Julia Franck

Východní Berlín a okolí ve druhé polovině padesátých a v první polovině šedesátých let minulého století. Násilně prosazovaná socialistická ideologie a její praktické důsledky, zejména stavba proslulé berlínské zdi uzavírající cestu na Západ, neblaze ovlivňují osudy dvou dorůstajících dětí a později mladých lidí. Ella a její o rok mladší bratr Thomas žijí s matkou, která má zájem pouze o svou práci – je sochařka – a o ideje socialismu. Děti jsou pro svobodnou matku jen jakási přítěž a zároveň hromosvod.

Těsně po skončení války utíká matka s osmiletým synem Petrem ze Sověty obsazeného Štětína, zanechá dítě samotné na malém nádraží v Pasewalku a už se nevrátí. Co je to za matku, která bezcitně ponechá dítě svému osudu uprostřed shonu a chaosu poválečných dní? Právě o tom vypráví román Polednice. Život „krkavčí matky“ Heleny se odehrává na pozadí půl století německé historie - od 1. světové války, která silně poznamená osud její matky a znamená smrt jejího otce, přes divoká dvacátá léta v Berlíně s jejich chtivostí po životě, přes dobu fašismu a války. Každá doba, každý zvrat v historii i v osobním životě zanechává v hrdince jizvy i nezhojené rány. Zklamání ji naučí mlčet a žít ze dne na den bez jakékoliv perspektivy

Als ihre Nachbarin Charlotte bei einem Autounfall tödlich verunglückt, zieht Beyla in deren Wohnung und findet sich mitten im Leben ihrer toten Vorgängerin wieder. Sie verliebt sich in den rätselhaften Albert, den sie bereits auf Charlottes Beerdigung gesehen hat, und erfährt erst ganz allmählich, wer Albert wirklich ist und welche Rolle Charlotte in seinem Leben gespielt hat. »Man kann ja niemanden zu seinem Glück zwingen, aber wenn man Poesie liebt und Charakter, dann sollte man einfach Julia Franck lesen.« Ingo Schul

Nikdy jsem nevěřila na šťastné konce, tvrdí hrdinka románu Alice, a jak se zdá, všechno jí dává zapravdu, když se z prvního manžela, vzdělaného a zdánlivě ušlechtilého muže krátce po svatbě vyklube sadista, který ji mlátí hlava nehlava. I druhý vztah končí tragédií, takže mladá žena zůstává s dítětem sama, bez rodiny, bez pomoci a navíc hluboko pod hranicí bídy. Snaha zajistit svému malému synovi aspoň základní potřeby ji dožene až k tomu, že v nejvyšším zoufalství poruší zákon. Příběh, který napsal sám život, je určený čtenářkám všech věkových kategorií.

Als der siebenjährige Peter in der Küche in seinem improvisierten Bettchen liegt, singt Frau Kozinska durch die Risse im Boden in der Wohnung unten. Die Russen, die neuerdings bei ihr wohnen, halten sie nicht davon ab. Dann reißt die Mutter Peter unsanft

With Thomas Demand, Philip-Lorca diCorcia, Andreas Gursky, and Jeff Wall, the exhibition spotlights four master photographers whose visual constructions call into question the possibilities and limits of human perception and the photographic medium. Both in analogue and digital form, these artists create unconventional perspectives on reality. Their spectrum of subjects ranges from fleeting scenes of daily life to enigmatic incidents and historic events. The point of connection between the works lies in the artists' shared intention to combine the traditional documentary aspect of photography with fictional elements. In so doing, they generate visual disruptions, encouraging viewers to question their own impressions of reality.

Východní Berlín a okolí ve druhé polovině padesátých a v první polovině šedesátých let minulého století. Násilně prosazovaná socialistická ideologie a její praktické důsledky, zejména stavba proslulé berlínské zdi uzavírající cestu na Západ, neblaze ovlivňují osudy dvou dorůstajících dětí a později mladých lidí. Ella a její o rok mladší bratr Thomas žijí s matkou, která má zájem pouze o svou práci – je sochařka – a o ideje socialismu. Děti jsou pro svobodnou matku jen jakási přítěž a zároveň hromosvod.

Těsně po skončení války utíká matka s osmiletým synem Petrem ze Sověty obsazeného Štětína, zanechá dítě samotné na malém nádraží v Pasewalku a už se nevrátí. Co je to za matku, která bezcitně ponechá dítě svému osudu uprostřed shonu a chaosu poválečných dní? Právě o tom vypráví román Polednice. Život „krkavčí matky“ Heleny se odehrává na pozadí půl století německé historie - od 1. světové války, která silně poznamená osud její matky a znamená smrt jejího otce, přes divoká dvacátá léta v Berlíně s jejich chtivostí po životě, přes dobu fašismu a války. Každá doba, každý zvrat v historii i v osobním životě zanechává v hrdince jizvy i nezhojené rány. Zklamání ji naučí mlčet a žít ze dne na den bez jakékoliv perspektivy

Nikdy jsem nevěřila na šťastné konce, tvrdí hrdinka románu Alice, a jak se zdá, všechno jí dává zapravdu, když se z prvního manžela, vzdělaného a zdánlivě ušlechtilého muže krátce po svatbě vyklube sadista, který ji mlátí hlava nehlava. I druhý vztah končí tragédií, takže mladá žena zůstává s dítětem sama, bez rodiny, bez pomoci a navíc hluboko pod hranicí bídy. Snaha zajistit svému malému synovi aspoň základní potřeby ji dožene až k tomu, že v nejvyšším zoufalství poruší zákon. Příběh, který napsal sám život, je určený čtenářkám všech věkových kategorií.