Étienne Gilson

Dílo jednoho z nejvýznamnějších katolických myslitelů 20.století (1884 - 1978).

Étienne Gilson La philosophie au Moyen Âge című műve 1944-ben jelent meg, az eredeti, 1922-es kiadás jelentősen bővített változataként. Az azóta eltelt majd három emberöltő alatt jelentősen megváltozott a középkori filozófiáról a nyugati közvéleményben alkotott kép. E változás és a középkor iránti érdeklődés felélénkülése nem kis részben éppen Gilson érdeme. Műve szemléletformáló szerepe miatt ma is érdeklődésre tarthat számot, de azt is jól példázza, hogyan közelített a múlt század derekán a filozófia történetéhez egy neotomista szerző, mit tartott e minőségében fontosnak, kiemelendőnek a bölcselet fejlődésében. Mind közelítésmódjának sajátos szempontjai, mind értékítéletei kiegészíthetik, gazdagíthatják, árnyalhatják azt a képet, amellyel a középkorról az újabb kutatások fényében rendelkezünk, még ha ez utóbbiak alapján Gilson állításainak egy része talán vitára késztet is egyeseket.

Z dějin filosofie můžeme vyčíst určitý filosoficky relevantní smysl, který spočívá v povaze samotného filosofického poznávání. Takový je zhruba názor autora, jenž zkoumá nejdůležitější témata a pojmy středověkého, karteziánského a moderního (kantovského) myšlení jako řadu konkrétních myšlenkových „experimentů“. Každý z nich představuje pokus o metodické uchopení filosofického poznání, všechny však tvoří „filosofickou zkušenost“, která je pozoruhodně jednotná. Nikoli nějaká konkrétní filosofie, nýbrž filosofie jako taková si v jednotě svého meta-fyzického směřování zaslouží název philosophia perennis — „věčná filosofie“: co je vpravdě filosofické, je taktéž trvalé, věčné. Étienne Gilson (1884—1978) proslul jako znalec středověkého myšlení. Působil jako profesor středověké filosofie na pařížské Sorbonně a jako ředitel Institutu středověkých studií na univerzitě v Torontu. Je autorem řady děl, z nichž některá vyšla i v češtině (Bytí a někteří filosofové; Bůh a filosofie). Základem jeho knihy Jednota filosofické zkušenosti se staly přednášky proslovené na Harvardské univerzitě roku 1936.