Marek Pavel

Kniha soustřeďuje studie na téma politického katolicismu a představuje jeho různorodost a proměnlivost v závislosti na čase. Příspěvky si všímají vývoje tohoto fenoménu v moderních českých dějinách a prezentují apologetické a aktivizační poslání ve střetu

Námětem knihy jsou dramatické životní osudy Emila Dlouhého-Pokorného (1867–1936), dnes takřka zapomenuté postavy veřejného života konce 19. a první poloviny 20. století. Na počátku bouřlivých 90. let se stal průkopníkem křesťanského socialismu v našich zemích a řadí se k zakladatelským osobnostem katolického politického stranictví. Patřil tehdy k několika málo osobnostem, které pochopily dobové evropské trendy a pokusily se v českých zemích rozšířit myšlenky křesťanské demokracie. Významné místo zaujímá také v dějinách české Katolické moderny jako literárně-uměleckého proudu a církevně opravného hnutí, které vystoupilo s apologií ideálů křesťanství a chtělo zastavit procesy sekularizace české společnosti. Stal se vůdčí osobností radikálního křídla modernistů v Čechách a byl znám jako břitký žurnalista a redaktor několika časopisů. V roce 1920 navázal na svou modernistickou minulost a stal se zakladatelskou osobností národní Církve československé (husitské) a zapsal se do jejích dějin jako budovatel a nekompromisní obhájce vize demokratické a moderní církve 20. století. Veřejné působení Emila Dlouhého-Pokorného je líčeno na pozadí jeho privátních osudů plných překážek a nepochopení, které zdolával se vší houževnatostí, poctivostí a oddaností víry ve svou pravdu.

Kniha je prvním pokusem o ucelený pohled na pravoslavnou komunitu na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi v 19. a 20. století. Autoři se zabývají problematikou formování ortodoxní církve a líčí její osudy v letech první republiky, za druhé světové války a po roce 1945. Zvláštní pozornost pak věnují postavení pravoslavné církve v období komunistické totality. Historická fakta doplňují evokací životního díla četných jejích protagonistů. Nedílnou součástí práce je bohatá obrazová příloha. Knížka nabízí zasvěcený pohled do církevních a společenských dějin dvou století.

Dvoudílná publikace je výsledkem několikaleté práce početného vědeckého autorského kolektivu. Monografickým způsobem zachycuje dějiny všech významnějších politických stran a seskupení na našem území od vzniku a konstituování prvních politických subjektů počátkem šedesátých let 19. století až po nejbližší současnost a spojuje hlediska historická, politická i sociologická. Zaplňuje tak dlouholetou, negativně vnímanou mezeru v naší historiografii a svým rozsahem, kvalitou i způsobem zpracování poslouží jak odborníkům a studentům, tak laické veřejnosti. Kromě toho, že přináší řadu zcela nových poznatků, uvádí též na pravou míru mnohá fakta, jež byla v minulosti dezinterpretována či zamlčována. Publikace je doplněna rejstříky a obrazovou přílohou v každém z obou dílů a rozsáhlou výběrovou bibliografií.

Dvoudílná publikace je výsledkem několikaleté práce početného vědeckého autorského kolektivu. Monografickým způsobem zachycuje dějiny všech významnějších politických stran a seskupení na našem území od vzniku a konstituování prvních politických subjektů

Jan Š rámek (1870–1956), v letech 1940–1945 předseda londýnské exilové vlády, patří mezi významné politiky českých a československých dějin. K niha tří historiků, působících na Filozofické fakultě U niverzity P alackého v Olomouci, sleduje dlouhý životní příběh jednoho ze zakladatelů křesťansko-demokratického politického směru u nás, jeho cestu ke kněžství a posléze k sociální a politické činnosti, podíl na sjednocení moravských a českých křesťanských stran v Československou stranu lidovou v roce 1919, i vlivné postavení, které si Jan Š rámek vydobyl na politické scéně první československé republiky. Pozornosti se dostává i druhé, dramatičtější části Š rámkova života a politického působení, jeho emigraci před nacistickou hrozbou a působení v čele exilové vlády, nejprve na pozici předsedy a posléze náměstka předsedy vlády, tj. místopředsedy kabinetu. A ni Jan Š rámek po únorovém převratu 1948 neunikl osudu nekomunistických politiků Č eskoslovenska, po neúspěšném pokusu o útěk byl až do smrti zadržován v internaci. F undovaný životopis z pera předních odborníků je splátkou dluhu „politikovi dobré vůle“, nepřehlédnutelné postavě našich moderních dějin.

Kniha se zabývá průběhem nemocí Rudolfa II. (1552-1612), jeho smrtí a pohřby v Madridu, Bruselu, Antverpách, Florencii a Praze - a to zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy. Smrt císaře urychlila nejen pokročilá syfilitická nákaza, ale jeho zdravotní stav výrazně ovlivnily choroby srdce, dýchacího a trávicího ústrojí. V souvislosti se šířením zpráv o úmrtí středoevropského vládce v průběhu roku 1612 se autoři zaměřili na poznání způsobu komunikace na císařském dvoře v Praze. Těžištěm knihy je výklad o symbolickém významu sociálního těla zesnulého císaře, jenž od vystavení mrtvoly po zádušní mše vstupoval do kolektivní paměti podle vzoru svých slavných předků z habsburské dynastie jako ctnostný panovník, křesťanský rytíř a bojovník za katolickou víru.

Autor představuje pernštejnské ženy v předivu rodinných vazeb i ve vztahu k vládnoucí dynastii, a to především k jejich habsburským patronkám. Využívá přitom svědectví badateli dosud opomíjených písemností uložených v českých i zahraničních archivech. Kniha poskytuje vyvážený pohled na poslední období dějin pernštejnského rodu. Přináší podrobné informace o životních osudech Polyxeniny matky i sester a nový pohled na samotnou Polyxenu.

Kniha má dvě části: první pojednává o nepolitických organizacích a politických stranách založených živnostníky a obchodníky, druhá je výběrem z programových dokumentů nepolitického a politického hnutí. Pasáže věnované organizačnímu vývoji mají charakter nástinu, který je prohlouben v pasážích věnovaných Politické straně živnostnictva československého na Moravě jako útvaru, jenž se v politickém systému adaptoval s největším úspěchem. Do druhého oddílu dokumentů jsme zařadili programy stavovských politických stran a živnostenských satelitů občanských a socialistických politických stran.