! Doprava ZADARMO už od 20 € !

Annalisa Cosentino

autor

Chvála blbosti


Knižní studie italské bohemistky Annalisy Cosentino je pokusem o výklad poetiky děl Jaroslava Haška. Systematicky analyzuje spisovatelovy práce od raných črt a povídek až k notorickým (a nedokončeným) Osudům dobrého vojáka Švejka za světové války. S rozborem uměleckého textu, v němž mj. sledujeme postupný vývoj literární postavy dobrého vojáka, se prolínají pasáže o Haškově biografii. Střídající se pásma postupují v zásadě chronologicky, a když Hašek přibližně v polovině knihy "umírá", rozvíjí autorka původní interpretaci velkého románu, při níž věnuje zvláštní pozornost prostoru a času, povaze vyprávění a jazyku. Jako jednu z možných "švejkovských" filiací nabízí americký typ kolportážní literatury pro děti a mládež, který se v osmdesátých a devadesátých letech 19. století překládal do němčiny i češtiny, a náruživý čtenář Jaroslav Hašek některé tituly tohoto žánru mohl znát. V závěru práce rekapituluje autorka nejvlivnější interpretace Osudů v literatuře předmětu a sleduje Švejkovy metamorfózy v dalších druzích umění, na divadle a ve filmu.
U dodávateľa
7,82 € 8,23 €

Do vlasti české


Dopisy, které italský literární vědec a básník Angelo Maria Ripellino (19231978) posílal do vlasti české, a listy, které sám dostával od českých intelektuálů, básníků a výtvarníků, jsou nejen vzácným dokladem zájmu a znalosti, kterým se těšila česká kultura v Itálii; tato korespondence je také důležitým svědectvím o situaci, v níž se česká kultura ocitla po druhé světové válce, o přátelstvích, radostech a svízelích celé řady méně i více známých osobností české literární a umělecké scény různorodého zaměření, jako byli Karel Teige, Jindřich Chalupecký, Vladimír Holan, Jiří Kolář a mnoho dalších. O bohaté síti Ripellinových vztahů a spolupracích svědčí nejenom listy z Čech, ale také z USA, kam se z Evropy zachvácené fašismem a komunismem uchýlila část intelektuálů a akademické obce. Komentovaná edice Do vlasti české nepředstavuje veškerou Ripellinovu korespondenci s Čechy: zahrnuje dopisy, které se více nebo méně nahodile zachovaly buď v Ripellinově pozůstalosti, nebo v jiných osobních archivních fondech. Soubor s podtitulem Z korespondence Angela M. Ripellina je řazen chronologicky a dovoluje sledovat vývoj různých vztahů a příběhů. Lze v něm též číst i několik tematických okruhů: dopisy, které osvětlují okolnosti vzniku první knihy Angela M. Ripellina Storia della poesia ceca contemporanea (1950); vzájemnou korespondenci s Vladimírem Holanem z let 19481977; trvalý Ripellinův zájem o výtvarné umění; jeho vztahy s českými exulanty; projekt italského vydání výboru ze spisů Karla Teiga. Náhled do Ripellinovy korespondence dovoluje poznat pisatelovu síť známých, spolupracovníků a přátel, jeho způsob práce, zájmy a záliby; poskytuje také klíč k italské bohemistice vyznačující se těsnými vztahy s mateřskou bohemistikou českou: těsná spolupráce s českými vědci a umělci, kterou Ripellino a po něm další italští badatelé vyhledávali a dále rozvíjeli, je pro ni příznačná dosud.
U dodávateľa
13,79 € 14,52 €

Vědecký realismus a literatura


Studie, publikovaná poprvé v italštině v roce 1999, sleduje několik klíčových tendencí v procesu utváření moderní české kritiky a literární historiografie na přelomu 19. a 20. století (1883–1918). Poukazuje na vzájemné působení estetického myšlení, literární kritiky a historického studia literatury především ve vztahu k problému realismu. Interpretace dějin české literatury, kterou na přelomu 19. a 20. století podala takzvaná „Vlčkova škola“ (neboli „pozitivistická škola“ či škola „vědeckého realismu“ masarykovského ražení), si udržela vliv velmi dlouho: v různém rozpracování ji najdeme ve všech proudech teorie literatury i literární historie 20. století od strukturalismu až po marxismus. V navrženém interpretačním schématu jsou vyčleněny určité faktory, které byly určující pro utváření a zejména pro následný rozvoj literární kritiky a historiografie. Jevy, jež jsou samy o sobě významné (například rozvoj esejistického žánru nebo vytváření katolického modernismu), se z hlediska perspektivy této práce jako druhotné nekomentují. Stejným kritériem se řídil výběr osobností, jimiž se studie zabývá podrobněji, se zvláštním ohledem k první fázi jejich tvorby: T. G. Masaryk, F. X. Šalda, Arne Novák, Otokar Fischer. Kapitolu o posledně jmenovaném otiskla autorka v dvouměsíčníku Česká literatura už v roce 1997 (přel. D. Hodrová), nyní vychází celá práce v překladu Z. Obstové.
Vypredané
7,82 € 8,23 €