Zdeněk Bouše

Vývoj liturgických tradic a jejich význam pro křesťanská společenství Autor (1918–2002 františkánský kněz) patřil k našim předním teologům zvláště liturgistům. V letech uvolnění 1969–1970 přednášel jako odborný asistent na katolické teologické fakultě liturgiku. Ještě před vstupem do řádu roku 1946 působil v pastorační praxi. Pro jeho liturgická studia je příznačné šťastné spojení odborných teologických znalostí se smyslem pro slovesné a výtvarné umění který je pro práci na vytváření liturgie nepostradatelný. Po dobu patnácti let překládal v rámci tzv. pražské liturgické překladatelské skupiny liturgické texty dosud v oficiální liturgii používané. K další jeho přednosti patří i znalosti v historické i současné biblistice. V této práci se soustřeďuje na to co nesmí být překryto ceremoniální bohatostí či slavnostností liturgie ani redukováno v nejprostších pastoračních podmínkách anebo nedostatečně fundovanou improvizací křesťanského společenství.

Útlá knížka vzpomínek součastníků na člena řádu svatého Františka z Assisi Bonaventuru Boušeho, teologa, liturgisty, znalce umění a mistra slova dosvědčuje, že ani řadu let po své smrti nepřestává být osobností burcující naše křesťanství, nemilosrdným zastavovatelem zrcadla našim povrchnostem, selháváním a zradám, svědkem Kristovým, jenž jako málokdo dovedl kázat Krisův kříž. Mladí teologové, které Bonaventura oslovil svou opravdovostí vlastně v posledních letech života, se chopili záslužného díla podat svědectví o tomto Kristově svědku a představit ho těm, kteří neměli možnost se s ním osobně setkat. Činí to v řadě odborných studií teologických, v souboru osobních vzpomínek a v několika Boušových kázáních, homiliích.

Vývoj liturgických tradic a jejich význam pro křesťanská společenství Autor (1918–2002 františkánský kněz) patřil k našim předním teologům zvláště liturgistům. V letech uvolnění 1969–1970 přednášel jako odborný asistent na katolické teologické fakultě liturgiku. Ještě před vstupem do řádu roku 1946 působil v pastorační praxi. Pro jeho liturgická studia je příznačné šťastné spojení odborných teologických znalostí se smyslem pro slovesné a výtvarné umění který je pro práci na vytváření liturgie nepostradatelný. Po dobu patnácti let překládal v rámci tzv. pražské liturgické překladatelské skupiny liturgické texty dosud v oficiální liturgii používané. K další jeho přednosti patří i znalosti v historické i současné biblistice. V této práci se soustřeďuje na to co nesmí být překryto ceremoniální bohatostí či slavnostností liturgie ani redukováno v nejprostších pastoračních podmínkách anebo nedostatečně fundovanou improvizací křesťanského společenství.