Wojciech Kalaga

Mlhoviny diskursu čerpají inspiraci z Peircova pragmatismu, přičemž některé jeho prvky uvádějí do současné teorie a hermeneutiky. V této knize si nejdůležitější pojmy textu, telosu, subjektovosti, interpretace, reprezentace a — nejkontroverznější — pojem znaku vyžadují interdisciplinární a dialogický přístup. V duchu metodologického dialogu se Mlhoviny diskursu zabývají základním problémem, jenž se objevuje v mnoha oblastech humanitních věd. Objevuje se v otázce, kteří činitelé podmiňují možnost existence a působení diskursů, jinak řečeno v otázce infrastruktur textů, semióz a mechanismů, jež umožňují jednotlivým praxím vytvářet významy. Každý kulturně, sociálně a politicky určený lokální diskurs je předem podmíněn vlastnostmi média, mechanismy percepce, které se projevují v instrumentáři popisujícím svět a jemu vlastních interpretačních a poznávacích vzorů. Právě touto rudimentární infrastrukturou diskursu a jejími důsledky pro text a subjekt se tato kniha zabývá.