Ivana Pavlová

Soubor textů z let 2000–2007 od známé grafičky a ilustrátorky je komponovanou koláží postupně se rozvíjejících, na sebe navazujících textových vrstev nejspíše srovnatelnou se strukturou cyklu Šlépějí Jakuba Demla. Z původního plánu souboru polofaktografi ckých-polofi ktivních dopisů autorčině příteli Ernestu Kolowratovi se odvíjí textové pásmo osobních intimních vzpomínek na rodinu i na umělecké přátele autorčiny (např. okruh tzv. Hanzlberku, Bohumil Hrabal, Daniel a Jiří Reynkovi, Boris Hybner), sarkastických, ironických i hořkých reflexí současných společenských a politických událostí, úvah o smyslu života a tvorby, prokládané původní autorčinou lyrikou, verši mimořádné křehkosti, výrazové pregnantnosti a formální vytříbenosti. Význam tohoto v současném českém literárním kontextu velmi ojedinělého textu je ještě podtržen autorčinou prací s jazykem: záměrně voleny jsou prostředky lehce archaizující. K textovému cyklu patří též soubor autorčiných grafických listů.

Soubor textů z let 2000–2007 od známé grafičky a ilustrátorky je komponovanou koláží postupně se rozvíjejících, na sebe navazujících textových vrstev nejspíše srovnatelnou se strukturou cyklu Šlépějí Jakuba Demla. Z původního plánu souboru polofaktografi ckých-polofi ktivních dopisů autorčině příteli Ernestu Kolowratovi se odvíjí textové pásmo osobních intimních vzpomínek na rodinu i na umělecké přátele autorčiny (např. okruh tzv. Hanzlberku, Bohumil Hrabal, Daniel a Jiří Reynkovi, Boris Hybner), sarkastických, ironických i hořkých reflexí současných společenských a politických událostí, úvah o smyslu života a tvorby, prokládané původní autorčinou lyrikou, verši mimořádné křehkosti, výrazové pregnantnosti a formální vytříbenosti. Význam tohoto v současném českém literárním kontextu velmi ojedinělého textu je ještě podtržen autorčinou prací s jazykem: záměrně voleny jsou prostředky lehce archaizující. K textovému cyklu patří též soubor autorčiných grafických listů.