Hana Lundiaková

Hrdinka snové eroticko-sentimentální novely zkoumá svět trochu jinak, než jsme zvyklí. Od dětského poznávání tělesnosti s jeho zakoušením erotického napětí přes bolest a magické myšlení až ke zcela dospělému uspokojování sexuálního pudu. Do příběhu vstupují zásadní otázky této literární hry na "spiklence slasti" plastové doby: Může se jednou stát nymfa madonou? Může se beztrestně křičet na veřejnosti? Může se čůrat do vany? Po povídkách Vrhnout se autorka vydala do krajiny svobodné rozkoše, kde objevuje erotismus smetiště, igelitu, něžný svistot biče, nymfomanii i libertinství, a vydává tak svědectví o základní lidské touze: milovat.

Nepraktická křehká svobodná matka Houžvička jde do světa. Do loktovačky o životní pohodlí, o práci, o úspěch, o peníze, o virtuální komunikaci, o kariéru. Stop! FUCK SEX! Ani náhodou! Hrdinové existenciálního románu IMAGO jdou jednoznačně proti tomuto žebříčku hodnot. Přinášejí tak surreálně pitoreskní obraz současné české společnosti: dystopicky hluché, nesvobodné, dokonale obchodovatelné a plně závislé na zdrojích, které jsou mimo její kontrolu. Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost naslouchat? Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost řeči, smíchu a intuice? Budeme?

Hyena se zlověstně pochechtává ve stínu svých blízkých. Cení ostré tesáky a vyhlíží další bytost, kterou by mohla ohodnotit a zchladit si na ní žáhu. Hyena se hrbí nad každodenním kalichem hořkosti a slastně nasává to jediné, co ji dokáže opravdu ukojit - alkohol. To vše v přesvědčení, že plnými náručemi rozdává lásku. City, kterých si nikdo neváží. Hyena trpělivě číhá, aby zardousila i poslední zbytky svých životních příležitostí. Hyena je magický, naturalistický, barbarský a hluboce (ne)lidský příběh pětapadesátiletého kybernetika Adama, jehož existence je jedna obrovská otevřená rána. Přetékající nenaplněnou touhou. Hyena je románové podobenstvím o rozsévání nenávisti ve jménu hledání lásky. Interpret: Saša Rašilov Režie: Nikolaj Ivaskiv Délka nahrávky: 3 hod 56 min 1 MP3 CD

Hyena se zlověstně pochechtává ve stínu svých blízkých. Cení ostré tesáky a vyhlíží další bytost, kterou by mohla ohodnotit a zchladit si na ní žáhu. Hyena se hrbí nad každodenním kalichem hořkosti a slastně nasává to jediné, co ji dokáže opravdu ukojit - alkohol. To vše v přesvědčení, že plnými náručemi rozdává lásku. City, kterých si nikdo neváží. Hyena trpělivě číhá, aby zardousila i poslední zbytky svých životních příležitostí. Hyena je magický, naturalistický, barbarský a hluboce (ne)lidský příběh pětapadesátiletého kybernetika Adama, jehož existence je jedna obrovská otevřená rána. Přetékající nenaplněnou touhou. Hyena je románové podobenstvím o rozsévání nenávisti ve jménu hledání lásky.

Hyena se zlověstně pochechtává ve stínu svých blízkých. Cení ostré tesáky a vyhlíží další bytost, kterou by mohla ohodnotit a zchladit si na ní žáhu. Hyena se hrbí nad každodenním kalichem hořkosti a slastně nasává to jediné, co ji dokáže opravdu ukojit - alkohol. To vše v přesvědčení, že plnými náručemi rozdává lásku. City, kterých si nikdo neváží. Hyena trpělivě číhá, aby zardousila i poslední zbytky svých životních příležitostí. Hyena je magický, naturalistický, barbarský a hluboce (ne)lidský příběh pětapadesátiletého kybernetika Adama, jehož existence je jedna obrovská otevřená rána. Přetékající nenaplněnou touhou. Hyena je románové podobenstvím o rozsévání nenávisti ve jménu hledání lásky.

Svůj výrazný talent potvrdila Hana Lundiaková (1977) opakovanou publikací v časopisech (Tvar) a čítankách (Ty, která píšeš; Divoká jízda). Její debut shrnuje drobnou prózu z let 2000–2009, a sice texty z větší části dosud nezveřejněné. Jde o prózu na první pohled gramatickou: autorčino psaní se rodí především z kreativního přístupu k lexiku a stylu. Jde o vědomou návaznost na takovou tradici, kterou v 60. letech rozvíjely mj. Bohumila Grögerová (v knize Meandry) nebo (takřka celým svým dílem) Věra Linhartová – o prózu výrazně experimentální. Lundiakové psaní ovšem navzdory tomu neztrácí svoji feminitu: souběžně s důrazem na netradiční pojetí výrazu zanechává autorka v textech zřetelnou autobiografickou stopu. Racionálně vytříbená formální rovina tu přirozeně souzní s obsahem, který tvoří zejména smyslová zkušenost, někdy nezastřeně erotického rázu. Prozaický soubor Vrhnout je přes formální náročnost a veškerou temnou vášeň, která se pod ní skrývá, plodem, jak řečeno, výrazného talentu. O autorovi Hana Lundiaková se narodila roku 1978 v Broumově. Žije v Praze, vychovává tříletého syna. Živí se jako účetní, korektorka, příležitostná publicistka (A2, Tvar, Portál české literatury), někdy jako poslíček, prodavačka, kopáč, kompars. Hrála na akordeon a heligonku ve skupinách Rudovous, Tři sestry, Trenér Norů a na klávesy v Kaspar von Urbach. Aktuálně pracuje na vlastních hudebních projektech New Born Adult a STINKA, píše román a pohádky. Je zastoupena ve sborníku V kouli (2003) a v antologiích Divoká jízda (2006) a Ty, která píšeš (2008).

Nepraktická křehká svobodná matka Houžvička jde do světa. Do loktovačky o životní pohodlí, o práci, o úspěch, o peníze, o virtuální komunikaci, o kariéru. Stop! FUCK SEX! Ani náhodou! Hrdinové existenciálního románu IMAGO jdou jednoznačně proti tomuto žebříčku hodnot. Přinášejí tak surreálně pitoreskní obraz současné české společnosti: dystopicky hluché, nesvobodné, dokonale obchodovatelné a plně závislé na zdrojích, které jsou mimo její kontrolu. Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost naslouchat? Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost řeči, smíchu a intuice? Budeme? O autorovi Hana Lundiaková se narodila roku 1978 v Broumově. Žije v Praze, vychovává tříletého syna. Živí se jako účetní, korektorka, příležitostná publicistka (A2, Tvar, Portál české literatury), někdy jako poslíček, prodavačka, kopáč, kompars. Hrála na akordeon a heligonku ve skupinách Rudovous, Tři sestry, Trenér Norů a na klávesy v Kaspar von Urbach. Aktuálně pracuje na vlastních hudebních projektech New Born Adult a STINKA, píše román a pohádky. Je zastoupena ve sborníku V kouli (2003) a v antologiích Divoká jízda (2006) a Ty, která píšeš (2008).

Svůj výrazný talent potvrdila Hana Lundiaková (1977) opakovanou publikací v časopisech (Tvar) a čítankách (Ty, která píšeš Divoká jízda). Její debut shrnuje drobnou prózu z let 2000-2009, a sice texty z větší části dosud nezveřejněné. Jde o prózu na první

Komplet třiceti tematicky rozmanitých povídek, které vycházely jako součást magazínu Reportér. Mistři světa - JAROSLAV RUDIŠ Expres do ráje - EVA TURNOVÁ I tento den bude součástí příběhu - PETR BORKOVEC Pondělí ráno - PETRA SOUKUPOVÁ Alex je ta hlava - MARTIN GOFFA Svatební povídka - JIŘÍ KRATOCHVIL Edova jawa - MARKÉTA PILÁTOVÁ Diamantová svatba architekta Meiera - PAVEL KOHOUT Čudočka - HANA LUNDIAKOVÁ Milion oktávií - MICHAL KAŠPÁREK Nedělej to doma - IRENA DOUSKOVÁ Hotel Svidník - PETR PLACÁK Vzpomínka, pro kterou se chystám zemřít - ANNA BOLAVÁ Jiné světy, jiné životy - IVAN BINAR Nový vesmír - MARKÉTA BAŇKOVÁ Parzifallův pád - PETR STANČÍK Konopnice - ALENA MORNŠTAJNOVÁ Hladový host - MILOŠ URBAN Kde je Wong? - BIANCA BELLOVÁ Stříbro z ostrova Texel - JÁCHYM TOPOL Kotva - PAVLA HORÁKOVÁ Údolí smrti - MILOŠ DOLEŽAL Jedna noc - MILENA HOLCOVÁ To se přece neříká, tati! - KAROL SIDON Fronta na začátek - RADKA TŘEŠTÍKOVÁ Praha–Paříž, a zpět - JAN VODŇANSKÝ Obřad - SÁRA VYBÍRALOVÁ Řeči - MICHAL ŠANDA V náručí Piny Bausch - DORA KAPRÁLOVÁ A most unusual gin - EMIL HAKL.

Planetky jsou svébytnou povídkovou sbírkou, která dost možná vypráví i váš příběh. Přináší dvanáct podobenství, k nimž autorku inspirovali výjimeční, a přitom zcela obyčejní lidé. Přátelé, rodina, kamarádi, sousedi, bližní. Ti, s nimiž vstupujeme do situací, které nás významně spoluutvářejí. Povídky Hany Lundiakové vycházejí z básnické metafory a poezií se místy na okamžik stávají: „Každý z nás je součástí galaxie, kde se vše točí kolem věčného zdroje světla. Jako planetky putujeme po svých vlastních trajektoriích, navzájem si tolik blízcí, a přece neznámí.“