Jiří Chalupa

Detailní přehled španělských dějin od pravěku po současnost (závěrečným limitem je fotbalový triumf Španělska na šampionátu v létě roku 2010). Prerománské kultury a civilizace na Pyrenejském poloostrově, romanizace a evangelizace, vznik Hispanie. Ger mánská vsuvka španělské historie v podobě Vizigótů, příchod muslimů a vznik Al-Andalus, córdobský emirát a chalífát, křesťanská království, reconquista. Sjednocení Španělska Katolickými veličenstvy, inkvizice, represe vůči minoritám. Zlatý věk - Špan ělsko politickým i kulturním hegemonem západního světa. Ústup ze slávy, dekadence, nástup Bourbonů. Osvícenství a revoluce, napoleonské války, agónie absolutismu. 19. století - zápas o podobu španělské společnosti mezi konzervativci a liberály. Pokus y o regeneraci a modernizaci země, II. republika, občanská válka. Diktatura generála Franka, demokratická transformace, úspěšná cesta Španělska mezi nejvyspělejší státy světa.

Náš tajný agent vám poradí, jak se chovat v nebezpečných a nezvyklých situacích! Pět kamarádů kromě přátelství spojuje i kouzelná figurka agenta. V každé kapitole čelí jedno z dětí nebezpečí, ale naštěstí se objeví agent a nabídne různé varianty řešení. Společně pak s dětmi vyloučí ty nevhodné a kamarádi tak přijdou na to, jak se zachovat. Veselá knížka podle stejnojmenného televizního cyklu děti naučí, jak nepanikařit, zachovat si chladnou hlavu a preventivně v budoucnu případný problém včas rozpoznat.

Pět kamarádů kromě přátelství spojuje i kouzelná figurka Agenta. V každé kapitole čelí jedno z dětí nebezpečí, ale naštěstí je tu Agent a nabídne různé varianty řešení. Společně pak s dětmi vyloučí ty nevhodné a kamarádi přijdou na to, jak se zachovat. Další veselá knížka podle stejnojmenného televizního cyklu! Tentokrát je tu i Agentova PÁTRAČKA, SKRÝVAČKA, ŠIFROVAČKA a SLEDOVAČKA.

Nejhlubší sonda do historie i současnosti našich klášterů a života lidí v nich. Tématem téměř šedesáti esejistických textů jsou kláštery známé a „znovuoživené“, opomíjené, chátrající i zaniklé. Působivou vrstvu knihy představují výpovědi pětadvaceti řeholníků a církevních osobností. Ve vzpomínkách starších pamětníků ožívají otřesná svědectví z 50. let minulého století, kdy komunistický režim kláštery zrušil a řeholníky poslal do internačních táborů nebo je odsoudil ve vykonstruovaných monstrprocesech k dlouhým letům ve věznicích a pracovních lágrech. Řeholníci otevřeně hovoří o zvláštnostech života v komunitě, stejně jako o hlubokých duchovních zážitcích, jaké představuje povolání k řeholnímu životu či kontemplace. Rovnocenný protějšek textu tvoří černobílé fotografie Jiřího Chalupy plné atmosféry a empatie k místům i lidem. Na publikaci Tichá srdce – kláštery a jejich lidé vydanou poprvé v roce 2013 navazuje pokračování Tichá srdce – příběhy míst a lidí (2015). V současnosti autoři připravují třetí díl zamýšleného cyklu o řeholním životě v našich zemích.

Český odborník na dejiny Španielska prispel do neustále aktualizovanej diskusie o problematike tzv. čiernej legendy, ktorú považuje, a nielen on, za plod mimoriadne úspešnej propagandistickej kampane. Naviac nesleduje len čiernu legendu v jej faktickej podobe v historickej dimenzii zasahujúcej niekoľko storočí, ale tak isto v dimenzii jeho skúmania španielskou, a nielen španielskom historiografiou.

Dlouholetý dramaturg dětských pořadů České televize, pohádkový scénárista a jeden z duchovních otců populárních televizních Jůheláků Jiří Chalupa napsal poutavou knížku pro malé zvídavé čtenáře. Klárka, Matěj a jejich skřítčí průvodce se na cestě balonem kolem světa seznámí s odpověďmi na řadu otázek, které se malým školákům honí hlavou. Kniha je vlastně původní obrázkovou encyklopedií, která nepostrádá zajímavý příběh i humor. Moje chytrá knížka je určená malým čtenářům od 6 do 10 let, nebo rodičům, kteří dětem rádi čtou. Publikace seznamuje na svých stránkách se zákonitostmi přírody a krajiny, s historií země, čtenáři zabrousí do živočišné i rostlinné říše, seznámí se s dějinami lidské civilizace od pravěku po současnost, najdou odpověď na všetečné otázky týkající se základních fyzikálních zákonů, vesmíru, biologie lidského těla i záludnostmi naší psychiky. Kniha je přímo nabitá nápaditými ilustracemi Kameela Macharta, které výborně doplňují poutavý text. Kniha je určena všem začínajícím školákům, kteří se chtějí dozvědět trochu víc než ve škole...

Výborný nápad Dády Patrasové, jak písničkami děti učit základy české gramatiky. Zábavně se děti naučí abecedu, vyjmenovaná slova, měkké a tvrdé slabiky a navíc se dozvědí ještě řadu důležitých poznatků, které se jim budou hodit nejen ve škole

Album těchto vánočních písní Dagmar Patrasové vzniklo již před čtrnácti lety, v atmosféře skutečné lásky a pohody. Z písní zní nefalšovaně prožitá oslava velkého svátku, velkolepý triumf radosti zeživota

Každý, kdo chce skutečně pochopit španělskou historii, by měl začít detailnějším pohledem na mapu Pyrenejského poloostrova, která pomůže objasnit celou řadu jevů a tendencí, jež španělské dějiny provázejí od samotných počátků mnohdy až do dnešních časů. V první řadě je to mimořádný význam moře, vždyť Španělsko (počítáno bez Baleárských a Kanárských ostrovů) disponuje více než 4000 kilometry pobřeží, zatímco k západní Evropě (Francii) je poloostrov napojen necelými 500 kilometry pyrenejského hřebenu. Jestliže poloostrovní poloha, podtržená hradbou Pyrenejí oddělující Španělsko od zbytku západní Evropy, nahrávala často izolaci, moře naopak přiváželo cizince a rozmanité exotické kulturní vlivy. Z tohoto pohledu sehrálo významnou úlohu zejména to Středozemní, jehož vlny přinesly na břehy Pyrenejského poloostrova nejprve Féničany, Řeky a Kartágince a posléze i Římany, kteří proměnili Hispánii v takřka kompletně romanizovaný prostor. Atlantský oceán zase od 15. století umožňoval Španělsku expanzi na západ, a právě přes něj španělští (a portugalští) mořeplavci, dobyvatelé a osadníci provedli jednu z největších – a současně nejkontroverznějších – operací celé lidské historie, tj. objevení, dobytí a kolonizování Nového světa. Moře tedy vždy fungovalo jako jakási spojka Pyrenejského poloostrova s okolním, ale i velmi vzdáleným světem. Právě moře současně rozdělilo španělskou společnost na dvě různé a dobře patrné skupiny. Blízkost moře obvykle znamená větší otevřenost světu a novinkám, vyšší flexibilitu a výraznější adaptabilitu na změny všeho druhu. Vnitrozemí naopak vyniká konzervatismem, rigidní setrvačností, výraznou nechutí k modifikacím zavedeného, strachem z vnějších vlivů nezřídka ústícím do otevřené xenofobie. Není jistě náhodou, že v přístavu Cádiz spatřila světlo světa první, značně liberální ústava, zatímco Kastilie na Centrální mesetě po celá staletí přímo archetypicky hájila tradici a nehybnost. Ještě dnes sami Španělé rádi upozorňují na hmatatelné rozdíly v mentalitě a přístupu k životu u obyvatel dvou měst na jihu, která dělí sotva hodinka jízdy automobilem: přístavní Malagy a vnitrozemské Granady.