Jan Čermák

Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100), nazvaná Jako když dvoranou proletí pták, podává poprvé v českém překladu soustavný obraz literatury Anglosasů od nejranějších písemných památek začátku 8. století po poslední příležitostné básně sklonku století jedenáctého. Tuto epochu charakterizuje směřování od předkřesťanských, kmenových a všegermánských východisek, nacházejících výraz téměř výhradně v ústní slovesnosti, ke křesťanskému anglickému státu s pevnou správní a církevní strukturou, v jejímž rámci vzniklo nejrozsáhlejší i žánrově nejpestřejší písemnictví evropského raného středověku. Několik desítek zde uvedených básnických i prozaických děl živě odráží toto směřování, střet i vzájemné prolínání živlu pohanského a křesťanského – formální a tematické rysy germánské ústní slovesnosti se v nich prolínají s náměty, estetickými principy a rétorickými postupy latinského písemnictví. V antologii jsou zastoupeny všechny tehdejší významné skladby a žánry (s výjimkou rozsáhlých náboženských eposů a již vydaného Béowulfa): hrdinské písně a zlomky (Boj na Finnově hradě, Waldere, Bitva u Maldonu, Wídsí?, Déor), básně elegické (Námořník, Poutník, Wulf a Éadwacer, Ženin nářek, Manželův vzkaz, Zříceniny), poezie náboženská a alegorická (Cadmonův Hymnus, Sen o Kříži, Píseň umírajícího Bedy, Exodus, Fénix, Velryba, Júdit, Duše a tělo...), kouzla, hádanky a poezie gnómická (Runová báseň, Mudrosloví, Osudy lidí) i básně příležitostné (Bitva u Brunanburhu, Durham). Výběr prózy se soustředí zvláště na texty vzniklé za kulturní reformy Alfréda Velikého (Anglosaská kronika aj.), na texty benediktinské reformy přelomu 10. a 11. století (zejména výběr z kázání Alfrícových a Wulfstánových) a na písemnictví právní (reprezentativní výběr ze zákoníků) a medicínské povahy (ranhojičské recepty apod.). Svazek uspořádal přední český anglista Jan Čermák. Překlady a doprovodné historické a literárněhistorické komentáře jsou výsledkem několikaleté práce dvanáctičlenného překladatelského týmu pod jeho vedením.

Hester Thursbyová se rozhodla už dále nepátrat po lidech. Před několika měsíci se totiž zapletla do případu plného násilí a tato traumatická zkušenost ji poznamenala natolik, že bojovala s pocitem viny i pochybnostmi o sobě samé. Ostrov Finisterre ležící u pobřeží státu Maine je odlehlý a nevlídně krásný – turisté ho sice rádi vyhledávají, ale obvykle na něm moc dlouho nezůstanou. Ovšem ne každého návštěvníka na ostrově vítají. V polorozpadlém viktoriánském domě se totiž zabydlela skupina podivných squatterů a narkomanů. A pak se ztratil malý chlapec. Ačkoli se nakonec zase živý a zdravý našel, začali být místní podezřívaví. A pak zmizelo další dítě. Hester přijíždí na ostrov poté, co dostala zvláštní zprávu, a zrovna ve chvíli, kdy se jeho obyvatelé vypořádávají s následky ničivé bouře. A vraždou, kterou objeví právě Hester. Hester si začne tento zločin spojovat s nezvěstnými dětmi. A když začne rozplétat tajemství ve středu malého společenství, narazí na hluboko zakořeněnou zášť… Nezvěstní jsou po Chatě u jezera druhou knihou z mysteriózní série se svéráznou knihovnicí Hester Thursbyovou.

Nejpozoruhodnější z duchovních básní anglického raného středověku, první mystická báseň anglické literatury a v kratší ze dvou svých dochovaných podob druhá nejstarší známá anglická báseň vůbec. Vznikla v klášterním prostředí severní Anglie patrně v první polovině osmého století. V dějinách anglické literatury je jedním z prvních zpodobení tématu Ukřižování a také jedním z nejpozoruhodnějších. Podává je jako snovou meditaci o smyslu Kristovy oběti a úloze kříže v ní, a to jazykem a slohem, který sdílí s dávnými zpěvy starých Germánů. V době svého vzniku nejspíše oslovovala jak teologicky vzdělané mnichy, tak negramotné válečníky zvažující, zda opustit staré bohy předků a slíbit věrnost Vládci na nebesích. Jako jediná staroanglická báseň se zčásti zachoval v epigrafické podobě: neúplných dvanáct veršů z druhé, hrdinsko-elegické části básně, je runami, tedy dávným písmem předků, vyryto na jednom z nejpozoruhodnějších raně anglosaských kamenných křížů v Ruthwellu (v dnešním skotském hrabství Dumfriesshire), který vznikl nejspíše v první polovině osmého století za doby tzv. northumbrijské renesance. Jeho vize, prodchnutá biblickými obrazy ve starogermánské básnické řeči a sjednocující severní pohanskou hrdinskou tradici se středomořským heroismem křesťanským, jako básnické zpodobení ústředního tématu křesťanské věrouky subtilně překlenuje rozporná teologická stanoviska, která na půdě soudobé církve existovala v otázce Kristovy přirozenosti a podstaty Ukřižování.

„Proč nepožádali Evanse?“ zašeptá neznámý muž. A umírá... Při partičce golfu odpálí Bobby Jones míč z útesu. Když se po něm jde podívat, místo míče najde pod skalami zkroucené tělo muže, který těsně před smrtí vyřkne prapodivnou otázku. V jeho kapse objeví Bobby fotografii záhadné ženy. Poslední slova zemřelého ho nepřestávají pronásledovat, proto se společně s dávnou kamarádkou Frankie pouštějí do pátrání. To je však brzy uvrhne do smrtícího nebezpečí... Klasická detektivka Agathy Christie nyní i jako seriál od Hugha Laurieho!