Alena Dvořáková

McCarthyho opus magnum, román Suttree, je situován do tennesseeského Knoxvillu 50. let dvacátého století. Jeho hrdinou je Cornelius Suttree, mladík v Kristových letech, jenž sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní v černé komedii hledá sám sebe i vlastní spásu. Na živobytí si vydělává rybařením na řece Tennessee a protlouká se knoxvillským peklem plným odpadlíků, vyděděnců a zatracenců – bez spolehlivého průvodce, zato s mnoha svéráznými souputníky. Autobiografické dílo, na němž McCarthy pracoval více než dvě desetiletí, se vyznačuje mnohovrstevnatým vyprávěním, jazykovou invencí, myšlenkovou hloubkou a v neposlední řadě netypickým svébytným humorem. Suttree završuje rané tenneeseeské období autorovy tvorby a spolu s Krvavým poledníkem (1985) a Cestou (2006) představuje její naprostý vrchol.

George Meredith: Esej o komedii a uplatnění komického ducha Alena Dvořáková: Studie k Meredithovu Eseji o komedii Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu. Esej je zábavnou polemikou namířenou proti neživotným hodnotám viktoriánské společnosti, zejména proti důrazu na vážnost, na úzce definovaný společenský užitek, na ideál ženskosti spočívající v nerovnosti pohlaví. Coby jejich protiváhu obhajuje Meredith komično na divadle i ve společnosti: „existují témata a osoby, s nimiž je radno zacházet výhradně v komickém duchu.“ Doprovodná studie Aleny Dvořákové zasazuje Esej do kontextu anglické a západoevropské literatury o smíchu a komičnu a podrobně rozebírá Meredithův přístup ke komedii. Alena Dvořáková (nar. 1973 v Praze) je anglistka, literární kritička a překladatelka. Zabývá se zejména viktoriánskou literaturou, současnou anglofonní prózou a jejími překlady do češtiny. Je autorkou řady kritických a literárněvědných článků a recenzí, do češtiny přeložila román Cormaca McCarthyho Suttree (Argo, 2012). Vyučovala literaturu a filosofii na University of East Anglia v Norwichi, University College a Trinity College v Dublinu a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současnosti je na volné noze.

Broukobol se točí kolem postavy Johna Lennona, člena legendární britské kapely Beatles. Zachycuje bývalého Brouka v roce 1978, na sklonku života i kariéry, a splétáním fikce a faktu vytváří jakýsi portrét umělce v neplodných letech. Je to ovšem portrét komicky zatížený osobností vypravěče. Ten se při svém putování v Lennonových stopách vypravuje do tajemných míst včetně jednoho pustého západoirského ostrova , v nichž je zvláštním způsobem polapena minulost: lze ji tam odkoukat a odposlouchat, a tak ji znovu prožít. Broukobol je vlastně polyfonní skladba v próze, nahrávka koncertu odposlechnutých hlasů včetně mistrně zachyceného hlasu samotného Lennona.

Klasický román vypráví o ženě, která se prohřešila proti zákonům morálky tím, že odmítla prozradit otce svého nemanželského dítěte. Poutavý příběh o vině a trestu, diktovaný úzkoprsou puritánskou morálkou, je poznamenán temným ovzduším hrůzy, patosu a lítosti. Hrdinka příběhu Hester Prynneová je jedinou optimistickou postavou příběhu, která silou vůle a touhou po dobru odolává tíživému prostředí puritánského Bostonu. Hořký a krutý příběh je naplněn vírou v lidskou soudnost a statečnost.

Fotografický projekt dokumentující život a poslání českých misií ve světě je vynikajícím, humanisticky orientovaným dílem celosvětového významu. Kniha je završením několikaleté práce, za kterou autoři získali řadu prestižních ocenění.

Koncem 60tých let minulého století se sešla jedna třída studující v „chemičárně“ neboli chemické průmce, aby si osvojila znalosti z tohoto zajímavého oboru. Jak šla doba, studenti se rozprchli po světě, ale na setkání po 50ti letech dostali od své spolužačky deníček, psaný v době studií. Předčítali si, citovali a vzpomínali a tak vznikl věrný a upřímný obraz popisující tehdejší dobu, plný lásek a nostalgie, ale hlavně krásné upřímnosti a humoru.

Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a jejich čtyř ultramoderních potomků, kteří více či méně spokojeně proplouvají úskalími rodinného života a banalitou konzumní společnosti. Jejich životy se však od základů promění, když nedaleko od nich dojde k průmyslové havárii, při níž se do ovzduší uvolní toxický mrak, a Gladneyovi jsou donuceni k evakuaci. Hrozivý mrak je přitom jen naléhavější a viditelnější verzí všudypřítomného „bílého šumu“, pocházejícího z rozhlasového vysílání, sirén, mikrovlnek, televizí, ultrazvukových přístrojů atd.; šumu, jenž pulzuje životem, ale naznačuje cosi zlověstného. Bílý šum se už od svého první vydání v roce 1985 těší setrvalé přízni čtenářů i literární kritiky a akademické obce; získal prestižní Národní knižní cenu a nedávno se dočkal i oceňovaného filmového zpracování na Netflixu – slovem: stal se pevnou součástí kánonu postmoderní americké literatury. Nový překlad nejvýznamnějšího románu Dona DeLilla Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky