Jaromír Červenka

Pro všechny rodilé Malostraňáky je krpál zvaný Petřín už jaksi odjakživa zároveň tím nejhlubším fekálem i blyštivou monstrancí či snad dokonce svatostánkem v jedné jediné homoloidní podobě. Je tedy nad jiné zřejmé, že petřínský ko-ko-kopec nefiguruje v knize jen jako nějaká prachobyčejná a snadno nahraditelná kulisa. Naopak - zcela logicky mu přináleží role jednoho z hlavních protagonistů. Tím dalším, bezesporu hlučnějším, pak zůstává postava Kraťáka. Reálná figurka z masa a kostitřasu, překypující ovšem zcela iracionálními modely chování. Jakási forma autorova vlastního samo-stínu, jistý druh vyznání a zároveň i privátní projekce starého dobrého přítele... Takže: Ať vám řádně šmakuje!

Kniha Jaromíra Červenky vás zavede do Bangladéše, tedy do země, která přestože je v podstatě regulérní pevninou, doslova plave na vodách. Ze stránek jednotlivých kapitol vás osloví příběhy lidí, plné překvapení a často velice drsných momentů...stejně jako barvitý popis stále živých islámských tradic i naturelu místního obyvatelstva, tolik odlišného od všech ostatních lokalit. Nechybí ovšem ani situace humorné, tak jak je obvykle přináší sám život, a cestování obzvlášť. Publikace obsahuje také řadu nezbytných dat a informací.

Kdo si myslí, že zahradní trpaslíci v zimě obvykle spí, ten se sakramentsky plete. Taky to nejsou žádní medvědi, aby se s prvním sněhem zahrabali hluboko do doupěte. A protože Horác je trpaslík jak se patří, snaží se užít si chladné zimní měsíce po svém. Sice ho trochu zlobí zlomyslný strejda Mráz, ale máte-li kolem sebe fůru dobrých kamarádů, kteří vás mají opravdu rádi, dá se to vcelku vydržet. Horácovi přátelé nejsou jen tak ledajací parťáci – třeba taková vrána Nána je vždycky tam, kde je jí třeba, třebas to už vypadá úplně nejhůř... Text doprovázejí překrásné barevné i černobílé ilustrace známého pražského herce a výtvarníka Marka Brodského.

Pro všechny rodilé Malostraňáky je krpál zvaný Petřín už jaksi odjakživa zároveň tím nejhlubším fekálem i blyštivou monstrancí či snad dokonce svatostánkem v jedné jediné homoloidní podobě. Je tedy nad jiné zřejmé, že petřínský ko-ko-kopec nefiguruje v knize jen jako nějaká prachobyčejná a snadno nahraditelná kulisa. Naopak - zcela logicky mu přináleží role jednoho z hlavních protagonistů. Tím dalším, bezesporu hlučnějším, pak zůstává postava Kraťáka. Reálná figurka z masa a kostitřasu, překypující ovšem zcela iracionálními modely chování. Jakási forma autorova vlastního samo-stínu, jistý druh vyznání a zároveň i privátní projekce starého dobrého přítele... Takže: Ať vám řádně šmakuje!