Jan Hora

Napínavé příběhy plné dobrodružství, exotiky, vzrušení a obdivuhodných lidských výkonů, které se odehrávají v době dávno minulé i poměrně nedávné. Kniha zavede čtenáře mezi apače, do medvědích spár, mezi krále kanibalů nebo mezi novodobé piráty. Ač jsou příběhy mnohdy neuvěřitelné, jsou o to zajímavější, že všechny vychází ze skutečných událostí a nejedná se tedy o fikci autora. Kniha je bohatě ilustrována nádhernými obrázky.

Kočovníci severu patří k nejkrásnějším knihám spisovatele Jamese Olivera Curwooda (1878-1927), velkého znalce a ochránce kanadské přírody. Hlavními hrdiny poutavého příběhu jsou pes Miki a medvěd Nýwa. Zvířata, která by se v divočině nikdy nemohla spřátelit, byla k sobě připoutána člověkem. Obě mláďata se shodou nečekaných okolností ocitla v hlubokých severských lesích a byla odkázaná sama na sebe. Provazu, který je k sobě poutal, se brzo zbavila, ale jejich přátelství kupodivu vydrželo. Čtenář se stává svědkem napínavých dobrodružství, která Miki s Nýwou prožívali v krásné, ale nelítostné přírodě. Museli se střetávat v boji o živobytí s divokými obyvateli lesů i surovými lovci kožešin. J. O. Curwood miloval přírodu, vyznal se v ní a měl romantickou duši. Zvířecí hrdinové jeho knih se proto přes všechny nešťastné a nebezpečné příhody dočkali toho nejcennějšího, co je mohlo potkat. Lásky a přátelství dobrých lidí.

Mauglí je indický chlapec, který se ztratí rodičům a žije v džungli mezi divokými zvířaty. Stará se o něj vlčí rodina a na Poradní skále, kde se scházejí obyvatelé pralesa, nachází věrné přátele. Medvěd Balú, černý pardál Baghíra a vůdce vlčí smečky Akéla se za Mauglího postaví, když o jeho vydání žádá zlý tygr Šer Chán. Mauglí se stane uznávaným členem zvířecího společenství v džungli, ale s přibývajícími lety se musí vyrovnat s prostou skutečností, že je vlastně pořád člověk. Povídka Rudyarda Kiplinga je ve zkrácené verzi citlivě převyprávěna a bohatě ilustrována.

Největší dobrodruzi nejsou ti, kteří nebezpečné příhody vyhledávají a zbytečně riskují své životy. Mnohem hlubší smysl má podstupovat námahu a nebezpečí v zájmu vyššího cíle. Mezi takové lidi bezesporu patřili čeští jezuité. Během 17. a 18. století se snažili šířit křesťanskou víru v Jižní a Střední Americe nebo v severní Africe. Kniha je napínavá mozaika složená z mnoha skutečných příhod a zajímavým způsobem opravuje neblahý obraz jezuitů v Čechách. Tito lidé odcestovali ze své vlasti a měli v srdcích touhu přinášet primitivně žijícím národům možnosti lepšího a klidnějšího života. Přijetí křesťanství byl totiž pro indiány nejlepší způsob, jak přežít drsný náraz vyspělejší civilizace. Jezuité museli překonávat nejen zaostalost a pověrčivost domorodců, ale i hamižnost a bezohlednost evropských kolonizátorů. V severní Africe je zase pronásledovala nenávist jiných náboženských skupin. Třetí a poslední příběh vypráví průvodce svatobernardských mnichů, kteří hledali možnost vystavět v Tibetu hospic pro zbloudilé poutníky. Misie pod palmami není kniha o náboženství, čte se jako dobrý dobrodružný příběh. Je o hrdinech, kteří se dokázali obětovat pro druhé a neváhali trpět a někdy i položit život za věc, kterou považovali za svatou a prospěšnou.

První část slavné dilogie (která pokračuje románem Děrsu Uzala) vypráví o dvou expedicích, jež v letech 1902 a 1906 podnikl ruský cestovatel a spisovatel Vladimir Arseňjev. Již během první výpravy se autor seznámil s domorodým lovcem a stopařem Děrsuem z rodu Uzala. Oba muži, pocházející z naprosto odlišných kultur a poměrů, se znovu setkali o čtyři roky později a během dlouhého a strastiplného putování se mezi nimi postupně zrodilo pevné přátelství. Kniha, která stojí na pomezí faktografického cestopisu a dobrodružného románu, seznamuje čtenáře s divokou přírodou Ussurijského kraje i s tamními národy a jejich každodenním životem, zvyklostmi a náboženskými představami. Barvitě a poutavě vypráví o životě v tajze, kde každý chybný krok může znamenat smrt, kde lovci nezabíjejí zvířata pro zábavu, ale čistě kvůli obživě, a kde si lidé navzájem pomáhají přežít, aniž by za to chtěli cokoli na oplátku. Dilogie se dočkala řady vydání a byla přeložena do více než třiceti jazyků. Inspiroval se jí také věhlasný japonský režisér Akira Kurosawa. Ten podle ní natočil snímek, jenž získal Oscara za nejlepší cizojazyčný (neanglicky mluvený) film roku 1975.

Na konci 18. století napsal protestanský kněz Johann David Wyss pro své děti knihu Švýcarský Robinson. K prvnímu vydání došlo až čtrnáct let po dokončení díla, čtenáři si ho ale rychle oblíbili a v průběhu následujících dvou staletí se kniha objevila na pultech knihkupců mnohokrát. Současné převyprávění, které držíte v ruce, je oproštěné od dobově zdlouhavých popisů a dialogů, děj se zrychlil a tím se kniha přiblížila moderní dobrodružné literatuře. Revidovány byly také některé faktografické nesrovnalosti. Co však zůstalo, jsou lidské hodnoty, platné tehdy stejně jako dnes. Stáváme se svědky láskyplných rodinných vztahů, vzájemného pochopení, rozvahy a statečnosti hrdinů. Dospívající chlapci a jejich rodiče čelí nebezpečí v divoké přírodě a nejisté budoucnosti na opuštěném ostrově a jejich charaktery prověří například i bohatý nález zlata. Konstantou jejich příběhu zůstávají soudržnost v křesťanské rodině, podpora a respekt k sobě navzájem – hodnoty, které čtenáři stále hledají.

Jeho jméno nenajdete v žádném z dobových dokumentů, dopisů, novinových výstřižků, časopiseckých článků ani knižních svazků pojednávajících o dobývání a osidlování Divokého západu. Přestože byl jeden čas mezkařem a zvědem generála George Armstronga Custera, nesetkáte se s ním ani na jednom seznamu, soupisu, výkazu nebo mzdovém výměru americké armády, která o někdejší výsostná území původního severoamerického indiánského obyvatelstva sváděla tuhé boje s kmeny Arapahů, Čejenů, Lakotů a dalšími. Přesto se Jack Crabb, indiánským jménem Malý velký muž, stal přímým účastníkem důležitých bitev a osobně až důvěrně poznal nejen generála Custera, ale i legendárního pistolníka Divokého Billa a jeho přítelkyni Calamity Jane, Wyatta Earpa a další ikonické postavy Západu. Syn bílých rodičů, v dětství unesený a vychovaný Čejeny v duchu indiánské moudrosti, stál podobně jako Forrest Gump u všech zvratů a zlomů utvářejících moderní dějiny Severní Ameriky. Střídavě žil mezi indiány a bílými, několikrát se oženil, zplodil několik dětí, přežil krvavý masakr indiánů v bitvě u Washity i vítěznou odvetu u Little Bighornu. Byl lovcem bizonů, hazardním hráčem i zlatokopem a také další jeho dobrodružství by vydala na několik životů. On sám o nich vypráví „jak mu zobák narost“, tedy jazykem hovorovým, lehce, svižně, poutavě a s vtipnou nadsázkou. Jeho pohled na historii Divokého západu přečtete jedním dechem a o indiánech se toho dozvíte víc než ze všech mayovek dohromady. Podle Bergerovy knihy natočil režisér Arthur Penn v roce 1970 úspěšný stejnojmenný western, v němž v hlavní roli exceluje Dustin Hoffman.