Kateřina Čapková

Tato kniha zkoumá osudy uprchlíků z Německa a z Rakouska do československé první republiky v období od nástupu nacistů k moci v roce 1933 do mnichovské dohody v roce 1938. Autoři se detailně zabývají nejen formulováním a proměnami uprchlické politiky československých úřadů, ale zkoumají také podmínky a realitu života uprchlíků a práci organizací na pomoc uprchlíkům. Zvláštní pozornost věnují také osudům židovských uprchlíků a změnám politiky státu vůči této skupině. Na rozdíl od většiny dosavadních studií k tomuto tématu se nezaměřují pouze na malou skupinu elitních uprchlíků z řad politiků či umělců, ale zkoumají též možnosti a šance běžných lidí bez rozsáhlých politických konexí. Oproti rozšířeným představám o meziválečném Československu jako velkorysému útočišti pro uprchlíky tak mohou poskytnout vyváženější obraz, který bere v úvahu též restriktivní prvky československé uprchlické politiky.

Jsou Židé národem, osudovým společenstvím či "pouhým" vyznáním? Různé odpovědi na tuto otázku rozdělovaly a rozdělují Židy na řadu znesvářených skupin. Autorka podává dlouho postrádaný a plastický obraz velice komplikovaného procesu integrace Židů do české, respektive do německé společnosti za první republiky, rozebírá jeho politické, sociální i kulturní stránky a zabývá se i problematikou antisemitismu. Na základě dosud nevyužitých archivních materiálů se snaží vysvětlit dramatický vývoj českožidovského a sionistického hnutí a stranou neponechává ani liberálně orientované německy mluvící Židy. O autorce Kateřina Čapková se zabývá dějinami Židů ve střední Evropě v 19. a 20. století. Působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a přednáší moderní židovské dějiny na New York University in Prague. Je spoluautorkou knihy Nejisté útočiště (s Michalem Franklem, Paseka 2008). Monografie Češi, Němci, Židé?

Pro tyto lidi ještě válka a s ní spojené utrpení neskončily napsali zástupci německy mluvících Židů z českého pohraničí v březnu 1947. Německy mluvící Židé byli často rutinně považováni za Němce a mnohdy byli vystaveni stejnému ponižování jako nežidovští Němci nejen ze strany občanů, ale i vládnoucích představitelů. Kniha Židé, nebo Němci? mapuje osudy německy mluvících Židů v Československu, Dolním Slezsku, Haliči i Německu. Publikaci doplňuje edice nově objevených dokumentů v archivu Spojených národů v New Yorku. Oficiální listiny i korespondence přibližují každodenní diskriminaci německy mluvících Židů v poválečném Československu a jejich snahu se ze země vystěhovat a dále zaznamenávají reakce mezinárodních organizací i jednotlivců na politiku československého státu.

Tato kniha zkoumá osudy uprchlíků z Německa a z Rakouska do československé první republiky v období od nástupu nacistů k moci v roce 1933 do mnichovské dohody v roce 1938. Autoři se detailně zabývají nejen formulováním a proměnami uprchlické politiky československých úřadů, ale zkoumají také podmínky a realitu života uprchlíků a práci organizací na pomoc uprchlíkům. Zvláštní pozornost věnují také osudům židovských uprchlíků a změnám politiky státu vůči této skupině. Na rozdíl od většiny dosavadních studií k tomuto tématu se nezaměřují pouze na malou skupinu elitních uprchlíků z řad politiků či umělců, ale zkoumají též možnosti a šance běžných lidí bez rozsáhlých politických konexí. Oproti rozšířeným představám o meziválečném Československu jako velkorysému útočišti pro uprchlíky tak mohou poskytnout vyváženější obraz, který bere v úvahu též restriktivní prvky československé uprchlické politiky.