Petr Drulák

Přehledná kniha seznamuje čtenáře s problematikou mezinárodních vztahů a hlavních teoretických přístupů, které jim umožňují porozumět. Autor stručně popisuje historický vývoj mezinárodních vztahů a jejich reflexe. Hlavní pozornost je věnována nejvýzn amnějším teoriím v této oblasti: realismu, liberálně-idealistické tradici, kritické teorii, vědeckým přístupům a současným teoretickým debatám. Různé přístupy jsou ilustrovány na rozboru základních otázek mezinárodních vztahů, jimiž jsou povaha a příčiny války, možnosti mezinárodní spolupráce mezinárodní systém a mezinárodní společenství i evropská integrace.

Přehledná kniha seznamuje čtenáře s problematikou mezinárodních vztahů a hlavních teoretických přístupů, které jim umožňuji porozumět. Autor stručně popisuje historický vývoj mezinárodních vztahů a jejich reflexe.

Zatímco studium historie, ekonomie, sociologie či antropologie se neobejde bez metodologické průpravy, studenti politologie zůstávají metodologií nedotčeni. Výsledkem je jejich metodologická bezradnost při konfrontaci s empirickým výzkumem. Autoři chtějí přispět k nápravě tohoto stavu a seznamují čtenáře, ať už se jedná o studenta či výzkumníka, s kvalitativními metodologiemi využitelnými v politologii. U každé metodologie jsou rozebrány její silné i slabé stránky, zhodnoceny možnosti aplikace a je použita při výzkumu dvou empirických problémů. Čtenář získá představu o tom, jak napsat případovou studii, jak zkoumat politický diskurz, co nabízí institucionální etnografie, jak využít výzkum biografie aj.

Na historickém příkladu studené války představuje autor jednotlivé interpretace jejího vzniku. Jeho přístup ke studené válce je interdisciplinární, zasahuje do dějin a teorie mezinárodních vztahů, sociologie vědy a literární vědy a snaží se propojit do jednoho celku některé přístupy těchto oborů. Kniha tak poskytuje nový pohled na studenou válku. Porovnává a rozebírá interpretace, které jsou obvykle považovány za nesouměřitelné. Výsledkem je nová typologie interpretací studené války, která reflektuje jak je samotné, tak i jejich politické souvislosti. Nabízí rovněž novou metodu, jíž lze využít při výzkumu každého politického jevu, který svým výrazným působením na společnost podněcuje ke sporům a interpretacím. Knihu ocení studenti politologie i moderní historie a sociologie.

Kniha vychází z poznatku, že současná česká politika se ocitla v hluboké krizi. Postrádá schopnost formulovat a naplňovat dlouhodobé celospolečenské cíle. Vstupem do Evropské unie završuje Česko svůj návrat do Evropy. Tím česká politika naplňuje svůj základní cíl vyplývající ze sametové revoluce, ale už není schopna najít a uskutečňovat jakýkoliv další celospolečenský cíl. V důsledku této koncepční prázdnoty se hlavním obsahem české politiky stávají patologické jevy například v podobě korupčního přivlastňování či zneužívání veřejných zdrojů a uspokojování osobních ješitností. Cílem knihy však není soupis zlořádů české politiky, ani její zevrubná kritika. Klade si naopak cíl pozitivní v podobě pokusu o nápravu. Pokouší se promyslet koncept moderní evropské společnosti a na jeho základě formulovat předpoklady politického programu, který by vyvedl českou politiku z její krize.

Politika by se podle Petra Druláka měla co možná nejvíce držet zásad rozumného jednání. Bez nich nelze vést debaty, uzavírat dohody či vytvářet realistická očekávání. Společenství však vzniká a udržuje se také díky emocím a dalším prvkům, které se vymykají čistě rozumovému pohledu. Pokusy o důslednou racionalizaci politiky, typické jak pro liberály, tak například také pro komunisty, často zapomínají, že chvályhodná tendence k racionalitě politiky stojí na základech, které s racionalitou nemají nic společného. Umění a mystika dokážou tyto základy zprostředkovat lépe než čistě rozumové analýzy. Eseje v knize Umění, mystika a politické jednání hledají plnější obraz politiky chráněný před slepotou rozumu a výrazně se opírají o literární díla autorů jako Michel Houellebecq nebo Milan Kundera. Věnují se klíčovým tématům politiky české i mezinárodní a zachycují část publicistické činnosti autora, která mnohdy vyvolává zaujatou veřejnou odezvu. Ilustracemi knihu doprovodil Jaromír 99.

Kniha představuje soubor metodologií a metod využitelných při výzkumu v oborech mezinárodní vztahy a politologie. Cílem publikace je seznámit čtenáře s širokou škálou metodologických přístupů, z nichž si může vybrat ten, který nejlépe vyhovuje jeho výzkumným potřebám. Autoři se věnují případové studii (včetně interpretativní případové studie a komparativní případové studie), kvalitativní srovnávací analýze (QCA), statistické analýze (regresní, korelační analýze a analýze kategoriálních dat), předpovědním metodám (scenáristice a teorii her), obsahové analýze, diskurzivní analýze a etnografii. Důraz kladou na praktickou využitelnost v empirickém výzkumu. Kniha proto nabízí detailní návod, jak postupovat při plánování a realizaci výzkumu a při prezentaci jeho výsledků. Pojednává též o tom, jak si klást výzkumnou otázku, jak vybírat předmět výzkumu a analyzované případy, jak specifikovat proměnné a jak zpracovávat data. Stojíte na začátku výzkumného projektu a nevíte, kde začít? Potřebujete pomocnou ruku při plánování a realizaci výzkumu v mezinárodních vztazích, politologii a příbuzných společenských vědách? Přemýšlíte, která metoda by byla pro váš výzkum nejvhodnější? Máte zajímavé téma, průlomový argument a potřebujete ho zpracovat do podoby odborného článku či závěrečné práce, které obstojí při přísném posouzení od recenzentů a oponentů? Chcete, aby váš text splňoval kritéria kladená na vědeckou práci a zároveň byl čtivý a srozumitelný pro čtenáře? Pak právě vám je určena naše nová metodologická příručka. Poslouží stejně dobře zkušenému výzkumníkovi jako studentovi při práci na bakalářské nebo diplomové práci. Autorský tým tvoří výzkumníci a pedagogové, kteří mají bohaté zkušenosti s realizací vlastních výzkumů i dlouholetou metodologickou praxi s řízením odborných časopisů, editováním kolektivních publikací či vedením letních škol výzkumných metod.

Předkládaná kniha rozpracovává podvojné politické myšlení jako alternativu k politickému monoteismu, který představuje rámec našeho pojímání světa. Nabízí tím alternativu ke slepé uličce současného globalizovaného liberalismu. Zatímco princip jednoho Boha ovlivňuje evropskou křesťanskou tradici i moderní ideologie liberalismu, konzervativismu a socialismu, podvojnost je skrytou možností evropské kolektivní paměti a možností, kterou rozvinulo čínské myšlení. Podvojnost vychází z působení dvou bohů či spíše božských sil, které se navzájem mohou popírat, ale také doplňovat, a které se navzájem obsahují. Nejedná se však o dualistický protiklad, dobra se zlem či pravdy se lží, nýbrž o napětí mezi pólem lásky (jin) a pólem zápasu (jang). Tyto póly mohou být opačné, ale také se navzájem zahrnují a společně vytvářejí svět, jehož jsou součástí. Na tomto základě jsou pak naznačeny základní rysy pojetí jednotlivce, přírody a společnosti, jež přesahuje tradiční monoteistické chápání. Takto definovaná podvojnost je následně aplikována v pohledu na evropské a české dějiny, i k pokusu naznačit cestu k politickému uspořádání, které by překonávalo současnou krizi globalizovaného liberalismu.

Zatímco studium historie, ekonomie, sociologie či antropologie se neobejde bez metodologické průpravy, studenti politologie zůstávají metodologií nedotčeni. Výsledkem je jejich metodologická bezradnost při konfrontaci s empirickým výzkumem. Autoři chtějí přispět k nápravě tohoto stavu a seznamují čtenáře, ať už se jedná o studenta či výzkumníka, s kvalitativními metodologiemi využitelnými v politologii. U každé metodologie jsou rozebrány její silné i slabé stránky, zhodnoceny možnosti aplikace a je použita při výzkumu dvou empirických problémů. Čtenář získá představu o tom, jak napsat případovou studii, jak zkoumat politický diskurz, co nabízí institucionální etnografie, jak využít výzkum biografie aj.

Na historickém příkladu studené války představuje autor jednotlivé interpretace jejího vzniku. Jeho přístup ke studené válce je interdisciplinární, zasahuje do dějin a teorie mezinárodních vztahů, sociologie vědy a literární vědy a snaží se propojit do jednoho celku některé přístupy těchto oborů. Kniha tak poskytuje nový pohled na studenou válku. Porovnává a rozebírá interpretace, které jsou obvykle považovány za nesouměřitelné. Výsledkem je nová typologie interpretací studené války, která reflektuje jak je samotné, tak i jejich politické souvislosti. Nabízí rovněž novou metodu, jíž lze využít při výzkumu každého politického jevu, který svým výrazným působením na společnost podněcuje ke sporům a interpretacím. Knihu ocení studenti politologie i moderní historie a sociologie.