Vlastimil Ježek

V knize novinářů Vlastimila Ježka, Zdeňka A. Tichého a fotografa Tona Stana najdete sedm rozhovorů s populárními osobnostmi české a slovenské kultury: Jiřím Suchým, Milanem Lasicou, Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem, Ladislavem Smočkem, Janem Schmidem, Stanislavem Štepkou a Ivanem Vyskočilem. Dozvíte se tady, jak a kde se narodil Jára Cimrman, co je Radošina, proč Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem založili Semafor, kde se poprvé potkali Milan Lasica s Júliem Satinským a mnoho dalšího. Kromě unikátních fotoportrétů T. Stana v knize najdete desítky rovněž unikátních, většinou dosud nepublikovaných dobových snímků.

Kniha Vlastimila Ježka, v letech 2004 - 2008 generálního ředitele Národní knihovny, vypráví o velkém, a dokonce i uskutečnitelném snu. O nové budově knihovny v Praze na Letné. Architektonickou soutěž vyhrála britská společnost Future Systems vedená českým architektem Janem Kaplickým. Příběh jeho "chobotnice" je sice proslulý, ovšem autor, který byl v nejvlastnějším centru dění, jej ukazuje v překvapivých a často netušených souvislostech, se spoustou neznámých detailů a s desítkami dokumentů. Kniha je tak vlastně sondou do naší společnosti i do světa politiků v čele s pražským primátorem Bémem, kteří vytáhli proti Kaplického projektu. Ježek byl ovšem také u neveřejných jednání, kde Bém hrál druhé housle v rukou mocného pražského podnikatele, a zpřístupňuje čtenářům i svou rozsáhlou mailovou korespondenci s šéfem českého antimonopolního úřadu Pecinou, který ho v závěru varuje slovy: "Hřbitovy jsou plné padlých hrdinů..." Kniha tak v některých fázích dostává nádech thrilleru a ráz antické tragédie jí nakonec dá nečekaná smrt Jana Kaplického.

Marta Kubišová a Kamila Moučková - zpěvačka a televizní moderátorka, jejichž osudy se poprvé protnuly v roce 1968, kdy se statečně postavily proti okupaci naší země. Jejich tváře a hlasy se staly symbolem takzvaného Pražského jara. V dialogu, který spolu vedou na stránkách této knihy, však zdaleka nevzpomínají jen na události oné doby a let následujících. Z velmi otevřeného rozmlouvání o práci, rodině, mužích, dětech, kolezích, zvířatech, hvězdných okamžicích i pádech na dno, o naplněných láskách i nepřebolených zklamáních vyvstává strhující životní příběh obou žen. Není v něm nouze o překvapivá a dosud nevyřčená svědectví a doznání.

Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi. Autory textů jsou proto badatelé z různých oborů, od historiků umění a architektury přes filozofy až po historiky literatury a divadla. Kniha je rozdělena do tematicky propojených celků volně reflektujících čtyři roční období. První z nich, Zima 1911-1912, reflektuje dějiny na obecnější rovině, zamýšlí se nad samotným smyslem úvah o jednom roce a dále nabízí konkrétní pohledy historiků architektury. Část Jaro 1912 je věnována výzdobě Obecního domu, výstavám Skupiny výtvarných umělců a Sursum. Doplněny jsou dvojicí speciálních textů mapujících dobovou tvorbu Bohumila Kubišty a analyzujících Gutfreundovu sochu Úzkost. Léto 1912 se v uměleckohistorických příspěvcích soustřeďuje na širší mezinárodní kontext. Závěrečná část Podzim 1912 je mezioborová, částečně mapuje situaci v dobové literatuře - například že v tomto roce napsal Franz Kafka Proměnu - a přináší i genderový pohled. Jednotlivé celky oddělují obrazová kalendária využívající fotografické reprodukce týdeníku Český svět, ilustrovaného společenského magazínu, který v době před první světovou válkou představoval nejvýznamnější obrazové periodikum v češtině. Přispívali do něj jak přední fotografové (Brunner-Dvořák, Bufka, Drtikol, Reach), tak i řada fotoamatérů, a díky širokému tematickému záběru se Český svět stal doslova obrazovou kronikou doby uchovávající dodnes v originále již neexistující snímky. Oborová rozmanitost knihy, doplněná téměř čtyřmi stovkami reprodukcí, se stává nesporným přínosem na poli historického bádání a přirozenou inspirací k co nejširšímu pohledu na události počátku 20. století.

V knize novinářů Vlastimila Ježka, Zdeňka A. Tichého a fotografa Tona Stana najdete sedm rozhovorů s populárními osobnostmi české a slovenské kultury: Jiřím Suchým, Milanem Lasicou, Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem, Ladislavem Smočkem, Janem Schmidem, Stanislavem Štepkou a Ivanem Vyskočilem. Dozvíte se tady, jak a kde se narodil Jára Cimrman, co je Radošina, proč Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem založili Semafor, kde se poprvé potkali Milan Lasica s Júliem Satinským a mnoho dalšího. Kromě unikátních fotoportrétů T. Stana v knize najdete desítky rovněž unikátních, většinou dosud nepublikovaných dobových snímků.

V knize novinářů Vlastimila Ježka, Zdeňka A. Tichého a fotografa Tona Stana najdete sedm rozhovorů s populárními osobnostmi české a slovenské kultury: Jiřím Suchým, Milanem Lasicou, Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem, Ladislavem Smočkem, Janem Schmidem, Stanislavem Štepkou a Ivanem Vyskočilem. Dozvíte se tady, jak a kde se narodil Jára Cimrman, co je Radošina, proč Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem založili Semafor, kde se poprvé potkali Milan Lasica s Júliem Satinským a mnoho dalšího. Kromě unikátních fotoportrétů T. Stana v knize najdete desítky rovněž unikátních, většinou dosud nepublikovaných dobových snímků.