Miroslav Kutílek

Groteskní až burleskní texty jsou inspirované ilustracemi významného japonského grafika U. G. Sato. Pedolog prof. Kutílek o své knize říká "K absurditám naší převyspělé civilizace přináleží výmysly různých šamanů, alternativních takylékařů, astrologů, paravědců a věštců. Právě o účastnících všelikých alternativních hrátek jsem napsal bajkýdky.

Vlivem médií, většiny politiků a některých skupin vědců převládá ve veřejnosti mínění, že současné globální oteplování způsobilo lidstvo svou činností, hlavně spalováním fosilních paliv a s tím souvisejícím únikem oxidu uhličitého CO2 do ovzduší. Mnoho významných vědců naopak s hypotézou o dominantním vlivu skleníkových plynů na globální oteplování nesouhlasí. Cílem této knížky je objasnit jednotlivá tvrzení a nakonec i platnost nebo neplatnost skleníkové hypotézy na základě důkazů.

Půda vzniká působením klimatu, vegetace a půdních organizmů na mateční substrát, kterým může být hornina nebo její zvětralina přenesená vodou nebo větrem. Prostředí vzniku půdy je modifikované reliéfem terénu a v posledních několika tisíciletích také lidskou činností. Půdotvorné faktory nejsou stejné na celé Zemi, a proto mohou být půdy v různých regionech velmi rozličné. Navíc tyto faktory nejsou ani konstantní v čase, a proto jejich produkt – půda – podléhá změnám. Vědecký obor pedologie vznikl, aby nám umožnil lépe pochopit vznik a vývoj půd. Jeho cílem je také poznání těch změn faktorů a procesů, které mohou být ovlivněné lidmi a které se pak projeví změnami půd v příznivém smyslu pro lidskou populaci. A naopak se snaží zabránit zhoršení půdních vlastností až případně úplnému zničení půd v celých velkých oblastech. O tom všem je knížka Půda planety Země.

Schopnost přizpůsobovat se okolnímu prostředí patří k významným znakům všech živých organismů. Autory knihy zaujalo, jak výrazně se adaptabilita rozvíjela jednak při vývoji předchůdců lidí, jednak při vývoji našich jednotlivých civilizací, tedy obecně v historii Homo sapiens. Lidská schopnost adaptovat se na změny prostředí se proměňovala od prvotního pouhého pasivního přizpůsobování se přes zvýšený podíl aktivity u druhů Homo až k tvůrčí adaptabilitě, kterou nalézáme u Homo sapiens. Značná pozornost je věnována zásadní revoluci v dějinách lidstva, tedy vzniku a rozvoji zemědělství, a jejím důsledkům, které vedly k nové strukturalizaci lidské společnosti. Tvůrčí adaptabilita je pak podrobně popsána na příkladu rozvoje egyptské kultury. Autoři však nezastírají možné negativní stránky civilizačního rozvoje a poskytují nové pohledy na překonávání těchto potíží a na zrod a vývoj věd.