J. Bullington

Píše se rok 1364. Středověkou Evropu sužuje mor, po cestách táhnou sebemrskačská procesí a temnými lesy se kradou hladové stvůry. Dvojčata Hegel a Manfried Grossbartovi, hrdí pokračovatelé rodinného řemesla vykrádání hrobů, však patří mezi vyvolené. Jsou zruční, zcestovalí a mají pro strach uděláno. Nesnášejí kacíře, zakládají si na své neposkvrněnosti a ochrannou ruku nad nimi drží sama Panenka Marie. Bezohlední bratři se ve snaze trumfnout své předky vydávají vykrást ty nejvelkolepější hrobky ze všech – pyramidy egyptských faraonů. Cestou potkávají šílené kněze, vilné čarodějnice i morové démony. Naživu však nenechají nikoho. Nezaleknou se ani benátského dóžete, ani maltézských. Jenže Egypt není Evropa, pyramida se neotevře páčidlem a hrůzy, které bratři napáchali, je nakonec doženou uprostřed sluncem rozpálené pouště.Prznitelé hrobů nejsou typickým historickým ani fantastickým románem. Jesse Bullington s bezbřehou imaginací a humornou nadsázkou sobě vlastní předkládá svoji verzi dochovaného příběhu středověkých sériových vrahů. Noir román plný naturalistických scén rozhodně není určen pro čtenáře slabší povahy.

Americký autor Jesse Bullington přináší českému čtenáři noir historický román s fantaskními až magickými prvky. Své Obcování se smrtí staví na reálných historických základech – Evropa přelomu 15. a 16. století, pád Granadského sultanátu a počínající renesance, ale i nekompromisní inkvizice. Mladičká Maurka Awa se neblahým řízením osudu naučí černé magii a putuje Evropou za svým štěstím. Nadaný malíř Niklaus Manuel Deutsch hledá krásu v ošklivosti a snaží se získat peníze coby žoldák. Alchymista Paracelsus vidí v lidském těle mnohé, jen taje lidské duše mu zůstávají skryty. Dle očekávání se linie všech tří postav protnou a děj nabírá nečekaný spád. Kniha Obcování se smrtí nese prvky pikareskního románu, je plná symbolů a temně laděných tónů, mnohdy až šokující. Scény popisující nekrofilii, kanibalismus, lesbickou erotiku či mrtvoly po bitvě nejsou podány vulgárně, ale správně zvolenými slovy navozují hutnou atmosféru, kterou místy odlehčí autorův smysl pro černý humor. V celém Bullingtonově díle jsou patrné aluze na evropské reálie a inspirace jinými literárními mistry. Jak sám autor přiznává, miluje Umberta Eca a ke knihám Franze Kafky se vždy s oblibou vrací.