Desroches-Noblecour Christiane

Hatšepsut se zprvu ujala vlády nad Egyptem místo nezletilého faraona Thutmose III., brzy však byla korunována podle příslušných obřadů a sama se stala královnou Egypta. Za její vlády prožíval Egypt dobu míru a prosperity a Egypťané ji respektovali. Thutmose III. musel proto čekat na Hatšepsutinu smrt, aby mohl usednout na trůn, a po své korunovaci se zesnulé královně pomstil: nechal její jméno vyškrábat z královských kartuší a snažil se odstranit i další památky na dobu jejího panování.

Ramsese II., vynikajícího panovníka, vojevůdce a stavitele, lze pokládat za staroegyptského Julia Caesara, Ludvíka XIV. a Napoleona zároveň. V čele své země stál šedesát sedm let a zplodil na stovku potomků, z nichž mnohé přežil. Nesmrtelnost si zajistil stavbou nádherných chrámů, vítězstvím nad Chetity v bitvě u Kadeše zajistil Egyptu nebývalý rozkvět a blahobyt. Věhlasná egyptoložka Christiane Desroches Noblecourt se zdaleka nespokojuje s vylíčením každodenního života velkého egyptského faraona, ale snaží se najít odpověď na dosud nezodpovězené otázky. Jaké skutečné cíle Ramses-vládce sledoval? Proč dal své jedinečné chrámy zbudovat v opuštěné krajině? Jak skutečně dopadla bitva u Kadeše? Jakými prostředky se Ramsesovi podařilo zajistit nebývalý rozkvět Egypta? Dlouholetá mravenčí práce a zkušenosti nabyté přímo v terénu umožnily autorce přinést nový pohled na celou řadu skutečností. Zásluhou vědomostí a vypravěčského umění Christiane Desroches Noblecourt se stává dílo o Ramsesovi

„V rozporu s tím, co se nám neustále předkládá, nevychází primitivní křesťanská kultura ze židovsko-křesťanských, nýbrž z egyptsko-křesťanských kořenů. Judaismus ani bible nemají na zrodu křesťanství žádný podíl. Vše, co nám odkázaly, převzaly od starověkých Egypťanů.“ Tímto odvážným, pro někoho možná šokujícím tvrzením končí kniha nejvýznamnější současné francouzské egyptoložky Christiane Desroches Noblecourt. Podle autorčina názoru, opírajícího se o starší i nejnovější archeologické objevy, mají cihla, hra v kostky, abeceda, astronomie, kalendář, těhotenský test, léčení očního zákalu nebo migrény, ale také křesťanská symbolika zmrtvýchvstání a přijímání svátosti oltářní jedno společné – jsou odkazem staroegyptské civilizace. Srozumitelným jazykem a přístupným stylem, bez nabubřelých slov a učených výkladů a frází seznamuje autorka milovníky starého Egypta se všemi oblastmi každodenního života v říši faraonů, jenž se stal základním stavebním kamenem moderní vědy a kultury jakož i studnicí učenosti a humanismu, a jehož principy se mohou stát inspirací pro každého, kdo touží proniknout ke kořenům vzdělanosti. Další knihy této autorky najdete v nabídce vydaných titulů.