Martin Mádl

Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného na dokumentaci a interpretaci nástěnných maleb 17. a 18. století v klášterech benediktinů na území Čech a Moravy. Pojednává o monumentální malířské výzdobě klášterních komplexů v Břevnově, Broumově, Rajhradu, Kladrubech, Sázavě a na dalších místech. Do projektu jsou zahrnuty také benediktinské rezidence a farní kostely. Publikace uvádí nástěnné malby do širšího kontextu monastického umění ve střední Evropě a obsahuje rozsáhlý, bohatě ilustrovaný katalog malířských děl.

Publikace v německém jazyce nabízí soubor příspěvků, zaměřených na problematiku farních kostelů a jejich monumentální malířské výzdoby ve střední Evropě v období 16.18. století. Redaktoři a autoři připravované knihy si kladou za cíl postihnout různé aspekty barokní výzdoby venkovských kostelů v širším kulturním a náboženském kontextu a postihnout specifickou funkci venkovských sakrálních staveb při zprostředkování kulturních a uměleckých podnětů mezi centrem a periferií. V neposlední řadě chtějí upozornit na významnou součást evropského kulturního dědictví, která v současných sociálních a ekonomických podmínkách bývá přehlížena a proto nezřídka ohrožena. Kniha obsáhne obecněji zaměřené historické a uměleckohistorické eseje i několik příkladových studií, s nimiž se odborná veřejnost poprvé seznámila na mezinárodní vědecké konferenci, kterou společně uspořádaly Institut für kunst- und musikhistorische Forschungen ÖAV a Ústav dějin umění AV ČR ve Vídni na podzim roku 2017.

Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689). Tento český šlechtic se v roce 1673 stal majorátním pánem a vladařem hradeckého domu a začal také zastávat významné zemské úřady. Změna jeho společenského postavení se odrazila v různých stavebních projektech. Autoři knihy se v prvních kapitolách věnují barokní úpravě malostranského domu pánů z Hradce (dnes součást Velvyslanectví Italské republiky) a jeho vnitřní výzdobě. Na základě archivních materiálů sleduje průběh stavebních a uměleckých prací v paláci, prováděných mezi léty 1673–1689. V knize je rekonstruována i dispozice reprezentačních a soukromých prostor slavatovské rezidence. Interpretovány tu jsou také stavební a umělecké prvky, které se v torzální podobě dochovaly zejména v reprezentačním apartmánu. Dalším mapovaným pražským projektem je bývalá Slavatovská zahrada na Smíchově, z níž se dochovalo několik architektonických a sochařských elementů. Zvláštní pozornost je v knize věnována úpravě věže malostranského paláce a dochované bráně Slavatovské zahrady, jejichž členění představuje pozoruhodné předstupně středoevropského dynamického baroka. Za Jana Jáchyma Slavaty došlo také k úpravě jihočeského zámku Červená Lhota. Kapitola, která je věnovaná tomuto zámku, se zabývá zejména zčásti dochovaným hlavním sálem a jeho štukovou a nedávno odkrytou malířskou výzdobou. Kniha dále nabízí kontextuální studie, které pojednávají o slavatovských grafikách, a o umělcích, kteří pracovali pro Jana Jáchyma Slavatu. Obsahuje také exkurz věnovaný svatbě Marie Josefy Slavatové a Heřmana Jakuba Černína a svatební hostině, která se odehrála v nově upraveném paláci na začátku roku 1687. V samostatné kapitole jsou shrnuty také stavební proměny Slavatovského paláce v průběhu 18. a 19. století. Na závěr je zařazena edice relevantních písemných pramenů. Texty doprovází fotografický materiál, jmenný a místní rejstřík, přehled pramenů, seznam použité literatury a cizojazyčné resumé.