Urban Otto

Vynikající biografie předposledního rakouského císaře, jenž svou více než čtyřicetiletou vládou určoval dějiny střední Evropy ve druhé polovině 19. století. Urban se v této knize pokusil vykreslit bohatý portrét tohoto panovníka, jenž před světem skrýval své city a navenek vystupoval jako přísný voják a neúnavný byrokrat, avšak ve svém nitru se musel vyrovnávat s vraždou své manželky, císařovny Sisi, a s tajemnou sebevraždou svého syna, arcivévody Rudolfa.

Dílo předního českého historika je dodnes nejucelenějším pokus em vyložit české 19. století prostřednictvím přesné metodické konstrukce a současně to je i ojedinělý dokument vývoje českého myšlení v 70. letech 20. století, kdy kniha poprvé vyšla (1978). Urban tehdy překonal jednostranné výklady a zpochybnil stará pojetí tzv. českého národního obrození. Ve třech liniích (ekonomické, sociální, politické) završených analýzou vztahu společnosti a státu vytvořil obraz toho, jak složitě a ve vzájemném propojování různých procesů vznikala národní občanská společnost industriálního věku. Edici Urbanova textu předchází studie Miloše Havelky o odrazu strukturalistického myšlení v Urbanově díle a esej Martina Sekery o českém dějepisectví v 70. letech 20. století.

Monografie V barvách chorobných : Idea dekadence v českých zemích1880 a 1914, která vychází ke stejnojmenné výstavě v Obecním domě poprvé představuje a to i rámci evropského kontextu, specifickou část výtvarné umělecké scény ovlivněnou myšlenkami dekadence. Jedná se o umělce takového významu jako byli Max Pirner, Hanuš Schwaiger, Beneš Knupfer, Jakub Schikaneder, Františka Bílek, Karel Hlaváček, Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Preisler, František Kaván, Františka Kobliha, Jan Zrzavý, Josef Váchal a mnozí další. Fenomén dekadence je nahlížen třemi autory – Danielem Vojtěchem z filozofického a historického hlediska, Lubošem Merhautem z literárního a konečně editorem knihy Otto M. Urbanem z úhlu dějin umění. Monografie je ve své obrazové části členěna do 4 oddílů : Zachmuřený, zhýralý, morózní Démon láska Satanické halucinace a Očistec smrti, které jsou proloženy desítkami citátů a básní. Publikace má dvě části. První část charakterizuje dekadenci ve výtvarném umění a zároveň sleduje širší souvislosti. Zabývá se dekadencí z hlediska evropské duchovní situace, uvádí do historie české diskuse o dekadenci a sleduje dekadentní projevy ve výtvarném umění. Druhá část knihy obsahuje komentovanou obrazovou přílohu a je doplněna ukázkami básní z české dekadentní poezie.

Kniha kterou autorsky připravili Otto M. Urban, Jarka Vrbová a Tomáš Vrba je složena ze tří částí : studie o norském malíři jako zásadní postavě světové kultury 20. století, prvního takto obsáhlého mimo Norsko vyšlého výběru z jeho fascinujících ilustrova

Americký fotograf Joel-Peter Witkin (nar. 1939 v Brooklynu) patří již od konce 70. let 20. století k předním představitelům světové fotografie. Jeho instalované černobílé fotografie jsou součástí všech významných světových fotografických sbírek. Ve s vé tvorbě se věnuje především zátiší a portrétu. Jeho díla představují osobitý pohled na současný svět, často pracuje s odkazy na náboženská témata (Ukřižování, světci atd.) stejně jako na klasická díla světového malířství (Francisco Goya, Odilon Red on, Joan Miró, Hieronymus Bosch atd.). Svou tvorbou ovlivnil celou řadu dalších umělců (např. Erwin Olaf, Jake and Dinos Chapmanovi) i hudebníků (Diamanda Galásová, Trent Reznor). Také díky práci Joela-Petera Witkina se v posledních letech stále více objevují pojmy dekadence a dekadentní v souvislosti se současným uměním. Kniha představuje reprezentativní průřez umělcovou tvorbou od 70. let do současnosti. Vedle fotografií se zde objevují i méně známé kresby a obrazy. Vůbec poprvé je v této mono grafii publikován soubor nejnovějších Witkinových fotografií, tzv. retablos, jež vznikala v posledních třech letech. Anglicko-česká monografie s textem historika umění Otto M. Urbana shrnuje dosavadní vývoj Witkinova života a tvorby.

Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi. Autory textů jsou proto badatelé z různých oborů, od historiků umění a architektury přes filozofy až po historiky literatury a divadla. Kniha je rozdělena do tematicky propojených celků volně reflektujících čtyři roční období. První z nich, Zima 1911-1912, reflektuje dějiny na obecnější rovině, zamýšlí se nad samotným smyslem úvah o jednom roce a dále nabízí konkrétní pohledy historiků architektury. Část Jaro 1912 je věnována výzdobě Obecního domu, výstavám Skupiny výtvarných umělců a Sursum. Doplněny jsou dvojicí speciálních textů mapujících dobovou tvorbu Bohumila Kubišty a analyzujících Gutfreundovu sochu Úzkost. Léto 1912 se v uměleckohistorických příspěvcích soustřeďuje na širší mezinárodní kontext. Závěrečná část Podzim 1912 je mezioborová, částečně mapuje situaci v dobové literatuře - například že v tomto roce napsal Franz Kafka Proměnu - a přináší i genderový pohled. Jednotlivé celky oddělují obrazová kalendária využívající fotografické reprodukce týdeníku Český svět, ilustrovaného společenského magazínu, který v době před první světovou válkou představoval nejvýznamnější obrazové periodikum v češtině. Přispívali do něj jak přední fotografové (Brunner-Dvořák, Bufka, Drtikol, Reach), tak i řada fotoamatérů, a díky širokému tematickému záběru se Český svět stal doslova obrazovou kronikou doby uchovávající dodnes v originále již neexistující snímky. Oborová rozmanitost knihy, doplněná téměř čtyřmi stovkami reprodukcí, se stává nesporným přínosem na poli historického bádání a přirozenou inspirací k co nejširšímu pohledu na události počátku 20. století.

Symbolismus je v současné době vnímán jako jedno z klíčových uměleckých hnutí posledních desetiletí 19. a počátku 20. století. V českém prostředí byl prvním směrem, jenž proklamativně vystupoval jako součást širšího evropského uměleckého proudu. Jeho zásluhou patřilo české umění do přirozeného kontextu evropské kultury. Rozmanitá pojetí symbolismu jsou vždy spjata svými odkazy s romantismem. Symbolismus je vnímán jako určité pokračování jeho některých tendencí, zejména individualismu tvůrce jakožto vyvolené a vidící osobnosti, jež je schopna nahlížet a zobrazovat svět i jinak, než jak se jeví „střízlivému fyzickému“ zření. Otto M. Urban v knize Tajemné dálky poprvé kodifikuje český symbolismus ve výtvarném umění jako samostatný fenomén, jenž byl doposud prezentován pouze v souvislosti se secesí. Kromě plejády zvučných jmen (Pirner, Knüpfer, Schwaiger, Mucha, Kupka, Švabinský, Bílek, Šaloun, Zrzavý) zde najdeme díla desítek dalších autorů, mnohdy málo známých a nově objevovaných, včetně „českých Němců“, jako byli například Richard Teschner či Ferdinand Staeger. Knihou prolíná, rozdělena do třech částí antologie dobových kritických textů. Její nedílnou součástí jsou studie věnované symbolismu v literatuře (Luboš Merhaut), divadle (Petra Ježková) a užitém umění (Otto M. Urban). Kniha je doplněna kalendáriem (Filip Wittlich), soupisem literatury a jmenným rejstříkem.

Monografie V barvách chorobných : Idea dekadence v českých zemích1880 a 1914, která vychází ke stejnojmenné výstavě v Obecním domě poprvé představuje a to i rámci evropského kontextu, specifickou část výtvarné umělecké scény ovlivněnou myšlenkami dekadence. Jedná se o umělce takového významu jako byli Max Pirner, Hanuš Schwaiger, Beneš Knupfer, Jakub Schikaneder, Františka Bílek, Karel Hlaváček, Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Preisler, František Kaván, Františka Kobliha, Jan Zrzavý, Josef Váchal a mnozí další. Fenomén dekadence je nahlížen třemi autory – Danielem Vojtěchem z filozofického a historického hlediska, Lubošem Merhautem z literárního a konečně editorem knihy Otto M. Urbanem z úhlu dějin umění. Monografie je ve své obrazové části členěna do 4 oddílů : Zachmuřený, zhýralý, morózní Démon láska Satanické halucinace a Očistec smrti, které jsou proloženy desítkami citátů a básní. Anglická verze.

Dlouho očekávaná monografie Decadence Now! Za hranicí krajnosti vychází jako součást stejnojmenné výstavy vy výjimečné grafické úpravě Roberta V. Nováka. Přináší na 338 stranách vedle úvodní studie i komentáře k jednotlivým dílům. Dekadence je téma, které je v současné kultuře aktuální, či lépe, opět aktuální. Apokalyptický pocit zmaru a krize naší civilizace podněcuje zvýšený zájem o temnou stránku lidského nitra i samotného světa. Od sedmdesátých let 20. století můžeme sledovat kontinuální snahu soudobého umění pracovat s typicky dekadentní tematikou: odcizení, deviace, splín, perverze, hrůza, ošklivost, krása, halucinace, smrt, sebevražda, zánik, narcismus, pornografie, násilí, narkotika, nemoc, šílenství. Dekadentní umění je subversivní, podněcující, nevyvolává lhostejnost, ale vyžaduje formulování jasného postoje. Dekadence je v tomto smyslu vyhrocená, extrémní i provokativní. Po úvodní studii je publikace strukturována, podobně jako výstava, do pěti základních kapitol: I. Krajnost sebe: bolest (Robert Mapplethorpe, Pierre et Gilles, Matthew Barney, Cindy Shermanová, Gilbert and George, Yasumasa Morimura ad.), II. Krajnost těla: sex (Jeff Koons, Niba, Anders Serrano, Joel-Peter Witkin, David Černý ad.), III. Krajnost krásy: pop (David LaChapelle, Pierre et Gilles, Paolo Schmidlin, Shimon Oksteyn, Daniel Edwards, Zbygniew Libera ad.), IV. Krajnost mysli: šílenstí (Damien Hirst, David Baley, Catherine Opieová, Jake a Dinos Chapmanovi, Gottfried Helnwein ad.) V. Krajnost života: smrt (Steven Gregory, Joel-Peter Witkin, Kieth Haring, Ivan Pinkava, Václav Jirásek ad.). Kniha obsahuje, vedle menších referenčních obrázků, celostránkové reprodukce všech děl, která byla představena na stejnojmenné výstavě v Galerii Rudolfinum, stejně jako pohledy do vlastní expozice. Jednotlivá díla jsou doprovázena komentáři samotných autorů nebo úryvky z teoretických studií a rozhovorů. Publikace je doplněna podrobným biografickým a bibliografickým oddílem.

Kniha kterou autorsky připravili Otto M. Urban, Jarka Vrbová a Tomáš Vrba je složena ze tří částí : studie o norském malíři jako zásadní postavě světové kultury 20. století, prvního takto obsáhlého mimo Norsko vyšlého výběru z jeho fascinujících ilustrova

Druhé vydání úspěšné knihy, která poskytuje ucelený přehled českých a slovenských dějin do konce první světové války. Autor, prof. Otto Urban, zde dokázal na poměrně malém prostoru přesně vylíčit běh našich dějin. Tuto osvědčenou publikaci již řadu let hojně využívají studenti středních i vysokých škol. Často však po ní sáhne i laická veřejnost.

Druhé vydání úspěšné knihy, která poskytuje ucelený přehled českých a slovenských dějin do konce první světové války. Autor, prof. Otto Urban, zde dokázal na poměrně malém prostoru přesně vylíčit běh našich dějin. Tuto osvědčenou publikaci již řadu let hojně využívají studenti středních i vysokých škol. Často však po ní sáhne i laická veřejnost.