Jaroslav Kvasnica

Autor poutavou a osobitou formou na základě svých mnohaletých zkušeností seznamuje čtenáře s dosud ještě méně známým druhem sportu – běhu kynologů se svými psy.

Po čtenářsky úspěšné dvojdílné publikaci Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů a Krajina s vlky – Honba za přízrakem Gévaudanu (nakl. Élysion, 2009), která je vysoce ceněna i předními odborníky, a která svou komplexností nemá v Evropě obdoby, přichází spisovatel a specialista na psovité šelmy Jaroslav Monte Kvasnica s další „vlčí“ knihou, jež nese příznačný název – Jantarové oči. Výpravná publikace s unikátními fotografiemi Filipa Chludila a ilustracemi Ludvíka Kunce vychází opět v nakladatelství Vojtěcha Smidka Élysion. Kniha je členěna do čtyř částí. V prvé z nich – Vlčí eposy – zavádí autor čtenáře do dávné i nedávné minulosti a líčí fascinující příběhy, v nichž se vlčí historie protkla s historií člověka. Ve druhé části – Hovory s vlkem – se čtenář může „naučit“ vlčímu jazyku; je totiž zasvěcena podrobnému popisu komunikace psovitých šelem. Pro kynologickou obec je velmi cenné srovnání jemných odlišností vlčí komunikace s komunikací jejich domestikovaných pobratimů – psů. Text přináší i řadu praktických „fint“, které kynologům pomohou při výchově jejich čtyřnohých přátel. Třetí část – Beskydští psanci – se věnuje malé a stále ohrožované populaci beskydských vlků na moravskoslovenském pomezí; historií návratu vzácných šelem v devadesátých letech minulého století i jejich (často svízelnou) současností. Text se zabývá ochranou vlků a je prošpikován autorovými autentickými zážitky, které zažíval na tajných karpatských vlčích stezkách. Závěrečná část – Čerstvá stopa – se zabývá posledními objevy ve vlčím světě. Kniha je doplněna podrobnou komentovanou bibliografií. Publikace Jantarové oči, napsaná bohatým poetickým jazykem, uspokojí nejen milovníky vlků, ale všechny milovníky přírody a posledních svatyní divočiny.

Čtvrtá kniha vlčí pentalogie – Vlci přicházejí s větrem - spisovatele Jaroslava Monte Kvasnici volně navazuje na jeho čtenářsky mimořádně úspěšné knihy – Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů, Krajina s vlky – Honba za přízrakem Gévaudanu a Jantarové oči. První část knihy VLCI PŘICHÁZEJÍ S VĚTREM – Vlčí vábení - líčí tragický osud mladé beskydské vlčice, která zahynula pod koly automobilu, vypráví o vzácných a vzrušujících setkáních autora s vlky, zabývá se existencí a putováním prosperující lužické vlčí populace, představuje čtenářům charismatickou chovatelku vlků Tanju Askani, pátrá po zavátých vlčích stopách ve starých tiscích, zabývá se tristní situací vlků na Sibiři, ale také jejich nemilosrdným lovem na Slovensku a v jiných krajinách, představuje vlčího konkurenta – predátora rosomáka, vypráví o návratu bobrů do jejich někdejší domoviny, dokumentuje nesmírnou vlčí životní a loveckou přizpůsobivost a srovnává uspořádání hierarchie vlčích smeček s hyeními klany. Ve druhé části – Svět podle vlka (a psa) – uskutečňuje autor odvážnou hloubkovou sondu do složitého labyrintu emocí provitých šelem, neboť právě emoce jsou motivátory širokého spektra vnitrodruhové komunikace. Ve třetí části – Carmina luporum – představuje autor své krystalky haiku z jeho cest divočinou. Kniha je doplněna rozsáhlou komentovanou bibliografií, která nasměruje zájemce správným směrem. Text Monte Kvasnici nedílně doprovázejí unikátní fotografie Zdeňky Prokešové a virtuózní kresby terénního zoologa Ludvíka Kunce.

V posledních několika letech se J. M. Kvasnica s fotografem Filipem Chludilem vydali pátrat po vlcích nejen do Moravskoslezských Beskyd (kde sledují migrační vlčí stezky ze Slovenska a Polska na Moravu) a do slovenských pohoří, ale i do Bělověžského pralesa v Polsku, do italských Abruzz, do Středofrancouzského masívu, Provensálských a Přímořských Alp ve Francii, do Jordánska,Sýrie atd. Kvasnica a Chludil realizovalii expedici Gévaudan 007 po stopách tajemné Bestie, která ve Francii masově vraždila v 18. století. J. M. Kvasnica ve své knize pátrá i po vlčích legendách, které kdysi vytvořily přírodní národy světa. Knihu Krajina s vlky - Honba za přízrakem Gévaudanu doprovodil unikátními fotografiemi Filip Chludil, ilustrace vytvořil výtvarník a terénní biolog Ludvík Kunc.