Petr Charvát

MonografieSigns from Silence: Ur of the first Sumerians líčí příběh sumerského města Uru na počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem (zhruba 2900–2700). V rámci bádání o vzniku jednoho z nejstarších státních organismů v dějinách lidstva – prvotního státu starověké Mezopotámie – podává autor svědectví o kritické fázi jeho sociálního vývoje. Právě na počátku třetího tisíciletí totiž obyvatelé Uru, nástupnického státu civilizace pozdní kultury urucké (3500–3200 př. n. l.), v jejímž rámci v Mezopotámii nejstarší tamní stát, organizované náboženství a první vědy a umění vznikly, rozhodovali o tom, zda se zdejší státnost udrží při životě, či zda zanikne bez náhrady, jako se to přihodilo v rámci jiných civilizačních komplexů. Autor pracuje s historickým dokladovým materiálem – psanými texty, archeologickými zjištěními a rozborem pramenů obrazové povahy. Na jeho základě pak zachycuje způsoby, jimiž urské elity pracovaly s hmotným a duchovním dědictvím civilizace urucké. Jejich činnost totiž určila soustavu souřadnic, na nichž se starověký mezopotamský stát vyvíjel po tři další tisíciletí své existence.

This book targets the problems of emergence and stabilization of the earliest state bodies in the pristine statehood foci of the Old World - Egypt, Mesopotamia, India and China. Charvát takes his readers through the essential economic, political and intellectual transformations induced in those societies by their transformations into early states. The author also provides a comprehensive view over the entire range of the discussed problems, attempting to perceive the process of establishment of the earliest states of the Old World in its complexity. The book gives the word to ancient statesmen, as well as to men of religion and letters of yore, voicing their alarm in crisis situations of their states, when they feared collapse of what they understood as "civilized society". Addressing their admonitions to kings, managers, generals and, where possible, the widest circles of society, such thinkers urged their contemporaries to defend the ideals on which their civilizations wer e built. The book is addressed to all those interested in the emergence and development of humankind´s earliest states including university students of humanity disciplines.

Kniha obsahuje přehled nejnovějších poznatků o vzniku a vývoji rané státnosti ve čtyřech ohniscích zrodu prvotního státu Starého světa - v Egyptě, Mezopotámii, Číně a Indii. Autor analyzuje historické procesy, které vedou k ustavení rovnováhy mezi odstředivými tendencemi jednotlivých specializovaných společenských skupin a integrující rolí společenského ústředí. Trvalost této s námahou udržované rovnováhy určuje prostupování a vzájemné působení celé řady hospodářských, politických, mocenských, společenských, etických i duchovních faktorů. Knihu doplňují citace ze starověkých textů a jiné ilustrační materiály.

Nová kniha historika a archeologa Petra Charváta poodhaluje historické pozadí proslulých vyprávění o nejstarších českých dějinách. Čtivým a poutavým způsobem zasazuje děje českého dávnověku do širších souvislostí, využívá přitom poznatky archeologie, religionistiky a dalších oborů. Pátrání po Krokovi, Libuši, Přemyslovi a dalších legendárních postavách přináší mnohá nečekaná překvapení. Čtenář knihy může sledovat stopy vedoucí do Skandinávie, spolu s Langobardy putovat do Itálie, na Střední Východ či do období řecké a římské antiky. Motivy objevující se ve starých pověstech, jako dívčí válka či silný Bivoj, mají své předobrazy v mnoha kulturách a prostředích. Pozornosti se dostává též tomu, kdo soubor starých pověstí poprvé zachytil v ucelené podobě, svatovítskému děkanovi a prvnímu českému kronikáři Kosmovi.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu? Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů? Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti? Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát? Vyvážely se české granáty už v 7. století? Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin. Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.