Ladislav Cabada

Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků konventního způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii. V závěru knihy je etablování slovinského politického systému zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou demokracií a „unikla tak z Balkánu“.

Kniha obsahuje analýzu všech základních oblastí významných pro fungování politického života i řadu důležitých faktografických údajů vztahujících se k českému politickému životu. Autoři podávají přehled moderní politologické teorie transformace, probí rají hlavní principy současné demokracie v České republice a ústavní instituce na centrální i komunální úrovni, systém politických stran a vnitrostranické rozhodovací procesy. Pozornost je věnována historickému vývoji, vztahu mezi občany a politiky i perspektivám české politické kultury. Publikace zohledňuje výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2006 a výsledky senátních a komunálních voleb v říjnu 2006. Z celkového synchronického pohledu je zachycen stav poli tického systému České republiky v létě roku 2007. Kniha je určena studentům politologie, sociologie, žurnalistiky, mezinárodních vztahů, ekonomie, práv, historie i pedagogiky. Může sloužit jako přehledný zdroj informací také pro novináře, politiky, p racovníky státní sféry, učitele i pro zainteresované laiky.

Kniha si klade za cíl postihnout a analyticky využít nejnovější trendy v rámci tohoto dynamického podoboru politologie. S využitím multidisciplinárních a transdisciplinárních přístupů se autoři zaměřují na klíčová témata, jež tvoří jádro sou-dobé politologie. Postupně jsou tak představeny a analyzovány politické ideologie, systémy vládnutí, státnost, regionalismus, reprezentace zájmů, političtí aktéři, volební systémy, ústavní inženýrství a v neposlední řadě politická komunikace. Analýza je přitom založena na prolínání témat různými kapitolami tak, abychom zkoumané fenomény prezentovali v rámci celku. Velkou výzvou pro naši analýzu je „hybridizace“, spočívající v rozvolňování charakteristik či hranic mezi jednotlivými případy a typy. Klasické definice politických režimů, politických stran apod. jsou tak podrobeny falzifikaci a analýze založené na hledání nástrojů k překonání „nejasností“ spojených s přibývajícím počtem případů a rozostřováním hra-nic. Další výzvou k analýze jsou témata, jež se na úkor „tradičních“ nově etablují a u nichž pozorujeme posilující trend. K takovým dozajista patří politická komunikace, ale také stále zpřesňovaná analýza voleb.

Kniha se soustředí se na tři politické systémy komunistického typu, které existovaly v období od konce druhé světové války do zániku bipolárního uspořádání světa. Předmětem analýzy tak jsou Rumunsko a specifický režim, který v něm nastolil Nicolae Ceauşescu, poválečná Albánie v čele s Enverem Hodžou a také Jugoslávie, personalizovaná Josipem Brozem Titem. Všechny tyto země prošly v posledním století velmi dynamickým a bouřlivým historickým vývojem a nakonec prožily obtížný přechod k demokracii, který pozměnil i obraz bývalých komunistických vůdců. Publikace se vedle historické linky zaměřuje především na specifika tří balkánských komunistických režimů z několika různých úhlů pohledu.

Cílem knihy je nabídnout komplexní komparativní analýzu vývoje, současné podoby a hlavních charakteristik stranických systémů v deseti zemích středovýchodní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko), které vstoupily do EU v rámci tzv. východního rozšíření, a dále Chorvatska, které přistoupilo k EU v polovině roku 2013. Autoři se zabývají tradicemi stranického pluralismu před nástupem komunistických režimů, stranictvím v době komunistických režimů, vazbami mezi politickými stranami a společností, stranickými systémy současnosti, problematikou konfliktních linií a v neposlední řadě vládní performancí politických stran. Kniha poslouží nejen odborníkům na danou problematiku z řad politologů, ale také zájemcům věnujícím se příbuzným disciplínám a studentům.