Jaroslav Pánek

Publikace se soustřeďuje na strukturální problémy historiografie právě uplynulého čtvrtstoletí. První oddíl je věnován budování organizačních základů oboru po roce 1989 se zaměřením na změněné prostředí univerzit, nově otevřených mezinárodním vztahům, akademických pracovišť na půdorysu Historického ústavu a Českého historického ústavu v Římě, vědeckých periodik na příkladu Českého časopisu historického, či profesní organizace Sdružení historiků ČR; ilustruje proměny komunikace v historických vědách prostřednictvím encyklopedií, biografických lexikonů a bibliografií. Druhý oddíl zachycuje diskuse o povaze historického výzkumu, které na přelomu 20. a 21. století určovaly jeho směřování. Ve třetím oddílu obrací pozornost k postavení české historiografie ve světě a k jejímu vzestupu, jak se projevil na mezinárodních kongresech historických věd v letech 1990-2015. Aktuální tematice hodnocení širšího souboru humanitních věd je věnován čtvrtý oddíl. Závěrečný pátý oddíl předkládá pohledy na proměny Evropy na počátku třetího tisíciletí a klade otázku, zda historici mohou k současnému tápání světa povědět něco podstatného.

Práce českého historika Jaroslav Pánka pojednává o evropské migrační krizi jako o komplexním, mimořádně složitém problému, který zahrnuje aspekty politické, ekonomické, populační, právní (a to mezinárodněprávní, lidskoprávní i takové, jež se týkají vnitřních ústavních poměrů jednotlivých zainteresovaných zemí), dále sociálně strukturální, komunikační, náboženské, morální a jiné. Při snaze porozumět této mezioborové problematice je žádoucí brát v úvahu co nejširší spektrum těchto aspektů, přičemž vždy některý z nich vystupuje výrazněji do popředí. V úvaze J. Pánka je to pokus o reflexi hlavních rysů evropské migrační krize pohledem historika, avšak se zřetelem k podnětům dalších disciplín. Autor vychází z přesvědčení, že k porozumění tomuto tématu neprospívá propaganda vzbuzující emoce a probouzející strach, nýbrž racionální a kritické zvážení proměn, v nichž se ocitá Evropa a euro-americká civilizace. Poukazuje na pragmatické zájmy, které migrační krizi ovlivňují, a klade mj. otázku po absorpční kapacitě Evropy a jejích výhledech do budoucnosti v době nerovnoměrného populačního vývoje lidstva. Kniha přináší text úvahy, přehledně členěné do 27 částí, v anglickém a v českém znění a je doplněna sedmistránkovým výběrem z domácí a zahraniční literatury o této problematice.

Dějiny českých zemí jsou první prací, která podává soustavný výklad naší historie od pravěku až do vzniku České republiky roku 1993. Sleduje vývoj českého státu a národa, stejně jako menšin žijících na českém území, zejména Židů, Němců, Poláků a Slováků. Osu výkladu tvoří proměny státu (včetně území patřících k němu jen dočasně) a společnosti v něm žijící, ale vyvážená pozornost je věnována rovněž kultuře, náboženství, populačnímu vývoji a tisíciletému přetváření krajinného prostředí. Za vedení dvojice předních českých historiků – Jaroslava Pánka a Oldřicha Tůmy – knihu zpracoval kolektiv odborníků z Historického ústavu a z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Dílo je určeno nejen studentům historie, ale i širokému okruhu čtenářů.

Dějiny českých zemí jsou první prací, která podává soustavný výklad naší historie od pravěku až do vzniku České republiky roku 1993. Sleduje vývoj českého státu a národa, stejně jako menšin žijících na českém území, zejména Židů, Němců, Poláků a Slováků. Osu výkladu tvoří proměny státu (včetně území patřících k němu jen dočasně) a společnosti v něm žijící, ale vyvážená pozornost je věnována rovněž kultuře, náboženství, populačnímu vývoji a tisíciletému přetváření krajinného prostředí. Za vedení dvojice předních českých historiků – Jaroslava Pánka a Oldřicha Tůmy – knihu zpracoval kolektiv odborníků z Historického ústavu a z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Dílo je určeno nejen studentům historie, ale i širokému okruhu čtenářů.