Michel Faber

A történet az 1870-es években játszódik. Sugár, a vonzó tizenkilenc éves szajha jobb életre vágyik. Miközben a londoni társadalom egyik rétegéből a másikba jutva felemelkedik, egész sereg szeretetre méltó vagy ellenszenves, remekül megrajzolt karakterrel ismerkedünk meg - egy önző illatszergyárossal, elborult elméjű feleségével, ájtatos bátyjával, rejtegetett gyermekeivel, páváskodó előkelőségekkel, utcagyerekekkel, különféle ízléseket kiszolgáló szajhákkal és a bukott nők jó útra térítésén fáradozó segélyegylettel. A körképszerű, több szinten zajló történet középpontjában egy fiatal nő küszködése áll, aki fel akarja emelni testét és lelkét a csatornából. Faber megdöbbentő történelmi tablóján Sugár a maga korának teremtményeként jelenik meg, együttérzése és éleslátása azonban kortalanná, általános érvényűvé teszi alakját.

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.

Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním.

Jistěže můj syn chodí za děvkami kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví, prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.

Dvě novely autora světového bestselleru Kvítek karmínový a bílý. Sto devětadevadesát schodů dělí jedenadvacáté století s minulostí: vedou do starého opatství, kde probíhá archeologický průzkum a kde se skrývá pravda o jedné dávné vraždě, stařičký rukopis v láhvi, podivní lidé a možná i strašidlo. Kniha se dá číst jako historický thriller, milostný příběh i strašidelná historka. V druhé novele, Kapele rodiny Courageových, posílá autor příbuzné a spřízněné hudebníky na jeden belgický zámek, kde mají nazkoušet skladbu maniakálního komponisty a kde pravděpodobně straší.

Historická próza dnes už slavného anglického spisovatele bývá označována za "velký román devatenáctého století, napsaný ovšem ve století jednadvacátém", neboť zavádí čtenáře do viktoriánského londýna, ale v příběhu prostitutky Sugar se nevyhýbá ani spodnímu proudu tejdejšího života, který tehdy tak naturalistcky, až pornograficky zpodobován být nemohl.

Nové vydání výrazného debutu Michela Fabera. Stačilo mu psát si dvacet let do šuplíku, učit se řemeslo a nakonec se nechat svou ženou přesvědčit, že už by nemusel psát jen pro sebe. Povídkou Někdy prostě prší na první pokus vyhrál soutěž Iana St Jamese a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si záhy povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1998 mu vydalo stejnojmennou sbírku povídek Někdy prostě prší, za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu. Ve své povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi.

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.

Nové vydání výrazného debutu Michela Fabera. Stačilo mu psát si dvacet let do šuplíku, učit se řemeslo a nakonec se nechat svou ženou přesvědčit, že už by nemusel psát jen pro sebe. Povídkou Někdy prostě prší na první pokus vyhrál soutěž Iana St Jamese a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si záhy povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1998 mu vydalo stejnojmennou sbírku povídek Někdy prostě prší, za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu. Ve své povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi.

Isserley, mladá žena s obrovským poprsím a neskutečně silnými brýlemi, vyjíždí každý den z farmy ve své červené toyotě a křižuje silnici A9 vedoucí skotskou vysočinou. Každý den, za každého počasí, vyráží do práce. Isserley hledá stopaře – zásadně bere muže; a jen takové, kteří vypadají „nadupaně“ a působí osamoceně. Tyto okolnosti jsou klíčové: nezáleží moc na věku, chlapík musí být urostlý a svalnatý a správně volenými otázkami lze zjistit, v jaké je právě situaci. Má práci, rodinu a děti, bydlí společně s nimi a manželka ho očekává? Špatná volba. Je osamocený nebo rozvedený, bezdětný, nemá zrovna přítelkyni, je nezaměstnaný? Pak splňuje všechny parametry. Kdo by však očekával, že s nimi Isserley podniká sexuální dobrodružství, bude zklamán. S těmi, pro které se rozhodne, přijíždí na farmu; tam je vyloží a vyráží na lov znovu. S těly mužů se pak děje něco úplně jiného. Mistrně napsaný příběh s prvky sci-fi má blízko k psychologickému románu stejně jako k hororu. Autor přichází s podobenstvím, při němž běhá mráz po zádech. Okamžiky hrůzy se tu střídají s vytříbeným černým humorem. Dokonale vystavěný románový děj nás pomalu vtahuje do svých útrob, do svého mystéria. Co se tedy doopravdy odehrává za vraty farmy? Roku 2013 bude v kinech uvedena filmová adaptace díla v hlavní roli se Scarlett Johansson. Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, vyrůstal v Austrálii a nyní žije ve Skotsku. Představil se sbírkou povídek Někdy prostě prší (č. 2011). Román Pod kůží (2000, č. 2002) mu přinesl slávu mezinárodního formátu. Byl nominován na dublinskou cenu Impac a přeložen do patnácti jazyků. V roce 2002 vydal Faber své opus magnum, historický román Kvítek karmínový a bílý. Česky vyšla jeho díla Fahrenheitova dvojčata (2008) a Evangelium ohně (2010).

Michela Fabera porůznu přirovnávali k Ianu McEwanovi, Paulu Austerovi či Roaldu Dahlovi, ale sbírka povídek Fahrenheitova dvojčata bohatě dokazuje, že pro Fabera jsou všechny škatulky příliš těsné. V sedmnácti povídkách mění žánry skoro tak často jako místo: od Skotské vysočiny až po vlhkou Jakartu, od kousavé sociální satiry až po science fiction, od pocty Poeovi až po pastiš na Irvina Welshe. Vezměte si například první větu povídky Jak málo stačí, v níž se mladá matka strachuje, že ji tíha mateřství připraví o příčetnost i o život: „Když jednou ve středu ráno nedávala Christine na chvilku pozor, upustila dítě na podlahu a ono se jí polámalo.“ Další povídky zase pojednávají o pacientovi, který se po pěti letech překvapivě probudí z kómatu, celá země se tajemně noří do tmy, bezdomovci končí ve zlověstném útulku a spekuluje se nad osudem myši vyhozené z okna činžáku. Vítejte ve Faberově znepokojujícím světě, v němž se záhadné, rozpustilé a makabrózní prvky mísí v bizarní, a přece půvabn

Dhikilo se narodila v zemi, která formálně neexistuje, ale snaží se cítit jako doma v Cawber-on-Sands, městečku na pobřeží Anglie. Své rodiče viděla naposledy jako úplně malé dítě a to není jediné, čím se odlišuje od svých spolužáků ve škole. Vše zvládá až do dne, kdy z jazyka zmizí písmeno D. Prostě se vytratí z každého slova, které ho předtím obsahovalo – akorát si toho všimne jedině Dhikilo. Jeen by si myslel, že ztráta jenoho malého písmena nebue v kažoenním životě přestavovat takový rozíl. Jenže ono to ělá potíže, až je nakonec situace oopravy ocela zoufalá. Naštěstí se Dhikilo dá dohromady se záhadným profesorem a společně se vypraví písmeno D zachránit. Dokáže diktátorovi Gampovi zabránit ve zničení celého jazyka? A povede se jí odhalit, kdo je a kam vlastně patří? D je mnohem víc než oslava 150. výročí smrti Charlese Dickense. Umožňuje mladým čtenářům pochopit politiku 21. století i změny ve společnosti, je to inspirující příběh o dívce, která se nenechá zdeptat temnými silami, a zbrusu nové dobrodružství v tradici Narnie. D je Faberův první román pro teenagery.

Dhikilo se narodila v zemi, která formálně neexistuje, ale snaží se cítit jako doma v Cawber-on-Sands, městečku na pobřeží Anglie. Své rodiče viděla naposledy jako úplně malé dítě a to není jediné, čím se odlišuje od svých spolužáků ve škole. Vše zvládá až do dne, kdy z jazyka zmizí písmeno D. Prostě se vytratí z každého slova, které ho předtím obsahovalo - akorát si toho všimne jedině Dhikilo. Jeen by si myslel, že ztráta jenoho malého písmena nebue v kažoenním životě přestavovat takový rozíl. Jenže ono to ělá potíže, až je nakonec situace oopravy ocela zoufalá. Naštěstí se Dhikilo dá dohromady se záhadným profesorem a společně se vypraví písmeno D zachránit. Dokáže diktátorovi Gampovi zabránit ve zničení celého jazyka? A povede se jí odhalit, kdo je a kam vlastně patří? D je mnohem víc než oslava 150. výročí smrti Charlese Dickense. Umožňuje mladým čtenářům pochopit politiku 21. století i změny ve společnosti, je to inspirující příběh o dívce, která se nenechá zdeptat temnými silami, a zbrusu nové dobrodružství v tradici Narnie. D je Faberův první román pro teenagery.