Jiří Kejř

Husův proces je výsledkem dlouhodobého badatelského zájmu Jiřího Kejře. Autor sleduje krok za krokem dramatický a dosud obecně málo známy průběh procesu s pražským mistrem, od jeho počátku ve sporech Husa s arcibiskupem Zbyňkem v roce 1408 až po poslední výslechy v červnu 1415. Svým soustředěním na procesně-právní aspekty poskytuje pohled až na dřeň soukolí středověkého kanonického práva tak, jak je realizovaly papežské soudy a kostnický koncil.

Dílo objasňuje, jak se ve středověkém českém státě tvořily a zdomácněly městské instituce, jaký byl zájem přemyslovských panovníků na vzniku měst a jak se měnila skladby české středověké společnosti. Kapitoly se zabývají městským právem, trhem, soudnictvím ad.

V knize Žil jsem ve středověku jsou vzpomínky Jiřího Kejře (* 1921), historika specializujícího se na právní dějiny středověku, nejsou a ani nechtějí být obsáhlými a zásadními memoáry, které by měly odhalit závažné události a vystihnout velké osudy jejich protagonistů. Jsou to spíš vzpomínky, které se mu vynořují v paměti od mládí až do současnosti a jsou určeny jeho blízkým přátelům a kolegům a také na památku jeho vnukům, kteří žijí v odlišné době, než jaká byla údělem jeho generace. Jiří Kejř vystudoval právnickou fakultu a po celý život působil na několika pracovištích Akademie věd, kde se zabýval svým oborem – právními dějinami středověku. V jeho životě nedošlo k sensačním událostem ani k napínavým životním zvratům – jeho prostředím je jeho ústav a kruh odborných znalců. V textu vzpomínek se objeví řada jeho kolegů, přátel, ale i významných zahraničních vědců. Jeho život je nerozlučně spojen především s jeho dílem, takže vzpomíná i na některé publikace nebo články, jimiž se zabýval v průběhu úctyhodných téměř šesti desetiletí své práce.

Předkládaný svazek přináší 24 rozprav a studií našeho předního právního historika, husitologa a kodikologa Doc. JUDr. Jiřího Kejře, DrSc., které jsou průřezem jeho celoživotního díla a představují jeden ze základních vkladů do bibliografie kanonického práva a kodikologie nejen v naší, ale i evropské odborné literatuře. Jednotlivé studie jsou řazeny chronologicky, s výjimkou čtyř článků, které tvoří souvislý celek a jsou výsledkem studijního pobytu v knihovně Corpus Christi College v Cambridgu. Nalezneme zde rozpravy k základním rukopisným pramenům týkajících se disputací na pražské univerzitě i s nimi souvisejícími sbírkami kvestií. Dějin prvního století existence právnické fakulty pražské univerzity a jejích profesorů se týká i několik dalších příspěvků zařazených do připraveného souboru. Další skupina prací se zabývá rukopisným dochováním základních kanonicko-právních sbírek - dekretu Gratianova, Dekretálů Řehoře IX. a Klementin - dochovaných v našich knihovnách. S tím souvisí i komentáře k těmto sbírkám a profily významných kanonistů, jejichž texty jsou v našich sbírkách uloženy. Zcela základní jsou studie věnované summám confessorum a penitenciální literatuře, které jsou často objevné i v celoevropském kontextu. Pro zájemce z řad historiků, kteří nejsou specialisty v právních dějinách jsou cenné studie týkající se rozšíření kanonistických rukopisů v českých zemích a bilanční zpráva o příspěvku české kodikologie k právní historii. Celému výboru předchází zasvěcený úvod Kejřova kolegy prof. Pavla Spunara, zatímco přední evropský kanonista Martin Bertram zhodnotil Kejřův přínos do kanonického práva a právní historie vůbec. Na závěr je připojena úplná kodikologická bibliografie Kejřových prací, rejstřík citovaných rukopisů s místem jejich současného uložení, jmenný rejstřík seznam použitých zkratek, ediční poznámka a obsah. Odborníkům, studentům práva, historie a pomocných věd historických, ale i zájemcům z řad odborné veřejnosti se tak v poměrné úplnosti dostává do rukou soubor studií, které by pracně hledali v řadě časopisů a sborníků, z nichž řada je zahraničních, které by v našich knihovnách obtížně hledali, nebo jsou zcela nedostupné.

Jiří Kejř vypráví čtivou formou příběh života mistra Jana Husa, zvláštní pozornost zaměřuje na průběh a okolnosti jeho procesu na kostnickém koncilu. Shrnuje tak své dlouholeté bádání, které této klíčové osobnosti našich dějin věnoval. Kejř ve dvanácti kapitolách své knihy vysvětluje a uvádí na pravou míru nepřesná či zavádějící tvrzení, která se objevují v bohaté odborné i popularizující husovské literatuře. Usiluje porozumět složité osobnosti Jana Husa, vysvětlit pohnutky jeho jednání, proniknout do jeho myšlenkového světa. Přestože autor pokládá tuto knihu za pouhý zlomek díla, jež by mělo o osobnosti Husova formátu vzniknout, lze ji právem považovat nikoli za fragment, ale za koncentrovaný, hodnotný extrakt zamýšlené, ale nerealizované obsáhlé monografie.