Andrew Nicoll

A cirkuszkocsijában üldögélő Otto, miközben azt iszogatja, ami a kávéjából megmaradt (a port), eddig hajszál híján megmenekült a szövetségesek bombáitól. Abban a meggyőződésben, hogy a szerencséje hamarosan elhagyja, és nem fogja megélni a reggelt, elhatározza, hogy papírra veti élettörténetét annak a szerencsétlen flótásnak, aki majd megtalálja a holttestét. Méghozzá micsoda történetet! Évekkel azelőtt, amikor vagy Budán, vagy Pesten egy cirkusznál dolgozott, egy újságcikkre hívták fel a figyelmét. Hogy miért? Mert abban volt egy kép egy bizonyos török hercegről, akit azért hívtak Albániába, hogy ő legyen az ország új királya. És történetesen ez a herceg feltűnően hasonlított Ottóra... A terv megszületett, nekivágtak a kalandnak, és Otto barátainak és ellenségeinek (meg egy tevének) a segítségével az albánok olyan királyt kapnak maguknak, amilyenre egyáltalán nem számítottak...

Pohádka pro dospělé s trochou romantiky a magična, líčená poetickým a humorným jazykem. Ve fiktivním městě Tečka vykonává funkci starosty Tibo Krovič, vážený a laskavý muž. Tajně miluje svou sekretářku, nešťastně vdanou a osamělou Agathu. Přestože se díky šťastné náhodě začnou pomalu sbližovat, Tibo nedokáže přenést přes srdce, že by jako starosta měl mít poměr s vdanou ženou. Oba musejí překonat nejrůznější překážky, aby zjistili, že přece jen patří k sobě.

Pohádka pro dospělé s trochou romantiky a magična, líčená poetickým a humorným jazykem. Ve fiktivním městě Tečka vykonává funkci starosty Tibo Krovič, vážený a laskavý muž. Tajně miluje svou sekretářku, nešťastně vdanou a osamělou Agathu. Přestože se díky šťastné náhodě začnou pomalu sbližovat, Tibo nedokáže přenést přes srdce, že by jako starosta měl mít poměr s vdanou ženou. Oba musejí překonat nejrůznější překážky, aby zjistili, že přece jen patří k sobě.