Pierre Boulle

Prokurátor Jean Berthier, který přijde do malého města Bergerane na jihu Francie, se stane mimoděk svědkem tragické události, při níž se nešťastnou náhodou utopí mladá dívka. Berthier ji sleduje s rozpolcenou myslí, nechce se mu do záchrany, ale při tom si je vědom, že by něco udělat měl. Rozvažuje tak dlouho, až je pozdě. Při vyšetřování prožívá velké dilema. Musí jako žalobce vést celý případ, ale jediný také ví, jak celá událost skutečně proběhla. Je natolik zaujatý svým povoláním a tolik si zakládá na své cti a neúplatnosti, na tom, aby si zachoval svoji tvář, že udělá všechno proto, aby potopil toho, na koho padlo podezření. Živě a čtivě napsaný román typickým Boulleovým úsporným stylem s přesným vyjadřováním je znamenitou studií toho, čeho je schopna lidská mysl

Pierre Boulle több mint negyvenöt éve megjelent dermesztő regénye a mozi történelmének egyik legnagyobb sci-fi története. A z 1968-as filmklasszikust több folytatás és tévésorozat követte, most pedig itt van a legújabb adaptáció, Tim Burton rendezésében. A nem túlságosan távoli jövőben három őrhajós ér földet egy bolygón, ami teljesen olyan, mint a Föld. Buja erdők borítják mérsékelt és a levegője is belélegezhető. De hamarosan kiderül, hogy ami paradicsomnak látszott, valójában valami egészen mást...

Planetu opic můžeme zařadit do klasické science fiction literatury, i když příběh sám je podán spíše způsobem dobrodružného románu. Opičí společnost na vzdálené planetě ve vesmíru se nápadně podobá té lidské na Zemi. Boulle převrátil evoluci naruby, člověk tu není pánem tvorstva, ale zaujímá pozici zvířete, kterou dokonale rozkastované chytré opice drží v kleci. Jediný zástupce lidu jim tedy musí dokázat svou inteligenci, aby ho propustili. Na Zemi se sice vrátí, ale čeká ho tam další nemilé překvapení. Režisér Franklin J. Schaffner spolu se Stanleym Kubrickem (2001: Vesmírná odysea) přinesli v roce 1968 do filmového průmyslu hned dvě tyto nesmrtelné sci-fi klasiky. Právě Boulleho námět inspiruje světové filmaře ke stále novým zpracováním dodnes. První převedení románu na filmová plátna nenabízí z dnešního pohledu žádné převratné efekty, přesto v době svého vzniku byly právě opičí masky něčím naprosto výjimečným a reflexe soudobého i minulého chování člověka podněcuje k přemýšlení dodnes.

Soror je latinsky „sestra“. Bude ale na této sesterské planetě vše tak, jak jsme „civilizovaně“ zvyklí? Výprava pozemšťanů k obydlené oběžnici v souhvězdí Orion, kterou líčí zápisky francouzského novináře Ulyxe Mérouxe vložené do láhve plovoucí vesmírem, se zprvu jeví jako spočinutí v ráji. V džungli planety Soror se však idylka vzápětí zvrhne v masakr, když je expedice i se zdejšími němými divochy podobnými lidem přepadena oddíly opic. Vypravěč s úžasem shledává, že tihle primáti na Soroře vybudovali vyspělou civilizaci, kdežto humanoidi ustrnuli na úrovni zvířat. Jenže to už se sám stává předmětem laboratorního zájmu opičích výzkumníků... Jeho odysea, při níž se romantika cestopisů sráží se satirickou antiutopií a s krutými výpady na adresu vědy zneužívající k pokusům živý „materiál“, spěje k rozuzlení, nad kterým se zachvějí i otrlí příznivci fantastiky.

Prokurátor Jean Berthier, který přijde do malého města Bergerane na jihu Francie, se stane mimoděk svědkem tragické události, při níž se nešťastnou náhodou utopí mladá dívka. Berthier ji sleduje s rozpolcenou myslí, nechce se mu do záchrany, ale při tom si je vědom, že by něco udělat měl. Rozvažuje tak dlouho, až je pozdě. Při vyšetřování prožívá velké dilema. Musí jako žalobce vést celý případ, ale jediný také ví, jak celá událost skutečně proběhla. Je natolik zaujatý svým povoláním a tolik si zakládá na své cti a neúplatnosti, na tom, aby si zachoval svoji tvář, že udělá všechno proto, aby potopil toho, na koho padlo podezření. Živě a čtivě napsaný román typickým Boulleovým úsporným stylem s přesným vyjadřováním je znamenitou studií toho, čeho je schopna lidská mysl

V dobrodružném a napínavém příběhu Williama Conrada uplatnil francouzský prozaik Pierre Boullle své bohaté zkušenosti autora válečných špionážních románů. Osud hlavního hrdiny je nejen úzce spjat s válečnými událostmi, ale také je - a to nikoliv zanedbatelným způsobem - aktivně ovlivňuje. Svět anglické aristokracie a špiček britské politiky se v knize stává střídmě nasvícenou scénou, v jejích temných zákoutích se tak daří skrytým a složitým kombinačním hrám tajných služeb.

Audiokniha Planeta opic, kterou napsal Pierre Boulle. Soror je latinsky „sestra“. Bude ale na této sesterské planetě vše tak, jak jsme „civilizovaně“ zvyklí?