Martin Dostál

Katalog Antonína Střížka.

Pro tuto publikaci, která vychází u příležitosti výstavy v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, byla dána dohromady dvojice umělců, která je patrně nejvýrazněji spojována s nástupem postmoderny v Čechách v polovině 80. let minulého století. Publikace, nazvaná latinským výrazem ….probatum est, což znamená ...je vyzkoušeno, dokázáno, přináší díla obou umělců z různých časových period v rozmezí od 80. let až do současnosti. Jiří David a Stanislav Diviš patří k nejrenomovanějším domácím vizuálním tvůrcům, kteří v různých fázích své kariéry zaznamenali nemalý ohlas i v zahraničí.

Výpravná obrazová monografie malíře Antonína Střížka. Atraktivní kniha má šanci zaujmout nejen milovníky umění, ale i ty, pro něž je současná tvorba "španělskou vesnicí". Autor totiž vychází z nejlepších tradic klasického malířství. Střížkovy obrazy originálně zachycují tradiční motivy krajin, města či zátiší, v obrazech je rovněž cítit autorův obdiv ke starým dopravním prostředkům, stejně jako příjemný nádech romantismu a nostalgie.

Cenu kritiky za mladou malbu 2012 získal třicetiletý Josef Achrer, absolvent pražské Akademie výtvarných umění v atelieru malby u Michaela Rittsteina, je členem malířské skupiny Obr. Katalog vznikl u příležitosti výstavy spojené s udílením této ceny mladým malířům do 30 let.

Katalog, který doprovázel jarní výstavu roku 2013 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, představuje tři výrazné české umělce střední generace. Jsou jimi Tomáš Hlavina (objekty) , Petr Pastrňák (obrazy) a Petr Písařík (obrazy a objekty) , které spojuje mimo jiné, dnes již legendární galerie MXM, ve které patřili ke kmenovým autorům.

Katalog, který doprovází druhý ročník litomyšlského Sympozia, spojený s výstavou v Galerii Miroslava Kubíka, má název Česko-slovenské hvězdy. Zúčastnili se ho čeští a slovenští umělci nejmladší a mladší střední generace. Všichni již mají zřetelné místo v kontextu česko-slovenského umění, objevili se na řadě skupinových i samostatných výstav a představují velmi živou součást aktuálního uměleckého dění. Někteří se pohybují výlučně na poli malby, která je výrazná, divoká, zřetelně osobní a při vší spontánnosti také koncepčně promýšlená. Takovými jsou jak Václav Girsa a Adam Štech, tak oba čerství absolventi bratislavské Vysoké školy výtvarných umení a nastupující slovenské malířské hvězdy Andrej Dúbravský a Katarína Janečková. Další tři umělci Marek Meduna, Luděk Rathouský a slovenský umělecký buldozer Viktor Frešo ve své práci kombinují konceptuální přístup s malbou, přičemž každý z nich zaujímá svébytnou a nepřehlédnutelnou pozici.

David Hanvald (narozen 1980 v Liberci) patří k nejsledovanějším českým umělcům mladší střední generace. Ve svém malířském díle přehodnocuje a zpracovává zejména podněty, myšlenky a tvorbu modernistických autorů 20. století. Vzniká tak osobitá, barevně akcentovaná, syntéza postupů modernistických avantgard s postkonceptuálními malířskými trendy současnosti, která nabourává klasické vnímání malovaného obrazu. Monografie Davida Hanvalda, mapující jeho práci z posledních let, je důkazem aktuálnosti malířského média a přináší čtenáři potěšení z kreativní umělecké práce. David Hanvald (born 1980 in Liberec) is one of the most sought-after Czech artists of his generation. In his paintings, he reevaluates and works with the ideas, impulses, and work of 20th-century modern artists. The result is a distinctive and colorful synthesis of modernist avant-garde approaches with contemporary post-conceptual tendencies that breaks down the usual way we perceive the painted image. This monograph of Hanvald’s works from recent years provides evidence that the medium of painting has retained its currency, while also offering readers a sense of delight from creative artistic work.

Jiří Hauschka (narozen 1965 v Šumperku) se obrací k tomu typu malířství, pro které jsou důležité barvy a symbolické konotace, tak jak tomu bylo na přelomu 19. a 20. století v tomto období se Jiří Hauschka vztahuje zejména ke kanadskému malíři Tomovi Thomsonovi, který žil v letech 1877 až 1917 či jak se děje v ateliérech soudobých autorů, jako jsou kupříkladu Daniel Richter nebo Peter Doig. Realita se proměňuje v malířské naraci na vrstevnaté vyprávění, kde se mísí umělecká paměť s novými zážitky, pohledy, touhami, citovými zjitřeními. V případě Jiřího Hauschky se ocitáme v divočině, v divočině malířské nostalgie, kde hledáme člověka, a v urbánní civilizaci, v té civilizaci, která je na pokraji svých možností a kde tak cítíme a vidíme barvy divočiny. Autory textů jsou Martin Dostál a slovutný britský kunsthistorik Edward Lucie-Smith. Jiří Hauschka (born 1965 in Šumperk) turns to this type of painting method that utilizes colours and symbolic connotations, prevalent at the turn of the 20th century he positions himself in that period next to the Canadian painter Tom Thomson (18771917) and used by contemporary painters such as Daniel Richter or Peter Doig. Reality is transformed by the painters narration into layered storytelling, where the artists memory is interspersed with new experiences, views, desires and emotional turbulences. In the case of Jiri Hauschka, we find ourselves in the wilderness of painter nostalgia, where we look for the conceptual person, and in urban civilization, which has barely any options left and where we can therefore feel and see the colours of wilderness. The authors of the texts are Martin Dostál and the famous British art historian Edward Lucie-Smith.

Publikace Senzační realismus dokumentuje ojedinělou Pištěkovu výstavní prezentaci v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, která byla zaměřena výhradně na malířovu hyperrealistickou fázi, s lehkými náznaky přesahu k jeho evropským či americkým druhům. Malíř byl na tomto výstavním projektu představen v pokud možno komplexním přehledu jeho nejznámějších a ikonických děl, které vznikaly zejména od první poloviny 70. let 20. století do první poloviny následné dekády; malíř se však ke svému svébytnému realismu průběžně vracel až do doby nedávné. V kontextu tvorby Theodora Pištěka (nar. 25. října 1932 v Praze) je tak navýsost napínavé srovnání jeho přístupu s americkým hyperrealistou Richardem Estesem, a také s tendencí evropského malířství, které z realismu vycházelo (Jacques Monory, Gerhard Richter, Gérard Gasiorowski) či na něj bezprostředně navázalo (Gottfried Heinvein). The catalogue Sensational Realism illustrates a unique exhibition of Pištěk’s artwork in the South Bohemian Gallery in Hluboká nad Vltavou, which focused specifically on his hyper-realistic era with a hint of his European and American comrades’ paintings. The painter was introduced in a complex overview by his pivotal and iconic works from the beginning of the 1970s till the first half of the next decade, nevertheless, he was returning to his distinctive realism until recently. In the context of Theodor Pištěk’s (born 25th October 1932 in Prague) work it’s utterly thrilling on the one hand to compare his approach to American hyperrealist Richard Estes, and on the other, to the tendencies of European painting, which are based on realism (Jacques Monory, Gerhard Richter or Gérard Gasiorowski) or they immediately follow up on realism (Gottfried Helnwein).

Monografie Jiřího Davida (1956), vedoucího ateliéru konceptuální a intermediální tvorby pražské VŠUP, představuje autorovy důležité fotografické soubory. Umělec využívá fotografii pro realizaci svých konceptuálních projektů. V duchu postmoderny mění vizuální média podle charakteru problematiky, která je pro něj právě inspirativní - manipuluje s fotografickým pozitivem i negativem, vytváří inscenované tematické cykly. Kniha je vydána k výstavě Jiřího Davida v Domě umění města Brno, 6.4.-21.5.2006.

Publikace vyšla u příležitosti výstavy v galerii Villa Pellé. Zdena Šafka * 17. února 1953 Praha Malířka, textilní a kostýmní výtvarnice, scénografka, pedagožka, restaurátorka 1971–1973 Školský ústav umělecké výroby Praha 1974–1981 Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha (Bohuslav Felcman) V letech 1983–1989 byla kostýmní výtvarnicí v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Pak začala podnikat jako oděvní návrhářka pod logem Zdena Šafka (1989–1998). Přišlo několik ocenění i zakázka na slavnostní uniformy pro olympijské hry v Lillehammeru (1994), ale podnik se nepodařilo udržet. Následovalo pětileté období, kdy autorka působila jako odborná asistentka na Katedře designu Technické univerzity v Liberci. Teprve potom šla na volnou nohu a věnovala se plně volné tvorbě. Vedle práce na tapiseriích začala také malovat. Od figurální tvorby postupně přecházela ke krajinám a přírodě. Když získala dům v Kryštofově Údolí, začala pracovat na sérii Nejkrásnější viadukt, která byla poprvé vystavena v místním Muzeu betlémů (2014). Pak přišlo další zjednodušování forem až téměř na plošný obrys. I přesto je zejména z obrazů „lesních interiérů“ cítit, že jsou inspirovány Jizerskými horami. V roce 2017 jí vyšla monografie. Působí ve Vraném nad Vltavou a Kryštofově Údolí.