Jan Boněk

Korunovační klenoty Království českého jsou výjimečné a neopakovatelné a Svatováclavská koruna není jen panovnickým odznakem, ale symbolem celé země. Skrývá v sobě tajemství jedinečnosti. Její kouzlo není ve stáří ani v množství použitých drahých kamenů. Má v sobě posvátnost a tajemství, které svým zadáním určil už Karel IV. Její existence je poprvé zmíněna o pět let později v ochranném dokumentu ze 6. května 1346, který vystavil papež Kliment VI. Po Karlu IV. jí bylo korunováno 21 českých králů a 17 královen. Její často dramatický osud byl častokrát i naším osudem. Už šest set let je svým způsobem symbolem našich domovů. Nepotřebuje výsad - její výsadou je její poslání. Byla mnohokrát zvážena a změřena, určení použitých drahých kamenů bylo prací nejzkušenějších odborníků, mnohé z její historie už bylo objasněno. Kniha České korunovační klenoty je výjimečná tím, že poprvé v dějinách nabízí možné myšlenkové pochody Karla IV., který už při objednávce na její zhotovení uvažoval o symbolech, skrytých v jejím tvaru, výběru i rozložení drahých kamenů. Česká královská koruna je symbol a jako taková je nevyčerpatelným pramenem inspirace. Kdo se na ni díval stokrát, může ji při sto prvém podívání vidět jakoby poprvé – neboť skutečný symbol vyvolává v duších těch, kdo se ho snaží pochopit. Dokonce víc, než do něj mohl vědomě vložil jeho tvůrce.

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této knihy.