David Glantz

Plukovník armády USA v záloze David M. Glantz, vojenský historik uznávaný doma i v Rusku, se celý život zabýval dějinami Rudé a Sovětské armády a studiem ruské a sovětské vojenské strategie. V knize Obléhání Leningradu nestranně a bez emocí chronologicky a podrobně líčí vojenské operace jedné z významných kapitol druhé světové války. Není vynecháno ani utrpení civilního obyvatalstva, ale autorovi jde především o seriózní vylíčení vojenských úspěchů i nezdarů obou stran a vyhýbá se jakýmkoli propagandistickým hodnocením, jejichž obětí se téma v minulosti stávalo. Kniha bude přínosem především pro vážné zájemce o vojenskou historii.

Kniha s názvem Srpnová bouře a podtitulem Sovětská strategická ofensiva v Mandžusku v roce 1946 poskytuje všeobecné informace, týkající se akcí sovětského pozemního vojska v Mandžusku a sovětských výsadkových sil na japonských ostrovech. Popisuje strategickou koncepci celého tažení, operační umění na úrovni front, armád, sborů a divizí, a taktiku na úrovni brigád, pluků a nižších jednotek. Rovněž podává množství významných informací, týkajících se počátečního plánování akcí, přeskupování sil a prostředků na Dálný východ a do Mongolska, a organizaci příprav na všech velitelských stupních. Je zde analyzována sovětská doktrína a operační struktura vojsk v roce 1945, upozorňuje se zde na taktické inovace a jsou zdůrazněny hlavní modifikace původní organizace, které vedly k sovětskému vítězství. Kniha obsahuje hodnocení efektivity těchto změn v taktice a organizaci a jejich význam pro další vývoj sovětského vojenského umění.

Kniha nejvýznamnějšího amerického znalce sovětské armády pokrývá bílá místa. Bojové akce na jižním úseku sovětsko-německé fronty mezi bitvami u Stalingradu a Kurska nepatřily ani za minulého režimu k připomínaným událostem. Situace byla o to podivnější, že součástí těchto bojů o vesnici Sokolovo na počátku března 1943 byla i československá vojenská jednotka.

Souboj titánů shrnuje nejnovější poznatky k bezpochyby největšímu vojenskému střetu historie – sovětsko-německému konfliktu za druhé světové války. Otevření ruských archivů po rozpadu SSSR historikům umožnilo nahlédnout na dramatické válečné údobí let l941-1945 z nového úhlu. Dosavadní analýzy totiž často vycházely pouze ze `západního` pohledu a omezených zdrojů, jež měli badatelé k dispozici během studené války. Čtenář se tak seznámí s přehledným popisem i analýzou všech důležitých vojenských operací, ať již se týkaly německého pokusu o blitzkrieg, sovětských chyb z počátků bojů, válečného zvratu či sovětského převzetí ofenzivní iniciativy až po vítězný vstup do Berlína a operace v Mandžusku. Protože většina nových pramenů pochází z Ruska, klade tato kniha důraz na sovětský úhel pohledu, podobně jako předchozí historické práce zdůrazňovaly německou verzi událostí. Výsledkem je mimořádně lidský příběh o velitelských chybách, vojenské adaptaci pod tlakem války, rozvratu a utrpení gigant

Přes masivní vydávání sovětské produkce o dějinách druhé světové války za předchozího režimu, nebo právě proto, jsou naše znalosti tohoto největšího konfliktu lidské historie stále velmi kusé.

Amerického historika Davida M. Glantze již není třeba čtenáři představovat, neboť jeho knihy o sovětské armádě za druhé světové války jsou u nás velmi dobře známy. V tomto případě jde o úplnou novinku, která vyšla v USA letos o Vánocích, a český čtenář ji tak získá s půlroční prodlevou. Bojové akce na Ukrajině na jaře 1944 navíc u nás patří ke sledovaným, neboť se na nich podílela i československá zahraniční jednotka. Kniha ukazuje, jaké byly sovětské strategické záměry v končícím třetím roce Vlastenecké války a jak byly naplňovány historické ruské aspirace ohledně ovládnutí Balkánu a přístupu k volným mořím. Kniha poskytuje odpověď na skutečnost, jak se Sovětskému svazu podařilo využít tzv. osvobozenecké mise k ovládnutí států jihovýchodní a střední Evropy.

Leningrád 1941 és 1944 közötti ostroma a világtörténelem egyik eposzba illő fejezete. A város lakói három éven keresztül állták a német hadsereg ostromát, és állhatatosságukkal végzetes akadályt gördítettek az egész Európa feletti uralomra törő Hitler ambiciózus tervei elé. A világháború eme epizódjában több német és orosz katona és polgári személy vett részt, mint bármely korábbi ostromműveletben. Folyamatosan ágyúzták, bombázták, éheztették az oroszokat, hogy meggyengítsék a védelmet és megtörjék a lakosság morálját. A Leningrád ostroma a tömeges hősiesség és a tragédia története; a szovjetek megszállott igyekezettel próbálták biztosítani a város ellátását, miközben a németek mindent megtettek azért, hogy eltöröljék a föld színéről a települést. Az ostrom előrehaladtával a mind nagyobb méreteket öltő nélkülözés ezerszám végzett a civilekkel: csak 1941 karácsonyának napján közel 4000 leningrádi halt éhen. Ez a mű lenyűgöző beszámoló a II. világháború egyik legdöntőbb epizódjáról.

Leningrád 1941 és 1944 közötti ostroma a világtörténelem egyik eposzba illő fejezete. A város lakói három éven keresztül állták a német hadsereg ostromát, és állhatatosságukkal végzetes akadályt gördítettek az egész Európa feletti uralomra törő Hitler ambiciózus tervei elé. A világháború eme epizódjában több német és orosz katona és polgári személy vett részt, mint bármely korábbi ostromműveletben. Folyamatosan ágyúzták, bombázták, éheztették az oroszokat, hogy meggyengítsék a védelmet és megtörjék a lakosság morálját. A Leningrád ostroma a tömeges hősiesség és a tragédia története; a szovjetek megszállott igyekezettel próbálták biztosítani a város ellátását, miközben a németek mindent megtettek azért, hogy eltöröljék a föld színéről a települést. Az ostrom előrehaladtával a mind nagyobb méreteket öltő nélkülözés ezerszám végzett a civilekkel: csak 1941 karácsonyának napján közel 4000 leningrádi halt éhen. Ez a mű lenyűgöző beszámoló a II. világháború egyik legdöntőbb epizódjáról.