Mark Mazower

Hitlerova říše představovala nejambicióznější pokus o přetvoření evropského kontinentu. Německo usilovalo stát se nejmocnějším státem Evropy a nutilo všechny ostatní, aby uznali jeho nadřazenost. Budoucnost měla spočívat v novém řádu, založeném na vykořenění, přesídlení a vyhlazení milionů lidí. Hitlerova říše mapuje krajinu nacistické imperiální představivosti: od ekonomů, kteří snili o přeměně Evropy v obrovský trh pro německé podniky, přes Hilterovy plány na nové transkontinentální dálnice, procházející etnicky vyčištěnými ruskými stepmi, až diskusím o politické teorii, diktátorství a o právním řádu. Po počátečních vojenských triumfech byl debakl nacistických politických vizí v Evropě nevyhnutelný. Za sebou nechali zničený a zbídačelý světadíl, truchlící nad oběťmi totální války a genocidy. Toto trauma poznamenává Evropu dodnes. Kniha Hitlerova říše nabízí novou, rozsáhlou interpretaci této zkušenosti spojenou s myšlenkami o německé nadřazenosti, jež byly oporou nacistické vlády,

Mark Mazower, a modern európai történelem kiváló szakértője egy olyan térségről írt adatokban gazdag, a történelmi és kulturális hátteret megvilágító könyvet, amely kétszáz éve még nem is létezett. Az Oszmán Birodalom nem a Balkánt, hanem a "Rumelit" - volt "római területet" - uralta, amit a bizánciaktól hódítottak el annak keresztény lakóival együtt. Az Európa és Ázsia között fekvő, összekötő hídként szolgáló területre az évszázadok során nomád népcsoportok nyomultak be, de az átjárhatatlan hegységek miatt szinte lehetetlen volt politikai ellenőrzést gyakorolni a különböző kis közösségek fölött, amelyek egészen a huszadik század végéig tarka változatosságban éltek egymás mellett. A vallásra és nem etnikai hovatartozásra alapozott birodalmak olyan szokásokat alakítottak ki, amelyek a modernizálódással sem tűntek el. A Balkán kezdettől fogva több volt, mint földrajzi fogalom. Európa az elmaradottsággal, erőszakkal, vadsággal társította ezt a régiót, összhangban a felkelés és bosszúállás évszázados történelmével. A nemzeti önrendelkezés elvének érvényesülése a Balkánon kicsiny, életképtelen, egymással kibékíthetetlenül ellenséges, belsőleg nem kevésbé békétlen államok létrejöttéhez vezetett. A kommunizmus összeomlása óta könnyebb egyetlen entitásnak látni Európa délkeleti fertályát, ugyanakkor ma sokan nemcsak a kommunizmust hibáztatják a tömeges erőszakért, hanem magát az etnikai változatosságot, a vallások és kultúrák közt régtől húzódó törésvonalakat. Nehéz olyan szemlélőt találni, aki bármi jót szólna a régióról, még nehezebb a fekete-fehérnél árnyaltabban nyilatkozni róla. A jelen kötet vállalkozása éppen az, hogy megpróbál friss szemmel tekinteni a Balkánra, nem a "balkániság" prizmáján megtörve érzékelni, amihez huzamos ideje hozzászoktunk.

Uncovering his family's remarkable and moving stories, Mark Mazower recounts the sacrifices and silences that marked a generation and their descendants. It was a family that fate drove into the siege of Stalingrad, the Vilna ghetto, occupied Paris, and even into the ranks of the Wehrmacht. His British father was the lucky one, the son of Russian Jewish emigrants who settled in London after escaping the civil war and revolution. Max, the grandfather, had started out as a socialist and manned the barricades against tsarist troops, but never spoke of it. His wife, Frouma, came from a family ravaged by the Great Terror yet somehow making their way in Soviet society. In the centenary of the Russian Revolution, What You Did Not Tell recounts a brand of socialism erased from memory - humanistic, impassioned, and broad-ranging in its sympathies. But it also explores the unexpected happiness that may await history's losers, the power of friendship, and the love of place that allowed Max and Frouma's son to call England home.

Uncovering their remarkable and moving stories, Mark Mazower recounts the sacrifices and silences that marked a generation and their descendants. In the centenary of the Russian Revolution, What You Did Not Tell revitalises the history of a socialism erased from memory - humanistic, impassioned, and broad-ranging in its sympathies. But it is also an exploration of the unexpected happiness that may await history's losers, of the power of friendship and the love of place that made his father at home in an England that no longer exists.

SHORLISTED FOR THE ORWELL PRIZE 2018 NEW STATESMAN AND EVENING STANDARD BOOKS OF THE YEAR 2017 'Brilliant ... a staggering story' Robert Fox, Evening Standard, Books of the Year 'Fascinating, vast and rich ... a dramatic family memoir' Guardian Uncovering his family's remarkable and moving stories, Mark Mazower recounts the sacrifices and silences that marked a generation and their descendants. It was a family that fate drove into the siege of Stalingrad, the Vilna ghetto, occupied Paris, and even into the ranks of the Wehrmacht. His British father was the lucky one, the son of Russian Jewish emigrants who settled in London after escaping the civil war and revolution. Max, the grandfather, had started out as a socialist and manned the barricades against tsarist troops, but never spoke of it. His wife, Frouma, came from a family ravaged by the Great Terror yet somehow making their way in Soviet society. In the centenary of the Russian Revolution, What You Did Not Tell recounts a brand of socialism erased from memory - humanistic, impassioned, and broad-ranging in its sympathies. But it also explores the unexpected happiness that may await history's losers, the power of friendship, and the love of place that allowed Max and Frouma's son to call England home.

Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále "vynalézá" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn. Moderní demokracie a s ní úzce spojený národní stát je v zásadě výsledkem experimentování. Tři ideologie liberální demokracie, komunismus a fašismus se považovaly za předurčené přetvořit společnost, kontinent a svět v "nový řád lidstva". Jejich vzájemný boj o definici nové Evropy trval po většinu minulého století. Liberální demokracie ovládla Evropu po první světové válce, ale o dvě desetiletí později už tak říkajíc zmírala na úbytě. Rok 1989 znamenal vítězství demokracie nad komunismem, nicméně k tomuto vítězství by nedošlo, kdyby komunismus předtím neuštědřil všeobecnou a drtivou válečnou porážku nacionálnímu socialismu. Rozhodně tedy nebylo předurčeno osudem, že demokracie nakonec zvítězí nad fašismem i komunismem, stejně jako není stále zřejmé, jaký druh demokracie je Evropa schopná a ochotná budovat. "Temný kontinent" je napínavým příběhem s neočekávanými zvraty, nikoliv záznamem vývoje směřujícího neustále kupředu k nevyhnutelným vítězstvím.

In the exhausted, repressive years that followed Napoleon's defeat in 1815, there was one cause that came to galvanize countless individuals across Europe and the United States: freedom for Greece. Mark Mazower's wonderful new book recreates one of the most compelling, unlikely and significant events in the story of modern Europe. In the face of near impossible odds, the people of the villages, valleys and islands of Greece rose up against Sultan Mahmud II and took on the might of the imperial Ottoman armed forces, its Turkish cavalrymen, Albanian foot soldiers and the fearsome Egyptians. Despite the most terrible disasters, they held on until military intervention by Russia, France and Britain finally secured the kingdom of Greece. Mazower brilliantly brings together the different strands of the story. He takes us into the minds of revolutionary conspirators and the terrors of besieged towns, the stories of itinerant priests, sailors and slaves, ambiguous heroes and defenceless women and children struggling to stay alive amid a conflict of extraordinary brutality. Ranging across the Eastern Mediterranean and far beyond, he explores the central place of the struggle in the making of Romanticism and a new kind of politics that had volunteers flocking from across Europe to die in support of the Greeks. A story of how statesmen came to terms with an even more powerful force than themselves - the force of nationalism - this is above all a book about how people decided to see their world differently and, at an often terrible cost to themselves and their families, changed history.

In the exhausted, repressive years that followed Napoleon's defeat in 1815, there was one cause that came to galvanize countless individuals across Europe and the United States: freedom for Greece. Mark Mazower's wonderful new book recreates one of the most compelling, unlikely and significant events in the story of modern Europe. In the face of near impossible odds, the people of the villages, valleys and islands of Greece rose up against Sultan Mahmud II and took on the might of the imperial Ottoman armed forces, its Turkish cavalrymen, Albanian foot soldiers and the fearsome Egyptians. Despite the most terrible disasters, they held on until military intervention by Russia, France and Britain finally secured the kingdom of Greece. Mazower brilliantly brings together the different strands of the story. He takes us into the minds of revolutionary conspirators and the terrors of besieged towns, the stories of itinerant priests, sailors and slaves, ambiguous heroes and defenceless women and children struggling to stay alive amid a conflict of extraordinary brutality. Ranging across the Eastern Mediterranean and far beyond, he explores the central place of the struggle in the making of Romanticism and a new kind of politics that had volunteers flocking from across Europe to die in support of the Greeks. A story of how statesmen came to terms with an even more powerful force than themselves - the force of nationalism - this is above all a book about how people decided to see their world differently and, at an often terrible cost to themselves and their families, changed history.