Radek Chlup

Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává takřka neznámý. Předkládaná publikace je v celosvětovém měřítku prvním systematickým úvodem do Proklova myšlení. Po základním historickém úvodu do novoplatonismu podává zevrubný rozbor Proklovy metafyziky, etiky a náboženství. Ve druhé části se soustředí na Proklovo pojetí poezie, mýtu a symbolu, a předkládá též překlad spisu O Platónových námitkách v Ústavě proti Homérovi a básnickému umění , který je pokusem o usmíření Homéra s Platónem, a je tak zajímavý nejen pro filosofy, ale též pro religionisty a literární vědce.

První původní česká učebnice klasické řečtiny od roku 1950 je určena především vysokoškolským studentům a je koncipována tak, aby byla přijatelná jak pro klasické filology, tak pro obory nefilologické. Pedagogicky vstřícným způsobem podává ve 33 lekcích systematické výklady veškeré gramatické látky potřebné k četbě klasických textů. Velký důraz je kladen na řecké četby, které v drtivé většině sestávají z autentických vět či delších souvislých textů antických autorů, vybíraných tak, aby ilustrovaly různé reprezentativní složky řecké kultury a byly myšlenkově inspirující nebo alespoň zábavné. Do širšího kontextu jsou texty z četeb zasazovány pomocí výkladů k reáliím, jimiž jsou lekce pravidelně prokládány. Rozsáhlé přílohy zahrnují mj. podrobný přehled řeckých částic, komentovaný přehled základních slovníků a mluvnických příruček pro všechny vrstvy starověké řečtiny, pravidla pro filologický přepis řeckých vlastních jmen a rovněž základní úvod do homérské řečtiny a epického metra.

První původní česká učebnice klasické řečtiny od roku 1950 je určena především vysokoškolským studentům a je koncipována tak, aby byla přijatelná jak pro klasické filology, tak pro obory nefilologické. Pedagogicky vstřícným způsobem podává ve 33 lekcích systematické výklady veškeré gramatické látky potřebné k četbě klasických textů. Velký důraz je kladen na řecké četby, které v drtivé většině sestávají z autentických vět či delších souvislých textů antických autorů, vybíraných tak, aby ilustrovaly různé reprezentativní složky řecké kultury a byly myšlenkově inspirující nebo alespoň zábavné. Do širšího kontextu jsou texty z četeb zasazovány pomocí výkladů k reáliím, jimiž jsou lekce pravidelně prokládány. Rozsáhlé přílohy zahrnují mj. podrobný přehled řeckých částic, komentovaný přehled základních slovníků a mluvnických příruček pro všechny vrstvy starověké řečtiny, pravidla pro filologický přepis řeckých vlastních jmen a rovněž základní úvod do homérské řečtiny a epického metra.