Miroslav Ivanov

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku. Příčiny, průběh, pozadí a důsledky tohoto politicky narežírovaného procesu na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov a je otřesným svědectvím o atmosféře padesátých let.

Otec české literatury faktu Miroslav Ivanov svým typickým poutavým způsobem popisuje největšího českého básníka Karla Hynka Máchu, autora Máje. Jaký byl Máchův život, jaký byl jako student, jako milenec i jaké byly jeho poslední dny. Kromě svého vyčerpávajícího bádání nahlíží Ivanov i do básníkových dopisů a deníků.

Náš přední autor literatury faktu Miroslav Ivanov poutavě zpracoval osudy Jana A. Bati a jeho bratra Tomáše. Při psaní využil nových a do té doby neznámých dokumentů z osobního archivu Jana Bati, a mohl tak napsat o jeho pracovním nasazení, boji za lidskou spravedlnost, porážce a smutném konci. Kniha je také nevšedním svědectvím o historii našeho druhého zahraničního odboje či o životě československého exilu po roce 1948.

Zevrubný popis atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Akci provedli v květnu 1942 čeští výsadkáři Operace Anthropoid, vyslaní z Anglie. Tento hrdinský čin rozběsnil Hitlera a vyvolal kruté represe nacistického režimu. Hodnocení atentátu a jeho následků se v pozdějších historických analýzách stalo předmětem sporu a dosud vzbuzuje emoce. Autor Miroslav Ivanov své zkoumání celé události obohatil o nové skutečnosti.

Milada Horáková se narodila v Praze a vystudovala práva na Univerzitě Karlově. Promovala v roce 1926 a nastoupila k Pražskému městskému soudu. Ve stejném roce také vstoupila do Československé národně socialistické strany. Po nacistické okupaci byla vězněna v Terezíně a později i v různých vězeních po Německu. Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy a znovu vstoupila do své strany. Byla zvolena členkou parlamentu, ve kterém působila až do komunistického puče v únoru 1948, kdy rezignovala. Přestože jí přátelé radili, aby opustila Československo, Horáková ve své vlasti zůstala a byla stále politicky aktivní. 27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim. Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“. Proces měl svůj vnucený „scénář“, podle kterého se měli obžalovaní chovat, ale v některých momentech jednali obžalovaní mimo něj. Obzvláště Horáková zůstala nepoddajná a bránila sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje. Proces trval osm dní. Během procesu nosili příslušníci do soudní síně koše s rezolucemi lidí žádajících tresty pro obviněné. Po závěrečné řeči státních zástupců Viesky, Urválka a Ludmily Brožové Polednové byl vynesen rozsudky: čtyři tresty smrti, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let. Milada Horáková se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku.

Audiokniha Atentát na Reinharda Heydricha, autorem je Miroslav Ivanov. Nejznámější česká kniha o atentátu na Heydricha Podrobná literární rekonstrukce atentátu na zastupujícího říšského protektora, provedeného československými výsadkáři 27. května 1942. Napínavá historie odvážného činu československých parašutistů, jeho pozadí a zajímavé okolnosti. Vyprávění o statečnosti drobných českých lidí, účastníků domácího odboje, kteří neváhali nasadit své životy a bez jejichž pomoci by uskutečnění atentátu nebylo možné.