Marie Langerová

Kniha se věnuje dosud málo zpracovanému tématu avantgardy v poválečném Československu. Vedle teoretických kapitol, které zasazují pojem postavangardy do širšího kontextu, věnují autoři pozornost mj. činnosti postsurrealistických skupin kolem Karla Teiga a Vratislava Effenbergera i zvláštnímu, "alternativnímu" postavení avantgardy v reálném socialismu. Knihu doplňuje soubor textů z pracovního kolokvia věnovaného otázkám postavantgardy, překlad studie významného teoretika avantgardy Hala Fostera a obrazová příloha.

Žijeme ve "spící společnosti", kde se skutečný svět změnil v obrazy? A jak se na tomto výtvoru podílí umění? Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích. O rychlosti Máchově, posteli Franze Kafky, o snech Jakuba Demla i Jindřicha Štyrského, o traumatech zrození a vražedné smrti. Sen a snění nám také současné umění ukazuje nikoli jen jako produktivní obraznost, ohroženou v každé oblasti života nebezpečím ovládání, schematizace a politizace. Ale jako trhlinu, která nás otevírá vnitřnímu dynamismu a nutí změnit postoj ke skutečnosti a ve skutečnosti. Je to v "mihotavém světle" pohyb otevírající, pohyb k otevřenosti.