v psychiatrii a neur ologii, v posledních desítiletích se rozvinula i v mnoha dalších oborech. V předložené publikaci shromáždil autor výsledky dlouholetého studia a výzkumu dvou rozdílných témat: lidské tvořivosti, tvořivého myšlení v oblasti vědy i techniky a psychologického zjišťování změn CNS při působení různých průmyslových nervových jed ů a škodlivého záření. Doc.PhDr.Bohumír Chalupa, DrSc. působil původně ve zdravotnictví, od roku 1964 na katedře psychologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde přednášel obecnou a experimentální psychologii a psychologii práce. Je autorem čtyř monografií , řady vysokoškolských učebnic a skript, většího počtu původních vědeckých studií i popularizujících článků.