Helena Kučerová

Kniha přibližuje čtenářům obor psychiatrie. Na našem knižním trhu je ojedinělá tím, že se zaměřuje na široký okruh veřejnosti – nejen na lékaře (především z nepsychiatrických oborů), sestry, psychology, pedagogy, sociální pracovníky, studenty, ale i na další zájemce o lidskou psychiku. Vítanou pomůckou může být zejména těm, kteří se v okruhu svých blízkých setkávají s psychicky nemocným člověkem. Autorka zde uplatnila své více než třicetileté zkušenosti z praxe; jasnými a srozumitelnými slovy vysvětluje i nemedicínsky vzdělanému čtenáři základní psychiatrické pojmy a diagnózy a dokládá je konkrétními příběhy pacientů. Publikace bude přínosem pro všechny, kterým není lhostejný osud psychicky nemocných, i pro ty, kdo se snaží uchovat si své duševní zdraví a pohodu v náročných životních situacích.

Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů. Patří k nim i znalostní báze, bibliografické databáze, autoritní báze, tezaury a další pomůcky k vyhledávání, e-knihy, elektronické časopisy, emailové archivy, dokumenty vygenerované pomocí kancelářských balíků, záznamy v transakčních databázích a datových skladech podnikových informačních systémů či studijních informačních systémů a četné další zdroje. V souvislosti s tím vyvstává řada otázek: Je organizace znalostí vůbec možná? Neboli lze uspořádat něco, co vzniká zcela spontánně? Nelze-li ovlivnit proces vytvoření znalosti, jaká je šance, že se podaří zorganizovat jeho produkty? A pokud je organizace znalostí možná, je i nutná? Tedy je vůbec v éře Googlu třeba organizovat informace (resp. jejich zdroje)? A pokud ano, je možné vytvořit pro tuto specializovanou činnost obecnou teorii? Právě na tyto otázky se snaží odpovědět předkládaná monografie.

Publikace přináší ucelený výklad zákona o silničním provozu, založený především na praktických zkušenostech autorky a na pečlivě vybrané judikatuře k titulnímu zákonu a předpisům souvisejícím, pojatý zejména z pohledu trestního práva a správního trestání. Čtvrté vydání reaguje na revoluční změnu správního trestání, vtělenou do dvou nových zákonů: zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, reflektuje novou úpravu elektronické komunikace a obsahuje aktuální úpravu vydávání dokladů souvisejících se silničním provozem dle poslední novelizace zákonem č. 199/2017 Sb. Podrobný a srozumitelný výklad k jednotlivým ustanovením je doplněn jednak přehledem ustanovení souvisejících právních předpisů, jednak výňatky z judikatury a stanovisek Veřejného ochránce práv. Kniha je určena především odborné veřejnosti, může však být nápomocna také všem účastníkům silničního provozu, kteří se chtějí v oblasti pravidel silničního provozu zorientovat.

Co je to bolest, víme snad všichni. Provází nás celý život, od útlého dětství přes produktivní dospělost až do vysokého stáří. Většina našich bolestí je vysloveně tělesná. Existuje však ještě jeden druh bolesti, a to bolest při různých stavech, poruchách a onemocněních duševních. Tak začíná předmluva ke knize MUDr. Heleny Kučerové, zkušené lékařky v oboru psychiatrie s více než čtyřicetiletou praxí jak v lůžkových zařízeních, tak zejména ve vlastní soukromé ambulanci. Autorka publikovala tři monografie, mnoho populárně naučných článků a věnuje se i přednáškové činnosti. Kniha Bolest v psychiatrii je svým tématem ojedinělá. Poskytuje čtenářům průřez psychiatrickými diagnózami se zaměřením na bolestivé stavy pramenící z poruch duševních, nikoli tělesných. Přitom jasně a srozumitelně popisuje základní psychiatrické pojmy a diagnózy, takže jim může porozumět i čtenář nelékař. Autorka neváhá někdy použít vlastní diagnostický výklad, který dokresluje patnáct pacientských kazuistik. Monografii recenzovali dva významní čeští psychiatři, prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D., a MUDr. Radkin Honzák, CSc. Je určena psychiatrům, ale i dalším lékařům, studentům medicíny, psychologům, zdravotním sestrám, pedagogům a může zaujmout i pacienty a jejich rodinné příslušníky. V závěru knihy autorka píše: Tato knížka je vyznáním lásky k mým pacientům a ostatním lidem, kteří potřebují pomoc, a k mému oboru, který je úžasný a fascinující. Chci, aby si lidé uvědomili, že život je nádherný, i když je provázen bolestí, a někdy je dokonce plný bolesti. Je tu jednak proto, aby nás chránila, a jednak, abychom s ní bojovali. Bolest je výzva

Kniha dvou zkušených autorek se věnuje široké škále otázek spojených se sebevražednými aktivitami. V úvodní kapitole Helena Haškovcová mapuje širší souvislosti sebevražedného jednání z hlediska filozofie a zejména upozorňuje na problematiku asistovaných sebevražd jako jedné z forem eutanazie. Helena Kučerová se ve své části věnuje depresím a různým dalším pohnutkám, které vedou pacienty k úvahám o sebevraždě, nebo i k jejímu provedení. Ze své bohaté praxe vybrala patnáct kazuistik, kdy se u pacientů objevily třeba i pouhé sebevražedné nápady, díky léčbě tito pacienti svoje zlé nápady korigovali, mnohdy se za ně pak i styděli. Součástí knihy jsou i pasáže věnované aktivitám pozitivním, vedoucím ke kreativnímu životu, které slouží rovněž jako prevence nejrůznějších forem depresivního prožívání a pocitů beznaděje. Mimořádně aktuální závěrečná část knihy je věnována problematice života v karanténě a během pandemie a nabízí informace o prevenci a možnostech psychiatrické péče v tak složité situaci. Kniha je adresována psychiatrům a dalším lékařům, psychologům, zdravotním sestrám i studentům medicíny, dále též pedagogům, právníkům, policistům a všem dalším odborníkům, kteří se mohou se sebevražednými aktivitami setkat.

Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů. Patří k nim i znalostní báze, bibliografické databáze, autoritní báze, tezaury a další pomůcky k vyhledávání, e-knihy, elektronické časopisy, emailové archivy, dokumenty vygenerované pomocí kancelářských balíků, záznamy v transakčních databázích a datových skladech podnikových informačních systémů či studijních informačních systémů a četné další zdroje. V souvislosti s tím vyvstává řada otázek: Je organizace znalostí vůbec možná? Neboli lze uspořádat něco, co vzniká zcela spontánně? Nelze-li ovlivnit proces vytvoření znalosti, jaká je šance, že se podaří zorganizovat jeho produkty? A pokud je organizace znalostí možná, je i nutná? Tedy je vůbec v éře Googlu třeba organizovat informace (resp. jejich zdroje)? A pokud ano, je možné vytvořit pro tuto specializovanou činnost obecnou teorii? Právě na tyto otázky se snaží odpovědět předkládaná monografie.

Co je to bolest, víme snad všichni. Provází nás celý život, od útlého dětství přes produktivní dospělost až do vysokého stáří. Většina našich bolestí je vysloveně tělesná. Existuje však ještě jeden druh bolesti, a to bolest při různých stavech, poruchách a onemocněních duševních.“ Tak začíná předmluva ke knize MUDr. Heleny Kučerové, zkušené lékařky v oboru psychiatrie s více než čtyřicetiletou praxí jak v lůžkových zařízeních, tak zejména ve vlastní soukromé ambulanci. Autorka publikovala tři monografie, mnoho populárně naučných článků a věnuje se i přednáškové činnosti. Kniha Bolest v psychiatrii je svým tématem ojedinělá. Poskytuje čtenářům průřez psychiatrickými diagnózami se zaměřením na bolestivé stavy pramenící z poruch duševních, nikoli tělesných. Přitom jasně a srozumitelně popisuje základní psychiatrické pojmy a diagnózy, takže jim může porozumět i čtenář nelékař. Autorka neváhá někdy použít vlastní diagnostický výklad, který dokresluje patnáct pacientských kazuistik. Monografii recenzovali dva významní čeští psychiatři, prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D., a MUDr. Radkin Honzák, CSc. Je určena psychiatrům, ale i dalším lékařům, studentům medicíny, psychologům, zdravotním sestrám, pedagogům a může zaujmout i pacienty a jejich rodinné příslušníky. V závěru knihy autorka píše: „Tato knížka je vyznáním lásky k mým pacientům a ostatním lidem, kteří potřebují pomoc, a k mému oboru, který je úžasný a fascinující. Chci, aby si lidé uvědomili, že život je nádherný, i když je provázen bolestí, a někdy je dokonce plný bolesti. Je tu jednak proto, aby nás chránila, a jednak, abychom s ní bojovali. Bolest je výzva…“

Kniha dvou zkušených autorek se věnuje široké škále otázek spojených se sebevražednými aktivitami. V úvodní kapitole Helena Haškovcová mapuje širší souvislosti sebevražedného jednání z hlediska filozofie a zejména upozorňuje na problematiku asistovaných sebevražd jako jedné z forem eutanazie. Helena Kučerová se ve své části věnuje depresím a různým dalším pohnutkám, které vedou pacienty k úvahám o sebevraždě, nebo i k jejímu provedení. Ze své bohaté praxe vybrala patnáct kazuistik, kdy se u pacientů objevily třeba i pouhé sebevražedné nápady, díky léčbě tito pacienti svoje zlé nápady korigovali, mnohdy se za ně pak i styděli. Součástí knihy jsou i pasáže věnované aktivitám pozitivním, vedoucím ke kreativnímu životu, které slouží rovněž jako prevence nejrůznějších forem depresivního prožívání a pocitů beznaděje. Mimořádně aktuální závěrečná část knihy je věnována problematice života v karanténě a během pandemie a nabízí informace o prevenci a možnostech psychiatrické péče v tak složité situaci. Kniha je adresována psychiatrům a dalším lékařům, psychologům, zdravotním sestrám i studentům medicíny, dále též pedagogům, právníkům, policistům a všem dalším odborníkům, kteří se mohou se sebevražednými aktivitami setkat.