Pražský cintorín
Aj vo svojom najnovšom románe Umberto Eco ponúka čitateľovi podmaňujúcu fresku s množstvom postáv a príbehov. Ale pozor na dôležitý detail: iba hlavný protagonista je fiktívnou postavou a napriek názvu knihy sa do Prahy nikdy nevyberie. Tento Ecov
román možno čítať aj ako veľkú učebnicu najmä dejín a nie takých vzdialených... Simone Simonini je falšovateľ úradných aj neúradných dokumentov, špiceľ tajných služieb, vrah, zdvojená osobnosť, a jeho príbeh je krvavým obrazom európskych dejín od z
jednotenia Talianska, cez Parížsku komúnu, až po vznik Protokolov sionských mudrcov.
dostupné aj ako:
Pražský hřbitov
V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým p
árkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouzského policejního konfidenta, autora fiktivního konspiračního plánu, který pak v rukou jiných začal žít vlastním životem. Téměř všechny postavy (např. Alexandre Dumas) js
ou historické, neméně skutečný je i hrdinou sepsaný pamflet.
Kant a ptakopysk
Ecův Kant a ptakopysk z r. 1997 je návratem k některým základním otázkám, které autor formuloval ve své Teorii sémiotiky. Těmito otázkami jsou především vztah percepce a sémiózy, problematika reference, vztah mezi jazykem a realitou. Eco se bezprostř
edně dotýká odvěkých problémů západní filozofie, které se mezitím staly předmětem kognitivních věd. Autor opouští formu systematického výkladu a nabízí spíše příběhy a "bajky", v nichž zaujímá zvláštní postavení ptakopysk, který představuje tvrdou zk
oušku pro mnohé teorie poznání. Eco přichází s vlastním programem kognitivní sémantiky, založené na tom, co nazve smluvním realismem.
Dějiny ošklivosti
Nejnovější kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.
Umění a krása ve středověké estetice
Světoznámý autor Jména růže je i autorem filosofických a umělecko-historických esejů. Umění a krása ve středověké estetice patří k nejzdařilejším a nejinspirativnějším z nich. Eco v něm výstižně zachytil dějiny středověké estetiky, teologického i lidového vnímání nástěnných a deskových obrazů, hudby i architektury s důrazem na alegorický obsah a transcendentální dosah středověkého umění, jež nelze bez znalostí dobových estetických představ nikdy pochopit.
Meno ruže (dotlač)
" ,,Písať som začal v marci 1978 a cítil som sa ako otrávený mních,"" odpovedal Umberto Eco na otázku, ako vznikla myšlienka napísať Meno ruže. Román mal pôvodne úplne inú podobu. Najskôr sa Eco pohrával s napísaním moderného detektívneho príbehu Vražda v opátstve, ale jeho záujem o stredovek bol silnejší a prinútil ho zasadiť dej do tejto doby. Román vyšiel po prvýkrát v roku 1980 a dodnes sa ho predalo 10 miliónov kusov. Po svetovom úspechu si knihu nemohli nevšimnúť ani mocní z filmového sveta, a tak francúzsky režisér J. J. Annaud začal pracovať na filmovom prepise, od ktorého sa Eco dištancoval, keď sa vyjadril: ,, To je dielo J. J. Annauda. Moje nie."" Kto nevidel film Meno ruže, má možnosť vytvoriť si vlastnú predstavu stredovekého kláštora, kde je zlo prítomné úmerne k dobe plnej absurdností, pre nás nepochopiteľných. Knihu preložila Adriana Ferenčíková."
Baudolino
V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou. Netuší, s kým má tu čest, a prorokuje vítězství Barbarossy v nastávající bitvě. Král si Baudolina oblíbí, ujme se jej a posílá ho na studia do Francie, kde chlapec začíná spolu s dalšími spřádat své sny o tajemném křesťanském království Kněze Jana, ležícím kdesi daleko v Asii. Paděláním Janova dopisu zavdá podnět ke křížové výpravě, na níž Barbarossa umírá, ale Baudolino pokračuje v putování krajinou obydlenou monstry středověkých bestiářů.
Five Moral Pieces
Embracing the web of multi-culturalism that has become a fact of contemporary life from New York to New Delhi, Eco argues that we are more connected to people of other traditions and customs than ever before, making tolerance the ultimate value in to
day's world. What good, he asks in a talk delivered during the Gulf War, does war do in a world where the flow of goods, services, and information is unstoppable, and the enemy is always behind the lines? What makes news today, who decides how it wil
l be disseminated contribute to the widespread disillusionment with politics in general? In the most personal of the essays, Eco recalls experiencing liberation from fascism in Italy as a boy, and examines the various historical forms of fascism, alw
ays with an eye toward such ugly manifestations today. And finally, in an intensely personal open letter to an Italian Cardinal, Eco reflects on a question underlying all the reflections in the book - what does it mean to be moral or ethical when one
doesn't believe in God? As thoughtful and subtle as they are pragmatic and relevant, these essays present one of the world's most important thinkers at the height of his critical powers.Upozornenie: Vzhľadom na častejšie obmeny vydaní tejto knihy v
zahraničí, kus, ktorý vám zašleme, nemusí mať rovnakú obálku ako je zobrazená tu. Zobrazená obálka môže byť iba ilustračná. Obsah knihy aj cena budú však identické, bez ohľadu na obálku.
Ostrov včerejšího dne
Další ze známých Ecových románů, ve kterém autor mistrně vystihl duchovní rámec Evropy během třicetileté války, období protireformace a Bílé hory.
Tajemný plamen královny Loany
Ve svém novém románu se Umberto Eco vrací především do doby svého dětství a dospívání. Protagonistou příběhu je šedesátiletý antikvář Yambo, který se probudí z komatu s těžkou amnézií a pamatuje si jen citáty z literárních děl. Rozhodne se hledat vlastní vzpomínky na půdě rodinného sídla v bednách se starými rodokapsy, komiksy, gramofonovými deskami a školními sešity. Eco i v tomto díle plně rozvinul svou zálibu v intertextových citacích, zaměřil se však hlavně na oblast tzv. triviální literatury, jíž věnoval studii Nadčlověk pro masy. Yambo, stejně jako Eco, dospíval v Itálii ve 30. a 40. letech minulého století. Byl jeho vysněným hrdinou hrabě Monte Christo, Sandokan anebo Duce? Tajemný plamen královny Loany je román o citové výchově za fašismu. Vypráví o lidské odvaze i strachu, slabosti a síle, o ideologii, propagandě a cenzuře doby. Yambo objevuje útržky vzpomínek a skládá z nich svůj vlastní život. Eco–vypravěč přitom využívá narativní metodu, již nazval „mlžným efektem“. Při četbě románu jen pozvolna rozhrnujeme závoje mlhy zapomnění a snového oparu, abychom v dálce zahlédli tajemný plamen královny Loany, který září v hlubině nevědomí každého z nás.
Bludiště seznamů
Vychází další objemná monografie Umberta Eca, která se tentokrát zabývá fenoménem seznamu. Stejně jako autorovy předchozí formálně koncipované knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala po několika týdnech na knižních pultech celosvětovým bestse
Ostrov včerajšieho dňa
Tretí úspešný román svetoznámeho autora sa vracia do obdobia tridsaťročnej vojny a moreplavieb. Oproti jeho predchádzajúcim dielam obsahuje menej formálnych experimentov, nie na úkor literárnej kvality, ale v prospech plynulosti rozprávania a vtipu.
Majstrovsky zachytáva mocenské pozadie najväčšieho vojenského konfliktu 17. storočia na taliansko-francúzskom bojisku, mocenské a majetkové záujmy európskych štátov, ktoré stáli v jej pozadí. Ecovo rozprávanie zahŕňa celú rekonštrukciu dobového pozna
nia a životného štýlu v 17.storočí: vojenstvo a vojenskú techniku, cestovateľstvo a moreplavectvo, astronómiu a astrológiu, mastičkárstvo a mágiu.
Dějiny legendárních zemí a míst
Od Homérových básní až po současnou science fiction, od svatých písem po komiksy, přes všechna stěžejní literární díla, o nichž jsme se učili (od Gulliverových cest po Alenku v říši divů, od Tolkiena po Milión Marca Pola), literatura po celé věky neustále vytvářela pomyslné a bájné země a promítala do nich všechna ta přání, sny, utopie a noční můry, které v našem omezeném skutečném světě působí příliš rušivě a vyzývavě. Po Dějinách krásy, Dějinách ošklivosti a Bludišti seznamů se Umberto Eco stává naším průvodcem na obrazově bohatě dokumentované cestě po oněch dalekých, neznámých zemích a ukazuje nám jejich obyvatele, vášně, hrdiny, ale především význam, který pro nás mají.
Na cestě, jež je zasvěcená i zábavná, jak ji dokáže uspořádat jen Umberto Eco. Najdeme na ní starověké a středověké texty v bezprostředním sousedství dnešních příběhů, filmy vedle básní, komiksy vedle románů, které ovlivnily vnímavost i založení náš všech.
Vyrobiť si nepriateľa a iné príležitostné písačky
Zbierka šestnástich esejí je pomenovaná podľa prvej z nich, v ktorej sa venuje mimoriadne aktuálnej téme – potrebe určitej spoločnosti mať svojho nepriateľa a vytvoriť si jeho obraz. Jej skutočným názvom by však mal byť skôr jej podtitul, čiže „príležitostná spisba“. Príležitostnú spisbu robí príležitostnou fakt, že autor zvyčajne nemal v úmysle zaoberať sa takou alebo onakou témou, ale priviedla ho k tomu výzva, aby sa zapojil do série rozhovorov. Tieto Ecove texty sa preto vyznačujú tematickou rôznorodosťou, ktorá siaha až k mladíckym literárnym láskam a pokračuje otázkami poetiky alebo etiky medicínskeho výskumu až po predstavenie jeho vlastnej autorskej tvorby.
Jméno růže, aktualizované a rozšířené vydání
Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd. Tak začíná proslulý román Umberta Eca Jméno růže, který nyní vychází v doplněné verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo jako historické vyprávění, Eco se však inspiruje i románem gotickým či iniciačním. Pátrání po neznámém vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní knihovny, je pro autora navíc záminkou, aby podal neobyčejně plastický obraz evropského středověku, vztahem křesťanského intelektuála k nekřesťanské učenosti počínaje a kacířskými učeními a inkviziční praxí konče.
Nulté číslo
Najnovší román autora bestselleru Meno ruže a Pražský cintorín je provokatívnym rozprávaním aj o 21. storočí. Pri čítaní tejto knihy platí: čím bizarnejšie sú denné správy, tým lepšie vidieť, kde to vlastne žijeme. Miláno 6. jún 1992. Niekto sa vlámal do bytu novinára Colonnu. Páchateľ nepochybne hľadal disketu s kompromitujúcimi informáciami, no nenašiel ju. Colonna nie je nijaký zelenáč a háklivý materiál ukryl na miesto, ktoré považuje za bezpečné. Bezpečné, lenže dokedy? Je možné, že mu niekto ide po krku, lebo tak ako mnohí iní, aj on hrá dvojakú hru: zostavuje nulté číslo novín, ktoré majú namiesto serióznych článkov publikovať fámy o dobrej spoločnosti, a zároveň píše ako ghostwriter knihu, čo tento naprogramovaný škandál odhalí.
dostupné aj ako: