Mathieu Gabella

Francouzský spisovatel Louis Pergaud (1882-1915) napsal Knoflíkovou válku již v roce 1912. Je to bezmála zázračná kniha, protože i sto let po svém vydání se těší oblibě mezi dětmi a dospělými. Urputný letitý souboj mezi partami kluků ze dvou znepřátelených vesnic je popisován vesele i vážně a v lecčems připomíná pokřivený svět dospělých jen s tím rozdílem, že tahle válka naštěstí končí jen utrhanými knoflíky a pořádnou ostudou. V českém prostředí si kniha získala neobyčejnou popularitu v překladu Evy Bezděkové z roku 1968, v roce 1962 byla úspěšně zfilmována v režii Yvese Roberta. Komiks se od knižní předlohy odchyluje, aby autoři mohli využít gejzíru svých nápadů a žertíků i originální komiky kreseb Valérie Vernayové.

První polovina mysteriózního historického thrilleru! V kalendáři se skví letopočet 1565 a venku řádí renesance. Mezi církví a vědci vypuká válka, která se točí kolem toho nejtajemnějšího a nejúžasnějšího výtvoru lidského těla. V Paříži se objevují mrtvoly slavných doktorů. Ambroise Paré, královský chirurg a průkopník moderního lékařství, začíná pátrat a zjišťuje, že je další na seznamu. Ale někdo ho chrání. Tajemné bytosti, které ho přinutí pochybovat o všem, čemu kdy věřil

Velkolepý boj o lidské tělo, duši a dějiny vrcholí! Ambroise Paré a jeho spojenci lékaři, vědci a anatomové už vědí, kde začaly umělé změny lidského organismu, kdo je způsobil a kdo jich chce zneužít pro posílení své moci. Proti zkáze chystané mikroskopickou havětí je jediný lék: prášek z rohu Jednorožce! Nelítostný zápas je vede z Milána do Benátek a poté na hrad tajemného Lovce, kde se rozhodne o všem. Jisté je, že středověk skončí a zrodí se nová doba jenže komu bude patřit?

A katonai zseni és politikai stratéga, Julius Caesar az egyik legikonikusabb formája a történelemnek, akinek a kivételes végzete beleégett a római és a világtörténelembe is. Nagy Sándor személye különösen inspirálta, és ezért a római arisztokrácia tagjaként már fiatalon megtette a szenátori karrier összes lépcsőfokát és meghódította Rómát katonai hadjárataival és politikai sikereivel. Legyőzve külső és belső ellenségeit, mégis elkövetett egy végzetes hibát, amikor élete végéig dictatornak neveztette ki magát. Három nappal annak a keletre induló hadjáratnak a kezdete előtt gyilkolták meg, hogy Nagy Sándor dicsőségét magáénak tudhassa.