Jü Chua

Súčasný čínsky román o osudoch dvoch chlapcov v čase tzv. kultúrnej revolúcie v šesťdesiatych rokoch 20. storočia. Chlapci prežívajú búrlivé detstvo v zapadnutej čínskej dedinke na pozadí politických udalostí, ktoré zničili milióny životov. Román, ktorý v súčasnej čínskej literatúre nemá obdoby, sa stal bestsellerom, ale je kritizovaný komunistickou propagandou. Vynikajúca reflexia čínskej spoločnosti v uplynulých desaťročiach.

Uznávaný súčasný čínsky spisovateľ Jü Chua, autor románov Žiť a Bratia, nám prináša ďalší pohľad do života v súčasnej Číne. Duch muža, ktorý nemal dosť peňazí ani na vlastný pohreb, sa poneviera sedem dní svetom a stretáva duše ľudí, ktorých poznal, obete problémov dnešnej Číny: predavači orgánov, samovrahovia, nevinní odsúdení, susedia, ktorí zahynuli pri búraní ich domu – všetky absudrity tejto obrovskej krajiny.

Román Bratři je satirickým obrazem současné Číny, konkrétně čtyřiceti let od Kulturní revoluce, přes Teng Siao-pchingův ekonomický zázrak až po první roky 21. století. Bratři Plešoun Li a Sung Kang se společně protloukají těžkým dětstvím během Velké kulturní proletářské revoluce, kdy za dramatických okolností přicházejí o otce i matku. V dospělosti jejich životy zásadně ovlivní hospodářské reformy, prudké ekonomické a sociální změny v zemi a nástup tvrdého kapitalismu. Jü Chua čerpá ze života bezprostředně kolem sebe a popisuje jej s humorem a nadsázkou, jednoduchými jazykovými prostředky, typickými pro obyčejné lidi provinčního městečka Liou, kde se román od začátku až do konce odehrává.

Bolesti Číny jsou i mými bolestmi, říká v předmluvě ke knize Čína v deseti slovech spisovatel Jü Chua, který v roce 2020 oslavil své šedesáté narozeniny. Za těch šedesát let svého života byl Jü Chua svědkem několika dramatických proměn své země. Stejně jako ve svých románech se i zde dívá na ten měnící se svět pohledem obyčejného člověka, tentokrát formou deseti esejí (Lid, Vůdce, Psaní, Lu Sün, Revoluce, Rozdíly, Podhoubí, Napodobeniny, Švindly). Jü Chua čtenářům opět nabízí příběhy a zážitky vlastní, známých nebo třeba jen z doslechu. A činí tak opět s jemu vlastní ironií a laskavostí, s empatií i občasným sentimentálním dojetím, živým a obrazným jazykem. Knihu Čína v deseti slovech se přes všechny snahy nepodařilo v ČLR vydat a musela na rozdíl od všech jeho ostatních knih vyjít na Tchaj-wanu.